Stanovisko k návrhu zákona o daních z příjmů

Stanovisko k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Vítáme snahu MF ČR o odstranění řady výkladových nejasností (zejména v souvislosti s rekodifikací soukromého práva) či úpravě řady paragrafů v souvislosti se záměrem neimplementovat od roku 2015 systém JIM, který nebyl připraven v takové podobě, aby mohl být reálně spuštěn. Níže uvádíme vybrané naše připomínky, které žádáme, aby byly zapracovány. Věříme, že společným cílem je omezit počet novelizací a taková podoba daňových zákonů, které budou pro praxi srozumitelné a budou podporovat podnikatelské prostředí. Přesto je nutné poznamenat, že změn v rámci daňových novelizací je poměrně velké množství a některé vedou i k  dalšímu zatížení pozice daňových subjektů, jednak nepřímým zvýšením daňové zátěže, a jednak rozšířenou (tudíž finančně i časově náročnou) nutností dalších evidencí.

Připomínky jsou uvedeny v pořadí v daných zákonech. U zásadních připomínek je uvedena poznámka „připomínka zásadní“ a jsou označeny modrým písmem. Veškeré připomínky však považujeme za podstatné, žádáme jejich zapracování a uvítáme osobní setkání nad těmi, kde nebude MF ČR automaticky akceptovat náš požadavek. Předpokládáme řádné vypořádání připomínek a uvítáme osobní (pracovní) vypořádání.

Připomínky:

A)     Zákon o daních z příjmů

1.      Úpravy a zahrnutí ustanovení v souvislosti s investičními pobídkami

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Postrádáme opatření související s investičními pobídkami. Vláda se zavázala eliminovat dopady snížení intenzity veřejné podpory a podporovat investice mimo jiné právě skrze nástroj investičních pobídek. MPO v tomto duchu vypracovalo návrh novely zákona o investičních pobídkách, včetně potřebných úprav v příslušných daňových zákonech, včetně zákona o daních z příjmů.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Vzhledem k záměru provést novelizaci jednotlivých daňových zákonů komplexně najednou (ve smyslu stability daňového prostředí), požadujeme, aby i tato ustanovení byla součástí probíhající novelizace a zamezilo se opakování situace, kdy se budou dílčí novely předkládat separátně. Návrh novely MPO  je v současné době v připomínkovém řízení, nicméně dle informací MPO, toto mělo s vámi být diskutováno. V následujících dnech budeme zpracovávat připomínky k danému návrhu. Upozorňujeme na tuto problematiku i pro další daňové zákony a požadujeme zapracování příslušných ustanovení, samozřejmě po formulačních úpravách k zajištění právního souladu s aktuálním zněním návrhu zákona o daních z příjmů a souvisejících zákonů, kdy některá terminologie v původním pracovním návrhu MPO nemusí odpovídat návrhu novely zákona o daních z příjmů (například vlivem zrušení některých ustanovení v souvislosti s JIM).
    •    Nad rámec posledního nám známého znění Zákona o investičních pobídkách požadujeme doplnění možnosti čerpat pobídku ve formě snížení odvodů (původně nazýváno „snížení odvodů z úhrnu mezd“) i pro obory zpracovatelského průmyslu. MPO v aktuální verzi novely možnost snížení odvodů (zřejmě z důvodu zrušení ustanovení v souvislosti s JIM) nakonec vyřadilo úplně. Nicméně nevidíme důvod, proč nehledat jiné formy zvýhodnění, které by byly pro podniky příznivější, proč by společně MPO a MF ČR by se nepokusila společně tuto možnost nastavit ve formě s využitím současného právního řádu. Naše žádost odráží zkušenosti se skutečným čerpáním slevy na dani v minulosti (oproti výši přislíbené podpor, kde aktuální nastavení svědčí často více o formální než faktické schopnosti motivovat) a cíl zajištění vyšší atraktivnosti pobídek v souvislosti se snížením intenzity podpory. Forma podpory skrze nějaký způsob snížení „odvodů“ by byla pro řadu firem atraktivnější, neboť její čerpání je „rychlejší a jistější“. Další výhody jsou uvedeny i v předložené Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu novely zákona o investičních pobídkách. Nové investice a nová pracovní místa v konečném důsledku znamenají další příjmy do veřejných rozpočtů, jak je správně uvedeno v kalkulacích v rámci RIA (důvodové zprávy). Navrhujeme tedy začlenit do návrhu novely výše zmíněné s tím, že aby se sektor zpracovatelského průmyslu odlišil od podpory technologických center a center strategických služeb a aby u zpracovatelského průmyslu zůstaly zachovány výhody podpory ve formě slevy na dani, by mohl být podíl podpory ve formě „snížení odvodu“ na celkové výši podpory limitován pro zpracovatelský průmysl například jednou třetinou.

2.      DPFO – Osvobození od daně (§4, odst. 1r, bod 4)

  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Nepovažujeme za spravedlivé zdanit část příjmu z prodeje obchodního podílu v situaci, kdy poskytne společník s.r.o. např. dobrovolný peněžitý příplatek do vlastního kapitálu společnosti (který nezmění výši jeho podílu ve společnosti) a např. za 1 rok celý podíl prodá. Tento příplatek do vlastního kapitálu byl již poskytnut ze zdaněných peněž, proto není důvod k jeho opětovnému zdanění.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Navrhujeme za slova „ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace“ doplnit: „s výjimkou peněžního plnění člena ve prospěch vlastního kapitálu nezvyšujícího výši jeho podílu“.

3.      DPFO – Osvobození od daně (§6, odst. 4)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Jednotné nastavení příjmů podléhajících dani z příjmů fyzických osob odvedené srážkou a příjmů nepodléhajících pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění není vzhledem k odkladu zavedení jednoho inkasního místa nutné a v praxi přináší významné administrativní komplikace, např. nutnost podání daňového přiznání u zaměstnance pobírajícího příjem ze závislé činnosti na základě dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru u více zaměstnavatelů zároveň.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Doporučujeme rozšířit možnost aplikace srážkové daně (při zachování možnosti změny srážkové daně na zálohu) i na jiný právní titul, než je pouze dohoda o provedení práce.

4.      DPFO – Osvobození od daně (§6, odst. 9d )

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    § 6, odst. 9d): Došlo k úpravě tohoto odstavce a zavedení limitu 10 000 Kč (v případě rekreace ke snížení limitu) týkajícího se osvobození od daně nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům. Nesouhlasíme se snížením této částky a důvodová zpráva je dle nás správně pouze z „formálního“ (nikoliv praktického/věcného) hlediska, protože se jedná o přesunutí opatření ze sice platného zákona (č. 458/2011 Sb.), ale my s jeho účinností od 1.1.2015 nesouhlasili a nesouhlasíme. Skutečná věcná diskuse v minulosti neproběhla a k připomínkám v minulosti přihlíženo nebylo. Uvedenou argumentaci nelze považovat za oprávněnou. Uvedená úprava mění stav, který v současnosti funguje. V rámci celkové novelizace se ruší některá ustanovení (nejen čistě) v souvislosti s JIM a toto opatření by mohlo být součástí těch, která se zrušují - tak, aby byl zachován stávající stav. (Tato argumentace platí i pro následující obdobné problémy)
    •    Nesouhlasíme se stanovením limitu 10 000,- Kč na zaměstnance a rodinné příslušníky. Hlídání ročního limitu na osobu je časově i prakticky náročné, v některých případech dokonce nereálné (například hromadně pořádané akce, kdy nelze sledovat účast jednotlivých osob – např. společné kulturní společenské, sportovní nebo rekreační akce kolektivů, akce u příležitosti podnikových oslav – např. Den horníků).
    •    Zavedení limitu znamená možné další zvýšení nákladů firem ve spojení s pojistným placeným za zaměstnance, které při existenci vnitřních předpisů a kolektivních smluv atd. lze hůře eliminovat. Určitá kompenzace je sice navržena v písm. e). U části zaměstnavatelů, kteří se však musí řídit vyhláškami o FKSP, bude toto ustanovení problematické. Státní podniky a zaměstnavatelé ve veřejných službách a správě se řídí při rozdělování prostředků z FKSP vyhláškami 310/1995 Sb. (státní podnik) a 114/2002 Sb. (zaměstnavatelé ve veřejných službách a správě), kde se lze domnívat, že obecně nepeněžní plnění z FKSP ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku dle těchto vyhlášek zřejmě možné není. U těchto společností a zaměstnavatelů by tak k využití tohoto ustanovení písm. e) nemohlo dojít tedy vůbec. V tomto případě chybí návaznost vyhlášek o FKSP.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Navrhujeme ponechat ve znění platném pro rok 2014! Nevidíme důvod, proč by firma neměla být motivována poskytovat volnočasové aktivity ve větším rozsahu, zejména pak aktivity zlepšující zdravotní stav či vzdělanost zaměstnanců. Jedná se o péči o mimopracovní aktivity a podmínky, která jsou řadou záměrů vlády či v EU podporována (například v rámci podpory „CSR“). Navrhovaná opatření budou navíc znamenat dodatečnou administrativu bez žádoucího přínosu.
    •    Osvobození možnosti využívat zdravotních a vzdělávacích zařízení by nemělo být limitováno.
    •    Požadujeme doplnění v tom smyslu, že limit se netýká hromadných akcí s volným vstupem pro všechny zaměstnance, nebo stanovené kolektivy zaměstnanců, u kterých není možno sledovat účast jednotlivých zaměstnanců.
    •    Dále navrhujeme změnu termínu „kulturní pořady“ za „kulturní akce“. Termín „pořad“ je těžko definovatelný, termín „akce“ je obecnější.
    •    Odstavec 9e je omezen pouze na zařízení péče o děti předškolního věku, dáváme ke zvážení jeho rozšíření i například jako jsou vzdělávací zařízení typu různé kroužky, jesle apod.

5.      DPFO – Osvobození od daně (§6, odst. 9e,g,i)

  •         Připomínka zásadní (písmeno g a i)
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Připomínka „ostatní“: §6, odst. 9e) (původní = škrtnuté písmeno „e“): Ruší se dosavadní daňové osvobození zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.
    •    Připomínka zásadní: §6, odst. 9g): Ruší se dosavadní daňové osvobození bezúplatného plnění dle podmínek stanovených zákonem o FKSP až do úhrnné výše do 2 000,- Kč a nahrazení osvobozením příjmu v podobě majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky, pokud úhrn jistin z těchto zápůjček od téhož plátce daně nepřesahuje 300 000 Kč. Zrušení stávajícího osvobození bezúplatného plnění dle podmínek stanovených zákonem o FKSP se týká bezúplatných plnění poskytnutých zaměstnanci při pracovních výročích, odchodu do důchodu, životních výročích a za mimořádnou aktivitu při mimořádných situacích. Toto je často využíváno, přínos pro SR by byl neúměrný zvýšené administrativě a nákladů firem.
    •    Připomínka zásadní: §6, odst. 9i): Ruší se dosavadní daňové osvobození hodnoty přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. Jedná se často o nástroj, jak přilákat zaměstnance z některých oborů v případě jejich nedostatku v dané oblasti či o nástroj zvýšení mobility na trhu práce.
    •    Nesouhlasíme s rušením výše zmíněných daňových osvobození. Důvodová zpráva je dle nás správně pouze z „formálního (nikoliv praktického) hlediska“ a z pohledu hospodářské politiky. Jedná se sice o přesunutí opatření ze sice platného zákona (č. 458/2011 Sb.) a zmínění v zákoně o daních z příjmů je přehlednější, ale s  účinností daných opatření od 1.1.2015 nelze souhlasit. Argumentaci v důvodové zprávě považujeme za nesprávnou a nedostatečnou. Novelizace celkově ruší některá ustanovení v souvislosti s JIM a tato opatření by mohla být součástí těch, která se zrušují - tak, aby byl zachován stávající stav.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Požadujeme zachovat stávající stav a zrušení těchto návrhů (tedy zachování výše zmíněných daňových osvobození), neboť z našeho pohledu se nejedná pouze o technické přesunutí platných zákonů, které už platí, ale jedná se o opatření, která mění stávající stav. Uvedené otázky jsou navíc sociálně citlivé. Daňové osvobození přechodného ubytování je nástrojem zvyšování mobility pracovní síly a přispívá k řešení problémů na trhu práce. Tato plnění tak budou nově zvyšovat základ daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance. Současně se zrušení osvobození dotkne i zaměstnavatelů, a to v povinnosti odvést z takového plnění sociální a zdravotní pojištěné hrazené za zaměstnavatele v souhrnné výši 34% z částky poskytnutého plnění. Dojde tedy ke zvyšování nákladů a administrativy zaměstnavatelů. Často i bez adekvátního efektu pro státní rozpočty.
    •    U §6, odst. 9g v části týkající se osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky navrhujeme toto ustanovení zrušit a příjem u bezúročených zápůjček nezdaňovat vůbec.

6.      Osvobození dividend od daně

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Zde naopak dochází ke zrušení ustanovení, které mělo nabýt účinnosti od 1.1.2015. Záměrem bylo odstranění dvojího zdanění. Navíc se jedná o motivační investiční nástroj.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Požadujeme nerušit ustanovení ze zákona č. 458/2011 týkající se osvobození dividend od daně a příslušné ustanovení zahrnout do zákona o daních z příjmů.

7.      DPFO – Rušení nezdanitelných částí základu daně poskytovaných poplatníkům ve výši úhrady za
         zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Dle důvodové zprávy bude zachována současně právně platná změna v § 15 (zrušen původní odstavec 7 a zejména odstavec 8) zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 458/2011 Sb., která má nabýt účinnosti od 1. ledna 2015, znamenající zrušení nezdanitelných částí základu daně poskytovaných poplatníkům ve výši zaplacených členských příspěvků placených členem odborové organizace a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. (V souvislosti s tím se v současném návrhu novely už jen vypouští úprava způsobu prokazování těchto nároků – viz §38l. odst1, písmena j a k).
    •    Nicméně stejně jako u předchozích připomínek, dochází ke změně stávajícího stavu. Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání jsou nástrojem udržování či zvyšování kvalifikace, což je vládou i firmami požadováno za žádoucí. Není tedy důvod současně fungující stav nějak měnit a omezovat. SP ČR podporuje adaptaci na nové požadavky a potřebu předcházet nezaměstnanosti, to by mělo být záměrem i současné vlády.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Požadujeme úpravu §15 týkající se úhrad za zkoušky tak, aby nedošlo ke zrušení a byl zachován stávající stav, v této souvislosti pak ponechat i příslušné související paragrafy, které jsou novelizací nyní měněny.

 

8.      DPPO - Osvobození bezúplatných příjmů (§18, odst. 2f)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    §18, odst. 2f) (zrušení osvobození majetkového prospěchu: vydržitele při bezúročné zápůjčce, výpůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose) byl sice přesunut do § 19a, odst. 1, písm. d - „Osvobození bezúplatných příjmů“, ale s limitem do 100 000 Kč za zdaňovací období. Limit znamená znevýhodnění daňových poplatníků a vyšší administrativní zátěž. Problémem může být v některých případech vyčíslení výše „majetkového prospěchu“ (tj. výhody spočívající v neposkytnutí protiplnění) pro účely hlídání limitu.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Požadujeme zrušení limitu. Důvodová zpráva se ani k § 18/2/f ani k § 19a/1/d nevyjadřuje, pokud bude limit zachován, bylo by vhodné tuto změnu okomentovat.

9.      Společná ustanovení - Obecná společná ustanovení o finančním leasingu (§21d, odst. 2)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    V praxi téměř může být obtížně realizovatelné, aby v případě nemovitostí zařazených do 6. odpisové skupiny byla uzavírána nájemní smlouva na dobu 50 let.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Doporučujeme zvážit minimální dobu trvání leasingové smlouvy v případě nemovitých věcí, například zachovat minimální dobu trvání leasingové smlouvy v délce 30 let.

 

10.  Společná ustanovení - Převod obchodního závodu na obchodní společnost korporaci

       (§23a, odst. 5)

  •          Popis problému/vysvětlení:
    •    §23a, odst. 5 (technická změna - znění:„Přijímající obchodní společnost korporace nebo přijímající obchodní společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna …“)
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Není opraveno slovo „společnost“ na „korporace“.

11.  Společná ustanovení – Odepisování technického zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo
       majetku pořizovaného na finanční leasing (§ 28 odst. 3)

  •          Popis problému/vysvětlení:
    •    V Důvodové zprávě je k této změně uvedeno: „Jde o doplnění ustanovení, které stanoví, že technické zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu může odpisovat i uživatel, který si majetek pořizuje na finanční leasing…“ Ale z ustanovení v zákoně není zřejmé, že vedle nájemce si nově uváděný „uživatel“ může odepisovat technické zhodnocení, které sám uhradil pouze u majetku pořizovaného na finanční leasing a již ne na ostatní hmotný majetek.
    • Požadavky/návrh řešení:
      •    Požadujeme toto ustanovení upřesnit pro odstranění jakýkoliv pochybností
    •    Požadavky/návrh řešení:
      •    Dále požadujeme pro upřesnění doplnit do textu poslední věty: „Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing.“

12.  Společná ustanovení – Technické zhodnocení (§ 29, odst. 3)

  •          Popis problému/vysvětlení:
    •    Zvážit, zda se vůbec jedná o technické zhodnocení. Bez jasného odkazu na příslušný § občanského zákoníku by mohlo dojít ke zbytečným omylům a nejasnostem.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Výraz technické zhodnocení v doplněné předposlední a poslední větě odstavce nahradit výrazem stroj nebo jiné upevněné zařízení s odkazem na § 508 zákona 89/2012 Sb.

13.  Společná ustanovení: Nový paragraf „Sleva za umístění dítěte“ (§35bb)

  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Není označeno jako změna (stejně jako související úpravy v §24/2/zw, §25/1/h/b.2, §35/1/g aj.). Změna je v návrhu zákona „o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů“, který však ještě nebyl schválen.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Bylo by vhodné takovéto změny okomentovat alespoň v důvodové zprávě, neboť neoznačením se text ztrácí v již stávajícím znění zákona.

14.  Společná ustanovení - Ustanovení o zvýšení daňového zvýhodnění na další dítě (§ 35c)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Předmětem připomínky je otázka určení "dalšího" dítěte ve společně hospodařící domácnosti v průběhu zdaňovacího období. Zaměstnanci při uplatňování nároku na daňové zvýhodnění v průběhu roku často opomíjejí dokládat soustavnou přípravu na budoucí povolání zletilých dětí. Z tohoto důvodu je jim nárok na určitou část roku pozastaven a opět přiznán dle toho, zda a kdy si znovu nárok doloží. Zaměstnavatel se včas nedozví, zda pouze chybí další potvrzení o studiu nebo zda dítě přerušilo/ukončilo studium. Tím vznikne problém s určením "dalšího" dítěte s nárokem na vyšší daňové zvýhodnění. Tato situace se ještě zkomplikuje, pokud si rodiče zletilých dětí, zaměstnáni u různých zaměstnavatelů, nároky na uplatnění daňového zvýhodnění rozdělí.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Zvýšení daňového zvýhodnění na další dítě (navržená částka 1 200 Kč za rok) koncipovat pouze jako roční. Přínosem tohoto návrhu je, že plátce nebude v průběhu zdaňovacího období vystaven:
        •   nejistotě ve správnosti poskytování daňového zvýhodnění,
        •   riziku chybného stanovení zálohy na daň,
        •   další administrativní zátěži spojené s nutností průběžného zjišťování/kontroly nároku na poskytnutí zvýšeného daňového zvýhodnění.

B)     Další související zákony

15.  Zatížení odchodného a odstupného platbami na sociální a zdravotní pojištění.

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Novela zákona neobsahuje ustanovení, které by vracelo původní znění umožňující nezatěžovat odchodné a odstupné platbami na sociální a zdravotní pojištění i nadále po 1.1.2015. Toto opatření snižuje výrazně flexibilitu trhu práce a disponibilní prostředky dotčených subjektů, zejména pak v situaci slabé domácí poptávky a vysoké nezaměstnanosti. Strnulost trhu práce je jedním z problémů pro efektivní fungování trhu. Nevidíme důvod odvádět pojistné z odstupného a odstupného, které má do jisté míry krýt určité období po ztrátě práce. Pozice zaměstnavatele i zaměstnance je takto dále oslabena.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Požadujeme nezatěžovat odchodné a odstupné platbami na sociální a zdravotní pojištění a vrátit příslušná ustanovení do §5, odst. 2, Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení 

16.  K části 11 návrhu zákona (Zákon o pojistném na veřejném zdravotním pojištění) - § 3a, odst. 2, §3a,
       odst. 5, §3d a §14.

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Dochází k příslušným úpravám v souvislosti se zrušením částí, které představovaly stanovení maximálního vyměřovacího základu pojistného na zdravotní pojištění pouze na roky 2013-2015. Odvody plateb do zdravotního pojištění budou beze stropu.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Původně navrhovaná progresivita byla z důvodů řešení hospodářské recese, měla být nástrojem dočasným, představujícím solidaritu výše příjmových, kteří však ze systému zdravotního pojištění mají nárok na stejné služby jako všichni ostatní. Výše solidarity by však neměla být nekonečná a demotivující. Navíc dochází ke zvýšení nákladů a tím ke snižování možnosti lákat investory či vysoce kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí.

17.  Úrazové pojištění

  •         Upozorňujeme, že dle dostupných současných informací Zákon č. 266/2006 bude buď odložen či nahrazen jiným zákonem

18.  Úpravy v daňovém řádu - §18 a § 19

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    V řadě případů dochází v návrzích v daňovém řádu ke zhoršenému postavení daňového subjektu, k omezení jeho práv. V tomto případě dochází ke zrušení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí správce daně o delegaci či atrakci.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Požadujeme ponechat původní (v současnosti platné a účinné) znění, kdy zrušení odkladného účinku by mohlo být zneužíváno a mít negativní dopad i na poctivé daňové subjekty.

19.  Úpravy v daňovém řádu - §32 (zrušení části textu umožňující „možnost stanovení lhůty kratší než 1
       den, jen se souhlasem osoby zúčastněné na správě daní“)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Správce daně může po daňovém subjektu vyžadovat, aby něco vykonal, donesl v pro něj  v nereálném časovém limitu (např. do „1 hodiny“). Chybí zde přiměřenost lhůty a posouzení reálné možnosti daňového subjektu lhůtu dodržet. Jde o omezení práva daňového subjektu v posouzení reálnosti dodržet lhůtu, může být zneužito správcem daně. Dochází ke zhoršení postavení daňových subjektů. Není zpracována RIA.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Požadujeme zachovat stávající (platné a účinné) znění.

20.  Úpravy v daňovém řádu - §155, 157 a 254 (změna výše úroku z vratitelného přeplatku (nárok má
       daňový subjekt), úroku z posečkání (nárok má správce daně) a úroku z neoprávněného jednání 
       správce daně (nárok má daňový subjekt) na výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku
       (dnes repo sazba ČNB + 8 procentních bodů), v návrhu zákona – repo sazba+7 procentních bodů)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Pokud je smyslem úpravy narovnání výše úroků na stav občanského zákoníku chybí změna u §252 a 253 – úrok z prodlení (nárok má správce daně – repo sazba ČNB + 14 procentních bodů zůstává stejně jako ve stávajícím znění zákona), proč má daňový subjekt hradit dvakrát více než správce daně dle občanského zákoníku? Pokud má jít dle důvodové zprávy v tomto případě i o jistou formu sankce, pak by k tomuto účelu měly sloužit jiné instrumenty daňového řádu (např. §247-252-pořádková pokuta, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále). Jde o nerovnost ve vztahu daňový subjekt vs. správce daně.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Požadujeme, aby platila stejná pravidla pro sankce uplatňované u daňových poplatníků i správce daně.

21.  Úpravy v daňovém řádu - § 247 (Změna max. výše pořádkové pokuty, z 50 000,-- na 500 000,-- Kč)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Maximální výše pokuty je vysoká i za předpokladu, že správce daně dodrží přístup k uložení pokuty přiměřeně k významu porušené povinnosti. Pro některé subjekty může být likvidační. Návrh není doložen žádnou statistikou z praxe a v praxi může vést ke zneužívání vůči běžným daňovým subjektům. Desetinásobné navýšení považujeme za nepřiměřené.
    •         Požadavky/návrh řešení:
      •    Přehodnotit (snížit) výši maximální hranice pořádkové pokuty.

22.  Úpravy v daňovém řádu - § 247a (Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, odst. 1 a 4)

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Jedná se o další příklad zhoršení pozice a zvýšení rizik na straně daňového poplatníka. Pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy považujeme za neúměrné, zejména pak § 247a, odst. 1 (pokuta až do výše 500 000 Kč). Takovéto navýšení pokut ohrožuje i poctivé subjekty, například v případě rozhodnutí zahájit podnikání. Návrh nebere v úvahu, že lidé se mohou nesplnění povinnosti dopustit neúmyslně, z neznalosti, zejména pak v současné nepřehledné situaci. Nikoliv se záměrem obejít zákony či danou povinnost porušit. Současné povinnosti a nejen daňové zákony nemusí být pro všechny subjekty srozumitelné a i při snaze o dodržení veškerých zákonů může docházet k případům nezáměrného porušení některých povinností. Zájmem státu by měla být podpora podnikání, nikoliv rizika vysokých sankcí. Výše pokuty 500 tis. Kč, navíc se splatností do 15 dnů (dle nového § 248, odst. 2), by mohla být pro některé podnikatele likvidační a demotivující.
    •    Obdobně v odstavci 4 (§247a) vzniká riziko pro poctivé plátce, kteří mají problémy s formou elektronického podání. Sice podle nového §74, odst. 4 již nepůjde o vadu, pokud podání bude učiněno jinak než elektronicky, nicméně možnost navýšení pokuty až na 50 tis. Kč může být pro některé menší subjekty problematické, ohrožující jejich podnikání. Problematická je otázka závažného ztížení správy daní. Správce takto může v praxi rozhodnout, aniž by to bylo skutečným záměrem daňového subjektu. Zavedení okamžité sankce v podobě povinnosti hradit pokutu 2 000 Kč při podání učiněném jinak než elektronicky je příliš šikanózní, neboť fakt, že subjekt podání učinil, svědčí o tom, že nemá úmysl daně neodvádět nebo krátit, ale o tom, že o povinnosti elektronického podání např. nevěděl nebo měl technické problémy s tímto způsobem podání.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Navrhujeme ustanovení §247a, odst.1a odst. 4 odstranit. Popřípadě přehodnotit výši maximální hranice pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
    •    Upravit (zmírnit) podmínky sankce (pokuty 2 000 Kč), např. tím, že subjekt by měl povinnost pokutu platit až poté, co by ani po upozornění správcem daně na porušení povinnosti elektronického podání nesplnil svou povinnost.
    •    U problematiky elektronického podání se přikláníme k připomínce KDP ČR, aby mezi povolené formáty elektronických podání patřily například i inteligentní formuláře pdf.

C)      Ostatní

23.  Požadavek na zpracování příručky

  •         Připomínka zásadní
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Vzhledem ke složitosti a komplexnosti daňových úprav, včetně již v posledních letech schválených novelizací, které nabudou účinnosti od 1.1.2015, bychom uvítali přehledný stručný seznam konkrétních změn pro praxi daňového poplatníka a plátce od 1.1.2015. Výčet změn by měl být komplexní – tedy ve smyslu obsahující jak současné navrhované změny, tak změny vyplývající ze současně platných ustanovení zákonů, účinných od 1.1.2015 a nezrušených touto novelizací. V členění pro PO a FO. V nějaké přehledné podobě – tabulce, na co je potřeba si dát pozor, co jsou nové povinnosti, či které povinnosti se ruší, neboli co je třeba upravit či změnit.  Pro přehlednost by seznam neměl obsahovat právní texty a technické, upřesňující či terminologické změny. Měla by to být jakási stručná, srozumitelná přehledná příručka. Tento přehled by byl zaměřen pouze na věcné změny a nutné úpravy s odkazem na příslušné paragrafy. Zamezí se tak problémům u poctivých poplatníků/plátců.

24.  Otázka institutu individuálního promíjení daně

  •         Připomínka zásadní
  •         Popis problému/vysvětlení:
    •    Problematika institutu individuálního promíjení daně byla konzultována s paní náměstkyní Mgr. S. Hornochovou a SP ČR předložil několikrát MF ČR stanovisko s argumenty. Popis problému a důvody jsou tedy uvedeny v dokumentech, které má MF k dispozici. Na setkání s paní náměstkyní bylo s tímto institutem souhlaseno a přislíbeno, že bude probráno v rámci expertní skupiny a řešení navrženo.
  •         Požadavky/návrh řešení:
    •    Žádáme o informaci, zda již byla problematika probrána v rámci expertní skupiny pro správu daní a o informaci, kde a jak je v návrzích daňových zákonů upravena?

Příloha 1: Navržené změny (přehled vybraných změn z důvodové zprávy):

Důvodová zpráva/komentář SPČR

Daně z příjmů

  • Některá nastavení, která jsou v souladu se záměry vlády, jsou a budou předmětem poměrně důkladných analýz s cílem zohlednění odpovídajících úprav až v souvislosti se změnou připravovanou k 1.1.2016. Jedná se o zrušení superhrubé mzdy, stanovení druhé sazby daně z příjmů fyzických osob namísto již účinného solidárního zvýšení daně, vyvážení zatížení mezi zaměstnanci a OSVČ, zajištění provázanosti s nastavením veřejných pojistných a na zajištění rozpočtové neutrality.
    •   U výraznějších, diskutabilnějších či systémových změn vítáme záměr MFČR nejprve problematiku a možné varianty řešení podrobně analyzovat a diskutovat s dotčenou odbornou veřejností.
  •  Zvýšení slevy na druhé a další dítě,
    •   Politické rozhodnutí představující výpadek příjmů veřejných rozpočtů (odhady MF ČR - 0,9 mld.Kč, z toho výpadek SR -0,6 mld.Kč). Pokud výpadek příjmů nebude řešen zvýšováním daňové zátěže podnikové sféře, pak tento návrh nebude ze strany podniků rozporován. K praktickému uplatnění viz stanovisko SP ČR.
  • Obnovení základní slevy na dani pro pracující důchodce
    •   Politické rozhodnutí představující výpadek příjmů veřejných rozpočtů (odhad dopadu -2,5 mld.Kč (VR), z toho -1,6 mld. Kč SR). V tomto návrhu, který navrací původní stav, problém nevidíme. Nevidíme důvod demotivovat lidi v důchodovém věku k práci, zejména pak v případech, kdy specializovaní odborníci odcházejí do důchodu a na trhu za ně neexistuje adekvátní náhrada.
  • Omezení v nastavení výdajových paušálů pro OSVČ. Změna nastavení paušálů u činností spadajících do paušálů ve výši 60 % (omezení absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu, neboli stanovení hranice příjmů 2 mil. Kč).
    • Toto řešení v současné situaci vidíme jako uspokojivé, další případné narovnání vztahů musí být podloženo analýzami.
  • Povinnost podat daňové přiznání při opravě chyb zaviněných poplatníkem - zavádí se povinnost podat
    daňové přiznání u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který zaviní daňový nedoplatek.
    • Vítáme tento návrh, protože u chyb zaviněných poplatníkem plátce daně pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude povinen vyrovnat poplatník. Návrh tedy omezuje přenesenou odpovědnost plátců daně při opravě chyb vzniklých při správě daně zaviněním poplatníka.

  • Prodloužení lhůt u ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění - na základě požadavků plátců daně se navrhuje prodloužit lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh, pro vrácení přeplatků z ročního zúčtování a současně pro podání řádného Vyúčtování daně.
    • Vítáme prodloužení lhůty pro roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění plátce daně z 15. na 31. března, neboť se v praxi ukazuje, že v současné lhůtě plátci daně stanovené povinnosti nemohou reálně zvládnout vzhledem k tomu, že provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je pro plátce daně časově a rovněž administrativně velice náročné.
  • Doplnění mzdového listu - za účelem zachování informací potřebných pro daňové účely ve lhůtě delší než pro stanovení daně se stanoví, že mzdový list poplatníka musí obsahovat též výsledky z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
    • Další administrativní zátěž, ale asi přijatelné.

 Úpravy daňového řádu

  • Zrušení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí správce daně o delegaci či atrakci pro flexibilnější využití těchto.
  • Rušení pravidla, které umožňuje osobě zúčastněné na správě daní nesouhlasit s uložením lhůty kratší než den.
  • Specifický postup v situaci, kdy elektronická forma podání není dodržena, a to včetně sankce (pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
  • Zavedení nové pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
    •   Další zpřísnění i ve vztahu k poctivým plátcům daně – více viz stanovisko SPČR.
  •  Odstranění komplikací při správě daní rozšířením pravidla právního jednání pouze jedné fyzické osoby při správě daní rovněž na právnické osoby, pro jejichž jednání je zakladatelským právním jednáním vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu.

Pojistné

  • S účinností k 1. lednu 2015 nebude projekt jednoho inkasního místa v rozsahu zákona č. 458/2011 Sb. Spuštěn
    • I přes naši podporu principů JIM, podporujeme nespuštění systému JIM jako takového, které nebylo připraveno a ani původní návrh neobsahoval taková zjednodušení.
  • Aby zůstala zachována současná legislativní úprava veřejných pojistných dochází ke zrušení implementace odvodu z úhrnu mezd. Koncepce, podle které je vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a stejně tak na veřejné zdravotní pojištění minimálně poloviční oproti dílčímu základu daně ze samostatné činnosti, zůstává i nadále zachován stejně jako výše stávajících sazeb předmětných pojistných.
    • Vítáme, že bude alespoň pokračovat současná právní úprava, co se týká koncepce výpočtu odvodů.

    • V souvislosti se zrušením záměru JIM, došlo ke zrušení řady souvisejících ustanovení (které měly nabýt účinnosti od 1.1.2015) týkajících se například konceptu daně z úhrnu mezd, nově navrhovaných sazeb pojistného či agregátní zastropování plateb pojistného na sociální a zdravotní pojištění u firem. Zmíněná opatření jsou dle novely zrušena a současný postup zůstane zachován tak, jak je to nyní, i po 1.1.2015.
  • V nemocenském a důchodovém pojištění se ruší povinná elektronická komunikace zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a lékařů s orgány sociálního zabezpečení.

 Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů - opravné položky k nepromlčeným pohledávkám

  • Přijetím nového občanského zákoníku začalo platit obecné pravidlo sjednocující promlčecí lhůtu na tři roky, proto navežena úprava zákona. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, která zkracuje období, po jehož uplynutí lze tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, z 36 na 30 měsíců.
    • V rámci nového platného Občanského zákoníku zůstane zachována možnost vytváření opravných položek k nesplaceným pohledávkám v dosavadní výši.

V Praze 10. června 2014

Aliapuliosová Eva
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět