Stanovisko SP ČR k návrhu Státního rozpočtu na rok 2013

 .

Stanovisko v pdf

Koncepce návrhu

 

  • Státní rozpočet vychází z těchto priorit:
  • zpomalit tempo zadlužování a snížit schodek veřejných financí
  • dodržovat závazky vůči EU a optimálně využít prostředky SF EU
  • S těmito prioritami souhlasíme, ale kriticky hodnotíme, že:
  • Návrh nevychází ze šířeji chápané koncepce hospodářské politiky nezbytné pro udržitelný hospodářský růst, nejsou přijaty systémové reformy, které by zajistily vyšší efektivnost – účelnost a hospodárnost veřejných prostředků
  • Vláda neodpovídá na otázku, jak reaguje rozpočet na strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou schválila na podzim loňského roku
  • Nedůsledně, nesystémově a nedostatečně probíhají změny ve snižování nákladů veřejné správy
  • Stejně jako v předchozích letech rozpočet nedostatečně reflektuje potřebu zajistit kapitálové výdaje v oblastech, za které má stát rozhodující odpovědnost a jejichž rozvoj vytváří podmínky pro hospodářský růst v krátkodobém i střednědobém horizontu

Předpoklady

 

A) Makroekonomická východiska

  • Makroekonomické předpoklady pro návrh vycházející z červencové prognózy MF ČR:

 

 

1

  • Výše uvedenou predikci MF ČR lze z pohledu výkonnosti ekonomiky označit za „optimistickou“, navíc pro letošní i příští rok přetrvávají výrazná rizika směrem dolů
  • Pro rok 2012 reálně očekáváme variantu poklesu reálného HDP o -1 % (riziko výpadku na straně příjmů SR ve výši cca 4,5 mld. Kč pro tento i příští rok v důsledku výsledků ekonomiky)
  • Naše prognóza reálného růstu HDP pro rok 2013: cca +0,6 %. I při naší relativně optimistické prognóze vzniká riziko dalšího výpadku na straně příjmů vlivem rozdílnosti odhadu vývoje HDP zhruba 7-8 mld. Kč s dalšími sekundárními vlivy na daňové příjmy
  • Na pozitivním příspěvku k přidané hodnotě české ekonomiky se významně podílí průmysl, poslední vývoj a naše šetření naznačují riziko zhoršených výsledků
  • Za optimistické považujeme očekávání v nárůstu objemu mezd a platů 2013 (+2,5%). Naše očekávání se pohybuje max. kolem + 2 %. Očekávané odhady příjmů (z DPFO a pojistného na SaZP) tak nemusí dosáhnout vládou očekávané hodnoty

 

B) Legislativa

  • Návrh předpokládá úpravy legislativy s dopady na příjmy a výdaje:

2

 

 

C) Ostatní předpoklady (příklady)

  • Důležitým předpokladem je zajištění čerpání prostředků z rozpočtu EU – viz část Strukturální fondy
  • Jiným příkladem předpokladu v příjmové oblasti je výnos z prodeje povolenek s využitím v kapitole MŽP. Suma 2,9 mld. Kč může být podstatně nižší vzhledem k nejistému vývoji ceny povolenek

 

Z uvedených skutečností plynou větší než obvyklá rizika potřeby úprav státního rozpočtu. Za jeden ze stěžejních problémů považujeme reakci v případě „krizovějšího scénáře“ vývoje příjmů státního rozpočtu a to nejen z makroekonomických důvodů - vazba příjmů na růst HDP, navýšení DPH a nákupy v zahraničí (viz poslední vývoj), proplacení příjmů z EU…

Některé klíčové legislativní normy nebyly schváleny. Poslední vývoj v zákonodárných orgánech značně ukazuje rizika jejich neschválení. Situace vedle rizika úprav ve státním rozpočtu představuje i faktor nestability podnikatelského prostředí.

 

Pozice k dílčím návrhům

A) PŘÍJMOVÁ ČÁST

a) Zvýšení sazeb DPH

  • Upozorňujeme na rizika nereálnosti naplnění záměru posílení příjmů o 16,3 mld. Kč zejména z titulu snížení spotřeby (nejistota z budoucnosti, snížení kupní síly, nákupy v zahraničí…)
  • je třeba promítnout do rozpočtu vliv zvýšených nákladů veřejné správy
  • suma 16,3 mld. Kč pro SR se zdá i bez výše uvedených rizik příliš vysoká - původní odhady MF ČR kolem 12 mld. Kč, nenaplnění očekávaných příjmů v roce 2012
  • V této chvíli není znám výsledek jednání v zákonodárných sborech


b) DPFO

  • Vidíme určité riziko v naplnění příjmů ve vazbě na předpokládaný růst mezd a platů (cca
    2-3 mld. Kč)


c) Příjmy z prodeje povolenek

  • Požadujeme koncepčně řešit tak, aby byl celý výnos využit do investic v průmyslu
  • Suma 2,9 mld. Kč nemusí být reálná v případě, že nebude odpovídat ceně povolenek

d) Zavedení druhého pilíře důchodové reformy

  • Nesouhlasíme se zavedením od roku 2013, požadujeme zavést až v rámci systému JIM z důvodu administrativní náročnosti plynoucí z existence dvou režimů a dočasnosti řešení

e) Strukturální fondy

  • Úroveň příjmů ze strukturálních fondů považujeme za rizikovou. Odhady nenaplnění příjmů a dopadů na deficit se pohybují v rozdílných úrovních (Nejčastěji se uvádí, že v roce 2012 nebude ze strany EK proplaceno nejméně 25 mld. Kč)
  • Vláda musí zajistit podmínky pro maximální využití prostředků z rozpočtu EU

 

 

 

Vedle zmíněných rizik požadujeme podstatně účinnější politiku na zamezení daňových úniků. Nedovýběr daní v zákonem stanovené výši oslabuje příjmy rozpočtů, vytváří tlak na vyšší daňové zatížení poctivých plátců a znevýhodňuje je v rámci pravidel hospodářské soutěže. Dalším vlivem je oslabení hodnověrnosti vlády při přijímání úsporných opatření.

 

B) VÝDAJOVÁ ČÁST

 

a) Podpora VaVaI

  • Celkové výdaje rozpočtovány ve výši 40,1 mld. Kč (včetně výdajů EU, meziroční nárůst1,4 mld. Kč, tj. 3,6 % (bez výdajů EU 26,1 mld. Kč = snížení o 1,9 % meziročně)
  • Základní problém vidíme ve směrování prostředků. I přes mírný nárůst u Technologické agentury (z 2,17 na 2,56 mld. Kč) v r. 2013 tato výše neodpovídá principu přijaté reformy systému výzkumu a vývoje s negativním důsledkem pro aplikovaný a průmyslový výzkum. Navíc návrh rozpočtu pro Technologickou agenturu na 2014 a 2015 předpokládá cca stagnaci a následně drobné snížení výdajů ze SR v roce 2015 - nominálně, tj. reálně to bude větší pokles, který je v rozporu s požadavkem SP ČR a přijatou reformou systému VaVaI
  • Velmi negativně vnímáme riziko plynoucí z vysokého podílu výdajů spolufinancovaných ze SF EU. Jednou ze základních otázek je udržitelnost financování kapacit vytvořených na základě prostředků EU s rizikem dalších požadavků na výdaje rozpočtů

b) Doprava

  • Pozitivně hodnotíme navýšení prostředků SFDI o 8 mld. Kč na 33,6 mld. Kč. Toto navýšení však neřeší požadavky na zajištění dopravní infrastruktury v potřebné úrovni a je z větší části závislé na příjmech z EU. To vytváří riziko nenaplnění záměru vlády
  • Vzhledem k tomu, že kapitola MD je vyšší pouze o 7 mld. Kč, chceme zodpovědět otázku způsobu řešení úspor (údržba silnic, dotace dálkové dopravy atd.)
  • Návrh předpokládá výrazné poklesy výdajů kapitoly MD na roky 2014 a 2015 (bez zahrnutí prostředků EU výdaje MD 2015 na úrovni 73 % roku 2013). Zajímají nás souvislosti tohoto řádového snížení – nebudou na úkor zajištění dopravní obslužnosti a infrastruktury?


c) Snížení dotace na OZE

  • Dotace na obnovitelné zdroje energie je v návrhu snížena na 9,7 mld.Kč (z 11,7 mld. Kč). Jedná se o faktor zdražení elektřiny v důsledku zvýšení příspěvku na OZE (dle propočtů MPO ze 419 na 554 Kč/Mwh, kde například dopad na cenu elektřiny pro domácnosti  činí +3,5 %)
  • Považujeme přenesení nákladů na firmy a domácnosti za krok neodpovídající hospodářské situaci snižující konkurenceschopnost. Chybná politika se přenáší do nákladů reálné ekonomiky. Podle našich šetření patří cena energie mezi hlavní faktory konkurenceschopnosti průmyslových firem


d) Vzdělávání

  • Kladně hodnotíme nesnižování prostředků na vzdělávání a školské služby v roce 2013 (123,7 mld. Kč)
  • Jako problematické vidíme návrhy výdajů kapitoly MŠMT na 2014 a 2015 (oproti 2013 snížení o -4,66%, resp. -9,2 %). Pokud by snížení mělo nastat, chceme, aby bylo vázáno na základní strukturní změny, například zavedení reformy financování regionálního školství a VŠ
  • Požadujeme, aby v těchto letech byly alokovány prostředky k zajištění podpory technického školství a bylo velmi rychle přistoupeno k celkové reformě vzdělávací soustavy reagující na potřeby trhu práce

e) Hospodaření veřejné správy

  • Nedochází k zeštíhlení veřejné sféry, kdy meziroční růst průměrných platů se snižuje

o 0,2 % a počet funkčních míst se zvyšuje o 0,2 %, v roce 2013 zhruba o 1000 státních zaměstnanců více (426 tis. zaměstnanců, 128 mld. Kč na platy)

  • Nákupy služeb 33,2 mld. Kč (pokles o 5 %), Ostatní nákupy pokles pouze 0,1 % (výdaje na opravy a údržbu, programové vybavení, cestovné, výdaje na pohoštění). Poplatky za vedení účtů peněžním ústavům: 200 mil. Kč (ze 150 mil. Kč),…
  • Veřejná správa neprovedla změny vedoucí k zásadním úsporám v nákladech na jejich provoz
  • Stejně významným problémem je výkonnost státní správy. Duplicita a nekoordinovanost činností, absence klientského přístupu patří mezi znaky demonstrující nízkou výkonnost
  • Požadujeme informace a řešení ve věcech: stav centrálních nákupů, rozpor mezi počtem úředníků a objednávanými externími službami, rozsah majetku a jeho správa, duplicita a koordinace činností, koncepce veřejné správy a alokace kapacit a zdrojů

 

Jako problém vidíme nejenom rozsah kapitol, ale i vnitřní směřování s ohledem na potřebu posílit konkurenceschopnost a zvýšit hospodárnost. Stav reforem (školství, podpora VaV,…) předurčuje efektivnost vynakládaných prostředků. V tomto smyslu je SR pouze resultátem problémů, které sám o sobě nemůže řešit

Veřejná správa představuje vysoce nákladný systém s neodpovídající výkonností. Mezi základní příčiny patří:

  • nevyužívání sdílených služeb a centrálních nákupů
  • existence duplicit a nízkou schopnost koordinovat svou činnost
  • nízká propojenost zájmu státní správy s výkonností ekonomiky
  • nízký stupeň uplatnění klientského přístupu
  • problémy v personální politice

Vyšší hospodárnost ve výdajích na státní administrativu vytváří prostor pro aktivní politiku vlády v oblasti podpory podnikání a nezbytných investic.

 

V Praze 24. října 2012

Růžena Hejná
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět