Stanovisko k finanční ústavě - rozpočtové kázni

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) k Předpokladům a východiskům pro přípravu ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti  .

Jednoznačně podporujeme snahy o zvýšení rozpočtové kázně. Nastavení jasných pravidel, odrážejících reálné možnosti a představujících „brzdy“ proti kumulování problémů do budoucna, je tak v obecné rovině logické a přijatelné. I přesto, že v současnosti existují pravidla jako Pakt Stability a Růstu či národní konvergenční programy, tak neexistuje vymezení odpovědnosti, sankcí, preventivních opatření či jiné nástroje k dodržení daných pravidel. Co se týká Národní rozpočtové rady, požadujeme maximální využití zahraničních zkušeností s cílem vyhnout se možného neúspěchu, který by představoval zřízení další rady nesoucí náklady a administrativní zátěž bez pozitivního výsledku.

Dílčí připomínky:

F2 Národní fiskální pravidla

2.1   Fiskální pravidlo pro ústřední vládu

  1. Navrhujeme zvážit reklasifikaci střednědobého rozpočtového cíle z {-1} na vyrovnané strukturální saldo
  2. Požadujeme upřesnit postup v případě vyšších než očekávaných příjmů, pokud například ekonomika poroste rychleji, či vláda získá mimořádné příjmy. Neboli je třeba upřesnění, jak a zda bude upraveno nakládání s těmito příjmy (úhrada dluhu, investice ve společném zájmu s prokázanou návratností pro ekonomiku…)?
  3. Z návrhu jasně nevyplývá řešení výrazného nárůstu například mandatorních sociálních výdajů z titulu demografického vývoje. Bude v odčitatelných položkách položka navýšení výdajů v důsledku ekvivalentního navýšení příjmů (například parametrická či systémová změna daní) – bude mít vláda tuto možnost (možnost zvýšit výdaje získáním dodatečných zdrojů)? Žádáme o zvážení.

2.2   Fiskální pravidla pro místní rozpočty

  1. Navrhujeme doplnit „…financování projektu spolufinancovaného z prostředků EU či jiné mezinárodní organizace a zahraničního státu“ o text: „za podmínek udržitelnosti souvisejících provozních výdajů i po uplynutí čerpání dotací“
  2. Upozorňujeme na „volnost“ mechanismu spočívajícího v numerickém hodnocení osmiletého období. V této souvislosti považujeme za nutné si položit následující otázky. Co jsou varovné/preventivní ukazatele a brzdy v průběhu? Jaký je nástroj, pokud bude vidět, že na počátku období Rada obce/kraje nebude cíle dodržovat a v dalším volebním období nová reprezentace příslušné samosprávy bude mít „ztíženou pozici“. Jaký bude nástroj zajišťující plnění tohoto cíle kromě následného vynucení sankcí. Navrhujeme zvážit řešení průběžného varování.
  3. Není zcela zřejmé, kdo je orgánem „přezkumu dodržení“
  4. U stanovení zadržení části prostředků („sankce“) – postrádáme vymezení mechanismu stanovení sankcí a systémové vymezení hodnocení. Vzhledem k ostatním povinnostem NRR riziko upozorňujeme na riziko (kvalifikované, včasné) (ne)zvládnutelnosti všech činností

F3 Dluhová brzda

  1. Upozorňujeme, že v roce nabytí účinnosti (pokud např. rok 2014) navrhované znění představuje spuštění korekčních mechanismů. Dle aktuální situace a očekávaného vývoje (konvergenční strategie) je vysoce pravděpodobné, že ČR v roce 2014 bude hodnota zadlužení nad tímto cílem. Bude nějaké přechodné období (které doporučujeme), kde bude vláda mít možnost dle své konvergenční strategie dosáhnout daných cílů do určitého roku či se automaticky ihned v roce 2014 spustí korekční mechanismy?
  2. U automatických opatření formou vázání nyní v návrhu nejsou od vázání odečítány mandatorní výdaje. Upozorňujeme na legislativní, administrativní či jiné bariéry související se změnami sociálních výdajů. Strukturu vázání by měla mít možnost vláda určit sama
  3. Automatické opatření ve formě návrhu snížení platu ústavních činitelů v současném návrhu se týká všech. Potřeba vymezení větší osobní odpovědnosti u těch, kteří rozhodují vláda, PS – tam plně podporujeme korekční opatření ve formě snížení platů. Podporujeme i obecné zmrazení platů ve státní správě, nicméně struktura platů státní správy by opět měla být ponechána na vládě – vzhledem k tomu, že některá kapitola může provádět úsporná opatření a opatření na zvýšení odpovědnosti, jiná ne
  4.  V otázce vyslovení důvěry mohou ale nastat případy, kdy vláda předloží korekční opatření, ale parlament je neschválí. Hlasování o důvěře vlády tak problém nemusí vyřešit.
  5. K únikové doložce ve formě meziročního růstu HDP chybí vymezení, zda se jedná o reálnou či nominální veličinu
  6.  Nevidíme úplně smysl ve vymezení neplatnosti povinností k dluhové brzdě v případě výrazné inflace („….průměrná míra inflace (CPI) vyšší než součet průměrné míry inflace za posledních deset let a čtyřnásobku její směrodatné odchylky…..“). Inflace přeci znehodnocuje dluh, tedy znevýhodňuje věřitele a toto ustanovení je pak zbytečné, ledaže by se jednalo o dluh v cizí měně a došlo zároveň k depreciaci CZK.

F4 Národní rozpočtová rada

  1. Vyžadujeme vyhodnocení zahraničních pozitivních a negativních zkušeností tak, aby se minimalizovalo riziko neúspěšného ustanovení NRR
  2. Není zcela zřejmé, kdo a jak určí, co je významná systémová úprava (v otázce stanovisek k rozpočtovým dopadům legislativních návrhů)
  3. Vyjadřujeme určité pochybnosti nad možnostmi zvládnutí veškerých činností (monitorování, sestavení predikce, analýzy opatření, stanovení korekčních koeficientů, identifikace nedodržení pravidla územních rozpočtů…)

F5 Pravidla rozpočtové transparentnosti

  1. Požadujeme doplnit závazek veřejného přístupu k „rozklikávacímu“ rozpočtu z „manažerského (controllingového)“ pohledu. Tento požadavek považujeme za klíčový z hlediska posouzení důvěryhodnosti předkladatelů rozpočtu a transparentnosti
  2. Ze současného znění není zřejmý mechanismus, jak subjekty vládního sektoru budou při sestavování svého rozpočtu prognózy MF ČR zohledňovat
Aliapuliosová Eva
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět