Stanovisko k návrhu nařízení vlády - pravidla pro prioritní zóny

Stanovisko k pravidlům pro nízkoemisní zóny.

I. Zásadní připomínky

 1/ k § 3 odst. 1 písm. b)

 Požadujeme upravit text následovně:

 … do registru silničních vozidel země, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu, podle … (stejně pak upravit text v příloze 1, část I.)

Zdůvodnění:

 Navržené znění neodpovídá § 14 odst. 7 návrhu zákona o ovzduší schváleného Parlamentem ČR a zaslaného prezidentovi ČR k podpisu.

 Podle současně platné legislativy se již bohužel neuvádí rok výroby vozidla, ale pouze datum první registrace vozidla, tedy vlastně datum uvedení vozidla do provozu kdekolive světě. Vedle tohoto data je ještě uváděno datum první registrace vozidla v ČR. Dle uvedeného znění, to je „datum prvního zápisu vozidla do registru silničních vozidel podle jiného právního předpisu2) “) by mohlo vést interpretaci, že se jedná o datum první registrace vozidla v ČR (zákon č. 56/2001 Sb. se týká registrace vozidel provozovaných na území ČR.

 2/ k § 6 odst. 2

Navrhujeme doplnit nový odstavec (2) ve znění:

 (2) Distribučním místem pro vydávání emisních plaket jsou dopravní úřady obcí s rozšířenou působností a stávající síť STK pověřená vydáváním emisních plaket SRN.

 Zdůvodnění:

 „Distribuční místo“ není v nařízení nijak definováno, pouze v odůvodnění je uvedeno, že „Distribuce emisních plaket bude majitelům motorových vozidel zajištěna obecními úřady obcí s rozšířenou působností a Ministerstvem životního prostředí (MŽP)“. Dle schváleného zákona má ale právě nařízení vlády stanovit „bližší podmínky distribuce emisních plaket“.

 Posouzení plnění emisních norem dle údajů uvedených v technickém průkazu je ryze odbornou záležitostí, ke které jsou kompetentní pouze pracovníci dopravních úřadů. Další v úvahu připadající sítí, kterou navrhujeme, je možnost distribuce emisních plaket Stanicemi technické kontroly, které v ČR vydávají v současné době německé ekoplakety (tyto STK mají největší zkušenosti, mají vypracovanou metodiku pro hodnocení plnění emisních norem EURO a udělování ekoplaket).

 Zavádění dalšího distributora (MŽP ČR) považujeme za zbytečné, ekonomicky a organizačně náročné s tím, že i odbornost pracovníků MŽP pro daný účel by musela být předmětem důkladného proškolení.

 3/ k Příloze č. 1, část I.

 1. Navrhujeme uvést přehled (seznam) konkrétních emisních předpisů, podle kterých budou vozidla zařazována do emisních kategorií.

Pokud nemá být takovýto detailní přehled součástí přílohy, musí být uveden odkaz, kde je k dispozici (např. vydáním metodického pokynu MD ČR).

Zdůvodnění:

Způsob zařazení vozidel do emisních kategorií uvedený v příloze č. 1, část I. tohoto nařízení je nedostatečný. V osvědčení o registraci vozidla, část II. (velký technický průkaz) není ve většině případů uvedeno plnění emisních norem EURO, ale plnění příslušných předpisů, to je Směrnic ES / EHS nebo předpisů EHK. Těmto jednotlivým směrnicím a předpisům, zapsaným v technickém průkazu vozidla, pak odpovídají jednotlivé stupně norem EURO.

Pro vydávání německých ekoplaket je takovýto seznam k dispozici - viz příloha.

 2. Navrhujeme doplnit povinnost, nebo odkaz na jiný právní předpis (zákon č. 56/2001 Sb.), ve smyslu, že „dodatečná instalace filtru pevných částic“ musí být schválena oprávněným orgánem (v ČR to je MD ČR) a vydán doklad o montáži pro účely zařazení vozidla do emisní kategorie a vydání emisní plakety.

Text „s dodatečnou instalací filtru pevných částic“ nahradit např. textem „s dodatečnou instalací filtru částic schváleného typu a schválené montáže^X)“.

 x) je odkaz na příslušný právní předpis týkající se těchto schválení a na to, že takto schválená montáž musí být zapsána v technickém průkazu vozidla

Zdůvodnění:

 Ustanovení jde nad rámec zákona (překračuje úmysl zákonodárce). Při schvalování zákona Parlamentem ČR nebyl totiž schválen návrh, že vláda svým nařízením stanoví „pravidla pro dodatečnou úpravu motorových vozidel za účelem dosažení příslušné emisní kategorie“. Přesto se však v předmětné příloze připouští možnost zlepšení emisní kategorie „dodatečnou instalací filtru pevných částic“.

 Dále nutno uvést, že příslušné směrnice a nařízení neobsahují požadavky na dodatečně montované filtry částic, jejichž účinnost může být obecně velmi různá. Navíc dodatečnou montáží nedochází ke zvýšení emisní normy EURO, ale pouze k dílčímu snížení jedné složky emisního spektra. Údaj o případné dodatečné montáži filtru pevných částic se ani nezapisuje do technického průkazu vozidla, takže použití navrženého ustanovení by zejména v českých podmínkách bylo bez námi navrženého doplnění předmětem řady spekulací.

 V Německu jsou pro to vydána poměrně obsáhlá vnitrostátní ustanovení, filtry musí být schváleny jako typ a musí být schválena jejich montáž na konkrétní vozidlo (totéž např. ve Švýcarsku).

 Terminologická poznámka: V předpisech pro vozidla se nepoužívá termín „pevné částice“, nýbrž „znečišťující částice“ a v přehledech a tabulkách jen „částice“.

 4/   K Příloze č. 1, část III.

 Požadujeme stávající  text tímto zněním:

III. Na vozidla kategorie L podle jiného zvláštního předpisu²⁾ se toto nařízení nevztahuje.

Zdůvodnění:

Vozidla kategorie L nemá smysl zahrnovat do systému emisních kategorií pro účely nízkoemisních zón (nízký počet vozidel v provozu, malý km proběh). Zavedení emisních plaket pro vozidla kategorie L není realizováno v žádné zemi EU ani ve Švýcarsku (či jiných zemích). Právní předpisy týkající se nízkoemisních zón v uvedených zemích se na kategorii L nevztahují. 

II. Další připomínky

1/ k § 2 Základní pojmy

Doporučujeme doplnit písmeno c) ve znění:

c) osvědčením o registraci vozidla osvědčení o registraci, část II. (velký technický průkaz).

Zdůvodnění:

Jedná se o žádoucí upřesnění pojmu, zejména pro motoristickou veřejnost. Pod pojmem osvědčení o registraci vozidla si totiž většina občanů stále představuje tzv. „malý“ technický průkaz (nyní je to osvědčení o registraci vozidla, část I).

2/ k § 3 odst. (3) 

Doporučujeme upravit následovně:

(3) Stupeň plnění mezních hodnot emisí EURO dle § 3, odst. (1), písm. a)a datum zápisu do registru silničních vozidel dle § 3, odst. (1), písm. b)se pro účely stanovení emisní kategorie prokazuje zápisem v osvědčení o registraci vozidla.

Zdůvodnění:

 Jedná se o technickou úpravu – vazba na již výše uvedené připomínky.

 3/ k § 5

 1. Doporučujeme vypustit odstavec (3) a další odstavce přečíslovat.

Zdůvodnění:

Toto ustanovení může týkat v podstatě jen vozidel kategorie L (motocyklů). Emisní plakety pro motocykly nejsou v žádném státě EU zavedeny, doporučujeme je ze systému vypustit (viz též příloha 1, bod III.).

 2. Stávající odst. (4) - doporučujeme zvážit následující úpravu:

  (3) (4) Platnost emisní plakety je časově omezená na dobu platnosti tohoto nařízení. Plaketa je nepřenositelná na jiné vozidlo. V případě ztráty, poškození nebo zničení plakety lze zakoupit emisní plaketu novou, duplikáty nebudou vydávány.

Zdůvodnění:

 Postupem doby dochází ke zpřísňování emisních předpisů a nařízením by dle našeho názoru mělo být umožněno i případné zpřísnění emisních kategorií pro vydání příslušné emisní plakety v budoucnosti.

 3. Doporučujeme doplnit další odstavec ve znění:

 (4) Emisní plakety SRN příslušné emisní kategorie jsou platné i na území ČR.

Zdůvodnění:

 Část vozidel registrovaných v ČR (cca 90 tis.) již tyto plakety má a pokud je skutečně úmyslem zákonodárce a vlády projednat reciproční uznávání těchto emisních plaket, pak stávající držitelé by byli nuceni si na přechodné období pořídit plakety dvě.

 4/  k Příloze č. 1, část IV.

 Tuto část dporučujeme upravit následovně:

 IV. Do emisní kategorie 4 se vždy zařazují vozidla kategorie M, N která

 

1. mají elektrický pohon, případně pohon palivovými články nebo jinou moderní technologií,
2. mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor,
3. používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG, stlačený zemní plyn označovaný jako CNG nebo bioplyn, pokud splňují nejméně normu EURO 1;
4. jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a etanolu 85 označovaného jako E85 nebo etanolu pro vznětové motory označovaného jako ED95.

 

Zdůvodnění:

 Ad 1. Doplnění o pohon vodíkem nebo jinou moderní technologií vychází z očekávaného technického pokroku a principu činnosti těchto pohonných technologií.

 Ad 3. Návrh na doplnění bodu 3. vychází z toho, že všechna vozidla se zážehovými motory uvedená do provozu po 1.1.1993 jsou zařazena do emisní kategorie 4 (pokud splňují alespoň EURO 1). Toto ustanovení musí platit i pro vozidla s pohonem na CNG a LPG.

 Ad 4.. Doplnění o ED95 vychází z principu, že pokud je připuštěn E85 u benzinových motorů, měl by být připuštěn i ED95 pro motory vznětové.