Stanovisko k návrhu zákona o změně daní a pojistného

Stanovisko k návrhu zákona o změně daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů  .

 Obecné stanovisko:

 Naše stanovisko k navrhovaným vládním úpravám jsme předložili na plenární schůzi RHSD dne 23. 3. 2012. Obecně jakékoliv zvyšování daní snižuje příjmy soukromého sektoru a podvazuje jeho rozvoj. Chápeme potřeby fiskální konsolidace, nicméně stále postrádáme opatření řešící daňové úniky, audity veřejných výdajů apod. Obáváme se i nejistoty spojené s označením řady návrhů jako „dočasných“. Neexistuje jasný dlouhodobý záměr stabilizující české podnikatelské prostředí. To platí i pro daně. Požadujeme, aby vláda vybrané prostředky efektivněji spravovala a nezvyšovala břemeno soukromého sektoru, který je reálným plátcem daní, tedy zdrojem veřejných financí. Český průmysl je ochoten akceptovat změny v oblastech DPH, spotřební daně a zavedení solidární sazby daně z příjmu FO jako jeho účast na fiskální konsolidace. Jsme si vědomi negativních dopadů, která tato opatření mají, ale požadujeme ve všech příjmových opatřeních větší koncepčnost (návaznost na strategie a celkový propočet dopadů na ekonomiku, včetně řešení výběru, administrativní náročnosti a daňových úniků), jednoznačnost a stabilitu.

 Konkrétní připomínky:

• I.                   Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

 § 36 Zvláštní sazba daně

Znění dle současného návrhu:

„Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

1. a)        15 35 %, a to
2. 1.         z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6 a 12, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),
3. 2.         z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),
4. b)        15 35 %, a to …..“

Návrh:

1. Nesouhlasíme s úpravou výše sazby
2. Nebude-li zohledněn návrh „1“ upravit dle Usnesení Vlády, tedy aby bylo uplatňováno skutečně pouze ve vztahu k rezidentům z bezesmluvních států

Zdůvodnění:

Ad1) Zvýšením sazby této daně není stále řešen problém výběru daně v této oblasti. Tato právní úprava tedy neřeší problém výběru daní a přenáší břemeno na ty poplatníky, kde je státní správa schopna daně vybírat. Výrazné zvýšení nemusí tak vést k naplnění příjmů dle očekávání a tato sazba může mít i opačné důsledky než je zamýšleno

Ad2) Zákonná úprava neodpovídá tomu, co bylo deklarováno politickou reprezentací a co je uvedeno v předkládací zprávě, a sice zavedení 35% daně vůči daňovým rájům. Ve skutečnosti jde o zavedení 35% srážkové daně vůči všem daňovým nonrezidentům. Je fakt, že ve vztahu ke smluvním státům bude v některých státech tato srážková daň snížena příslušnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění. To však neplatí absolutně a navržené řešení může v některých případech způsobit nezákonnou diskriminaci.

 § 38g  Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osoba a § 38ha

Solidární zvýšení daně u zálohy

Znění dle současného návrhu:

„§ 38g, odst. (4):  je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“

§ 38ha, odst. (1) a (2):

1. (1)   Vypočtená záloha na daň se před snížením o měsíční slevy na dani a o měsíční daňové zvýhodnění zvyšuje o solidární zvýšení daně u zálohy.
2. (2)   Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z rozdílu mezi

          příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy podle zákona 
          upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“

Návrh:

Solidární zvýšení daně neuplatňovat v rámci výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti, ale až v rámci daňového přiznání.

Zdůvodnění:

V případě solidárního zvýšení daně vzniká povinnost poplatníkovi podat daňové přiznání. Z tohoto hlediska považujeme povinnosti uplatňovat toto solidární zvýšení daně i v rámci záloh za zbytečnou administrativní komplikaci pro plátce daně, zvláště pokud zohledníme, že jde o dočasné opatření. To by znamenalo, že by zaměstnavatelé museli na 3 roky měnit své softwary. Navíc (zřejmě) od 1.1.2014 dojde k další změně, kdy bude zrušen koncept superhrubé mzdy v souvislosti se zavedením JIM.

Přechodná ustanovení

Návrh:  Doplnit výslovné přechodné ustanovení řešící aplikaci nové výše srážkové daně

Zdůvodnění:

K aplikaci srážkové daně chybí v přechodných ustanoveních výslovná úprava. Naopak přechodné ustanovení, které je zakomponováno (Čl. II. bod 1 návrhu) může být z tohoto hlediska matoucí. Pokud například zohledníme výše uvedené situace, kdy příjmy nerezidentů sice podléhají srážkové dani, ale je možné je prostřednictvím daňového přiznání zdanit v ČR, může vzniknout otázka, zda uvedenou srážkovou daň neaplikovat i na např. zálohy na tyto příjmy vyplacené před nabytím účinnosti dané novely, což by samozřejmě byla nepřípustná retroaktivita.

• II.                 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 3d

Znění dle současného návrhu:

„(1) Ustanovení § 3 odst. 15 až 18 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015; to neplatí pro vymezení průměrné mzdy pro účely tohoto zákona.

(2) Ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3a odst. 2 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.

(3) Ustanovení § 3a odst. 5 se nepoužije pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.“

Návrh:

Odstranit § 3d

Zdůvodnění:

Jedná se o zvýšení daňového zatížení ekonomicky aktivního pracujícího obyvatelstva. Vysoce příjmoví budou dle navrhované novelizace již zdaněny solidární zvýšenou daní. Odstranění stropů pojistného tak představuje další zatížení zdanění práce, snižující mezinárodní konkurenceschopnost a demotivující od ekonomické aktivity ze strany kvalifikované pracovní síly. Toto opatření zakládá velmi vysoký stupeň solidarity narušující princip pojištění