Stanovisko k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtové kázni

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) k Návrhu Ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a k Návrhu Zákona o pravidlech rozpočtové kázně a změně některých zákonů  .

Obecné stanovisko:

 Podporujeme snahy o zvýšení rozpočtové kázně. I přesto, že v současnosti existují pravidla jako Pakt Stability a Růstu či národní konvergenční programy, tak neexistuje vymezení odpovědnosti, sankcí, preventivních opatření či jiné nástroje k dodržení daných pravidel, což určitým způsobem řeší navrhované zákony. Co se týká Národní rozpočtové rady, připomínáme náš požadavek maximálního využití zahraničních zkušeností s cílem vyhnout se možného neúspěchu, který by představoval zřízení další rady nesoucí náklady a administrativní zátěž bez pozitivního výsledku.

Dílčí připomínky:

A)     Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti

1.  Čl. 5, odst. 2a)

                a. „Objem výdajů na důchody“ 

• Požadujeme blíže objasnit (nebo odkázat), zda se týká starobních důchodů či i sociálních dávek a kterých? – definice důchodů (zda shodná s tím, co sociální zákonodárství označuje jako důchod)

2.   Čl. 8, odst. 1a) 1.

             a. „HDP očištěného o cenové vlivy“

•   Metodické doporučení: Doporučujeme upřesnit, zda se jedná o údaj očištěný také o počet pracovních dnů

3.     Čl. 9, odst. 1

        a. Upozorňujeme na „volnost“ mechanismu spočívajícího v numerickém hodnocení osmiletého období. V této
             souvislosti považujeme za nutné si položit následující otázky. Co jsou varovné/preventivní ukazatele a brzdy
             v průběhu osmiletého období? Jaký je nástroj, pokud bude vidět, že na počátku období Rada obce/kraje
             nebude cíle dodržovat a v dalším volebním období nová reprezentace příslušné samosprávy bude mít
            „ztíženou pozici“.

• B)      Zákon o pravidlech rozpočtové kázně a o změně některých zákonů

   

  1.  
     1. §2, odst. 3

        a. Obecná poznámka: mělo by jít přirozeně o základní pravidla a činnosti prováděné kompetentní 
             vládou. Nicméně souhlasíme na základě zkušeností, že tomu tak v realitě nebývá.

                b. Písmeno f): Kdo určí, co je „zásadní význam“, kdo toto bude sledovat?

2.      §4, odst. 11

          a. Dáváme na zvážení nahradit většinu prostou většinou kvalifikovanou, neboť by mělo v řadě doporučení
              dávat jednoznačné závěry

3.      § 10, odst. 2 f)

          a. Žádáme o objasnění a vysvětlení, proč položka „čtyřletý průměr investičních výdajů“ je součástí výdajů
              upravených (tedy odečtena od výdajů běžného roku), ale již není přičtena v odstavci 1 (dle nějakého
              pravidla například)?

4.       § 10, odst. 3

           a. Doplnit definici diskrečních příjmů (zda tam patří i příjmy zvýšené pomocí například zlepšení systém
               výběru daní)?

5.       § 13

           a. Postrádáme povinnost zveřejnění rozklikávacího rozpočtu. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Jeho
               absence zpochybňuje (ze strany veřejnosti) věrohodnost snahy vlády o transparentní, hospodárné a 
               efektivní vynakládání veřejných prostředků.

6.        § 17, odst. 4

           a. Chybí vymezení nakládání se zadrženými daňovými příjmy (zda budou úročeny – například využity k
               financování jiných výdajů místo emise státních pokladničních poukázek apod.)