Stanovisko k návrhu zákona o dani z nabytých nemovitostí
Stanovisko k návrhu zákona o dani z nabytých nemovitých věcí .
1. Zdanění převodů obchodních podílů
(§ 2 odst. 4 a § 6 návrhu)
Odmítáme navrhovaný koncept daní z nabytí nemovitostí převodem obchodních podílů (podílů v obchodních korporacích).
Návrh řešení
Navrhujeme vypuštění zdaňování převodu obchodních podílů daní z převodu nemovitostí. Pokud by přesto měl převod obchodních podílů podléhat dani z nabytí nemovitého majetku, tak jako variantní řešení může být postup, kdy od daně z převodu nemovitostí budou osvobozeny ty případy převodů obchodních podílů, které jsou dle současné právní úpravy osvobozeny od daně z příjmů. I v tomto případě pak měla by tato varianta z hlediska podstaty věci dopadat pouze na společnosti (obchodní korporace), u kterých je převážná část jejich majetku tvořena nemovitostmi.
Vysvětlení
Navrhované řešení přinese zvýšené administrativní náklady a bude způsobovat výkladové problémy.
Dopad zdanění na jakoukoliv společnost, která má v majetku nemovitou věc, rozhodně nezjednodušuje a nepodporuje podnikatelské prostředí a přinese značné množství výkladových problémů. Příkladem může být definice situace, kdy se mění ovládací osoba. Určit, kdy dochází ke změně v ovládací osobě, může být v některých hraničních případech nejednoznačné.
Nelogické je také zdanění na základě toho, že se stávající společníci dohodnou na společném postupu a stanou se tak ovládací osobou vůči společnosti. V této souvislosti si lze také představit zcela absurdní (nikoliv však nereálnou) situaci, když se bez změny společníků bude v průběhu doby tato dohoda měnit a bude tak docházet k opakovanému zdaňování. V dané souvislosti je také nutné zohlednit, že v uvedených případech bude zdaňována celá hodnota předmětné nemovité věci i při nepatrné změně obchodního podílu a to opakovaně. Tvrzení, že důležité je, že daná osoba je v postavení ovládající osoby neodpovídá skutečnosti. O jakékoliv požitky plynoucí ze společnosti se musí ovládací osoba dělit s ostatními společníky, přestože zaplatí daň z celé hodnoty nemovité věci.
Uvedené řešení také výrazně zkomplikuje jakýkoliv prodej podílu ve společnosti, kdy bude nutné určit základ daně i v případě kdy společnost má zcela zanedbatelné množství nemovitostí. Dané řešení také výrazně zkomplikuje a prodraží převody obchodních podílů. Pokud půjde o společnost s množstvím nemovitostí (i když například z hlediska aktiv společnosti půjde o zanedbatelnou částku) bude z hlediska nákladů a náročnosti stanovení základu daně převod podílu značně složitý.
2. Zrušení osvobození u vkladů
Nesouhlasíme se zrušením osvobození vkladů od daně z převodu nemovitostí.
Návrh řešení
Navrhujeme ponechat dosavadní úpravu osvobození vkladů, s případnou úpravou časového testu, jako opatření proti zneužití, aby bylo méně náročné pro správu. Obdobné opatření proti zneužívání upravuje i zákon o daních z příjmů, přičemž administrativní náročnost není důvodem pro jejich zrušení. V tomto duchu i Soudní dvůr Evropské Unie říká, že státy v zájmu zamezení zneužívání mohou jednostranně nastavit pravidla namířená proti zneužití. Tato pravidla ale nesmí být uplatňována univerzálně, ale musí dát prostor poplatníkům prokázat, že jejich chování nevede k zneužívání.
Vysvětlení
Daňové předpisy by měly rozvoj podnikání podporovat. Případné nezákonné praktiky v rámci těchto operací by měly být řešeny v rámci daňového řádu.
Zrušení osvobození vkladů do základního kapitálu obchodních společností považujeme za nekoncepční a narušující princip daňové neutrality převodů aktiv. Například, je-li nemovitost součástí převáděného podniku nebo jeho části, neměl by být tento převod důvodem pro zdanění a neměl by narušit daňovou neutralitu proklamovanou zákonem o daních z příjmů.
Navíc v případě, že bude zdaňována změna ovládající osoby na obchodní korporaci, znamená de facto zdanění vkladu a změny ovládající osoby dvojí zdanění jedné transakce a bude mít další negativní dopad na atraktivitu nemovitostního trhu v České republice.
3. Další uznatelné výdaje
(§ 26 odst. 1 návrhu)
Za uznatelné výdaje, které budou snižovat základ daně, by měly být uznány i jiné výdaje než jsou výdaje na znalecký posudek.
Návrh řešení
Doporučujeme doplnit, aby za uznatelné výdaje byly uznávány také ostatní výdaje přímo související s převodem daného nemovitého majetku.
Vysvětlení
Příkladem mohou být různé poplatky, odměna notáři, či právníkovi, zprostředkovatelská provize a podobně spojené se zajištěním převodu nemovitosti.
4. Lhůta pro podání přiznání
(§ 33 až § 35 návrhu)
V některých případech dvouměsíční lhůta pro podání daňového přiznání může být příliš krátká a navrhujeme její prodloužení na 3 měsíce.
Návrh řešení
Doporučujeme zachování současné v praxi osvědčené lhůty pro podání daňové přiznání na tři měsíce.
Vysvětlení
Zejména v případech, kdy je nutno k daňovému přiznání doložit znalecký posudek, je tříměsíční lhůta nezbytná.
5. Písmenosti přikládané k daňovému přiznání
(§ 36 návrhu)
Navrhujeme stanovit, že k daňovému přiznání se přikládají kopie písemností, aby bylo umožněno podávání daňového přiznání elektronicky.
6. Problematika přeměn
Upozorňujeme, že otázky úplatnosti či neúplatnosti přechodu či převodu majetku v rámci přeměn nejsou řešeny zcela jednoznačně.
Návrh řešení
Doplnit ustanovení, které bude vylučovat z předmětu daně přechody a převody jmění v rámci přeměn.
Doplnit do § 2 odst. 5: „Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí není nabytí vlastnického práva k nemovité věci při přeměnách obchodních korporací.“
Vysvětlení
Současná praxe i ze strany správců daně vychází z toho, že dle současné právní úpravy se v případě přeměn jedná o osvobození od daně z převodu nemovitostí. Považujeme za nezbytné, aby přechody či převody movitého i nemovitého majetku (jmění) v rámci přeměn byly vyloučeny z předmětu daně z nabytí nemovitého majetku.
Ostatní připomínky
7. K § 9 návrhu
Lhůtu dvou let pro osvobození prvního úplatného nabytí vlastnického práva není dostatečná.
Návrh řešení
Lhůtu dvou let pro osvobození prvního úplatného nabytí vlastnického práva buď zcela vynechat, či sjednotit s lhůtou stanovenou v zákoně o dani z přidané hodnoty, která činí 5 let.
Vysvětlení
Navrhovaná lhůta 2 let je v případě tohoto ustanovení nekoncepční a může dále zkomplikovat situaci na trhu s nemovitostmi, který se již dlouhodobě potýká s nadbytkem neprodaných nových developerských projektů. V současné době není výjimkou, že mnohé nemovitosti zůstávají neprodejné i po dvou letech od jejich kolaudace.
8. Ostatní věcná osvobození
(§ 11 návrhu)
Navrhujeme podpořit pořizování nemovitostí na leasing a tím zejména malé a střední podnikání osvobozením od daně z převodu vlastnictví v rámci leasingu nemovitostí.
Návrh řešení
Doplnit nové písm. d/ tohoto znění:
„d/ pořízení nemovité věci pronajímatelem při plnění uzavřené smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku*, pokud dojde v souladu s podmínkami této smlouvy k prodeji nemovité věci nájemci“
* § 24 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vysvětlení
Současné zdanění převodu vlastnictví v rámci leasingu nemovitostí je jednou z příčin nedostatečného rozvoje leasingu v ČR. Leasing nemovitostí tak neplní úlohu obvyklou na trzích realit v jiných evropských zemích. Navržená úprava daně z nabytí nemovitostí tento stav nemění.
Platná úprava zdanění převodu vlastnictví v rámci leasingu nemovitostí byla daňovou diskriminací (znevýhodněním) leasingu nemovitostí ve srovnání s pořízením nemovitosti za hotové či na úvěr.
Leasingy staveb a dalších nemovitostí využívají především malé a střední podniky. Při jejich leasingu musely dosud uhradit o 3 % (podle navržené úpravy o 4%).
- Aliapuliosová Eva
- /
-
kategorie Stanoviska SP ČR