Státní politika životního prostředí

Stanovisko SPČR k návrhu Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020    .

Státní politika životního prostředí stanoví priority, cíle a opatření v rámci jednotlivých tématických oblastí a je klíčovým dokumentem v oblasti životního prostředí. Dokument představuje první verzi pro diskuzi a připomínky
a je zaměřen na:
- ochranu a udržitelné využívání zdrojů
- ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší
- ochranu přírody a krajiny
- bezpečné prostředí
Připomínky Svazu se zaměřují zejména potřebu provázanosti dokumentu s ostatními rezortními politikami, příkladem je vazba na chystanou Aktualizovanou státní energetickou koncepci. „Neukotvenost“ připravovaného dokumentu byla Svazem kritizována i ve verzích zpracovaných v minulých obdobích.

 

Zásadní připomínky:

Základní principy Státní politiky životního prostředí  /dále SPŽP/ (str. 2 materiálu) 

Odmítáme extensivní interpretaci principu předběžné opatrnosti.

Postrádáme uplatnění jednoho z vůdčích principů politik EU – principu přiměřenosti, který je nezbytné uplatňovat nejen při přijímání konkrétních opatření, ale při interpretaci dalších uplatňovaných principů, jako principu předběžné opatrnosti a principu znečišťovatel platí.

Nesouhlasíme  s extenzivní interpretací principu „znečišťovatel platí“. Dle původní definice OECD platí znečišťovatel nápravná opatření uložená právními předpisy na ochranu ŽP. Vyjádření externalit je často spekulativního charakteru a neopírá se o průkazné vědecké poznatky.

Podporujeme uplatnění principu nákladové efektivnosti a požadujeme, aby tento princip byl v návrhu dále podrobněji rozveden a promítnut do cílů, nástrojů a dalších postupů SPŽP.

Makroekonomické ukazatele (str. 5)

Teze o podpoře vědy, výzkumu, inovací a zvyšování konkurenceschopnosti jsou v návrhu SPŽP jen na verbální úrovni, jejich konkretizace formou průmětů do cílů, nástrojů a programů chybí.

Požadujeme tyto aspekty SPŽP posílit, rozpracovat a posílit.

 Energetika a nakládání se surovinami (str.6)

Vysoká energetická náročnost ČR souvisí se skutečností, že ČR má nejvyšší podíl průmyslové výroby na HDP. Tato skutečnost je opomíjena a její důsledky ignorovány.

Upozorňujeme, že návrh počítá s nárůstem podílu ropy, v reálu však dochází ke snižování prodeje motorových paliv.

 Doprava(str. 7)

Zastaralý vozový park osobních automobilů se v ČR koncentruje na venkově, jeho roční proběh je ve srovnání s městy malý a je realizován především formou jízd na malé vzdálenosti v nejbližším okolí. Vliv starých aut na kvalitu ovzduší ve městě je proto nízký, navrhovaná opatření jsou neověřená a neúčinná (nízko-emisní zóny).

 Současný stav ŽP (str. 8)

Teze o prohlubování extremity klimatu je spekulativní a nebyla prokázána ani ve zprávách IPCC, ani na národní úrovni. Atlas klimatu ČR (ČHMÚ) rozhodně takový nárůst u nás  nepotvrzuje.

Odmítáme interpretaci emisí GHG parametrem emise na hlavu. Vhodnějším indikátorem je emise/HDP (též kap. 2 Ochrana klimatu, str. 18)

Údaje PM 10, podíl zasaženého území a obyvatel nadlimitními koncentracemi PM 10 v roce 2010 je vytržen ze souvislostí. Pětiletá časová řada ukazuje na řídící funkci počasí; při stabilní výši emise tuhých částic se uvedené parametry měnily v násobku průměrných ročních hodnot.

Teze o poklesu odolnosti ekosystémů jsou spekulativní, v ČR tyto dopady nebyly prokázány.

Tematické oblasti a cíle (str. 13):

Ochrana a udržitelné využívání zdrojů (str. 14)

Návrh tvrdí (str. 11), že v r. 2009 bylo skládkováno 96% všech odpadů, na str. 15 však uvádí pro rok 2010 85%. SPČR považuje tuto meziroční změnu za nereálnou a požaduje v návrhu vycházet z reálných čísel.

Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší (str. 18)

Požadujeme rozdělení problematik ochrany klimatu a zlepšení kvality ovzduší. Obě problematiky spolu souvisí pouze okrajově, ochrana klimatu nemá významný efekt na čistotu ovzduší, GHG nejsou polutanty ve smyslu kvality ovzduší a jsou (s výjimkou fluorovaných GHG) přirozenou součástí atmosféry.

Ochrana kvality ovzduší je prioritou environmentální politiky ČR, ochrana klimatu spíše otázkou plnění mezinárodních závazků a na stav a vývoj ŽP v ČR má jen okrajový význam.

Snížení úrovně znečištění ovzduší (str. 19)

Zvolená strategie ochrany ovzduší v oblasti znečištění PM 10 a PM 2,5 se nejen neopírá o základy atmosférických věd, ale je přímo popírá. Resuspenze se týká větších částic PM50 a větších, tedy těch, co podléhají sedimentaci. Částice PM 10 a zvláště PM 2,5 se v atmosféře chovají jako plyn a navrhovaná opatření proti resuspenzi je nepostihnou.

Navrhovaná strategie snižování PM 2,5 opomíjí významný podíl diesel pohonů silniční nákladní dopravy a autobusů a neuvádí žádná reálná opatření na snížení těchto emisí.

Emisní parametry dieselových motorů jsou určeny mezinárodními předpisy EHK. Proto by ČR měla vyvinout příslušnou aktivitu na tomto mezinárodním poli. Na domácí scéně je pak reálné významné snížení emisí PM 2,5 řadou opatření v MHD (filtry částic pro nové motory, alternativní paliva jako CNG, LNG apod.).

 V. Implementační část (str. 29):

Ochrana a udržitelné využívání zdrojů (str. 29)

Cíl 1.2.1  Snížení BRKO do r. 2013 na skládkách považujeme za nereálný.

Cíl 1.2.2. Podporujeme navrhované zvýšení podílu energetického využívání odpadů.

Cíl 1.3.5. Nesouhlasíme s navrhovaným apriorním krokem MŽP k zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativního zajištění. SPŽP je státní a nikoliv resortní politikou, rozhodnutí o dalším postupu ve věci územních limitů musí m.j. respektovat a zohlednit aspekty energetické bezpečnosti státu.

 Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší (str. 37)

Cíl 2.2.1. Efekt nízko-emisních zón na snížení emisí zaváděných v SRN dosud nebyl prokázán, opatření má spíše efekt na povzbuzení prodeje nových vozů a tím podpory automobilového průmyslu. Obchází při tom mezinárodní dohody a kompetence stanovení emisních limitů dle EHK.

Přesměrování tranzitní silniční nákladní dopravy (zvláště mezinárodní v osách sever – jih a východ západ) považujeme za nerealistické.

Cíl 2.3.1. Zajištění 10% podílu OZE v dopravě při současném snížení emisí Nox, VOC, PM 2,5 z dopravy

Upozorňujeme, že podíl biosložky v motorových palivech uvedené emise nesníží, spíše naopak.

VI. Opatření (str. 55)

Opatření: Zachovat míru právní ochrany ŽP i při řešení ekonomických krizí

požaduje zásadní zvýšení stability právního prostředí, nejen v environmentální oblasti. Právní nástroje však musí respektovat ekonomickou realitu.

Opatření: Nastavit nově poplatky za ukládání odpadů na skládky tak, aby došlo k vyrovnání nákladů kupř. s energetickým využitím odpadů

Podporujeme takové vyrovnání nákladů, z uvedeného zvýšení poplatků by však měly být vyjmuty odpady, které nelze energeticky nebo jinak využít a musí tak skončit na zajištěných skládkách odpadů.

VII. Mezinárodní spolupráce

Opatření: prosazovat sektor ŽP jako klíčový pro zahraniční rozvojovou pomoc

Doporučujeme před uvedeným rozhodnutím provést vyhodnocení efektivity dosavadní rozvojové pomoci.

VIII. Indikátory (str. 75)

4.3. předcházení rizika

Navrhujeme doplnit indikátor „frekvence výskytu rizikových stavů“.

 

 

 

 

 

 

Praha 10.1.2012