Stanovisko k aktualizaci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí

Stanovisko k aktualizaci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (dále jen PPPNI).

Úvod

SPČR považuje podporu investičního prostředí za klíčovou pro vytvoření podmínek ekonomického rozvoje. Podpora investičního prostředí je označována za prioritou i z pohledu vlády a nově s výrazným akcentem i Evropské komise, která chce nalézt dostupné možnosti, jak investice „mobilizovat“ a maximálně podpořit na evropské i národní úrovni. Jedním z předpokladů rozvoje investic je právě zajištění podnikatelské infrastruktury a jedním z nástrojů je právě existence obdobných programů (PPPNI). K podpoře investic v tomto smyslu slouží průmyslové zóny, což dokládají i analýzy předložené v přílohách samotným předkladatelem návrhu aktualizace (MPO). ČR by proto měla zajistit takový program, který bude lákat a udržovat investory a plně využije veškerých možností evropské legislativy.

Vítáme existenci, přesněji řečeno pokračování PPPNI. Samotný program je ale pouze jedním z článků možné podpory a uvítali bychom pokračování PPPNI v původní, tj. širší podobě, která se neomezovala pouze na poskytování podpory pro obce a kraje. Se záměrem jako takovým vyjadřujeme souhlas, s cílem zabezpečení pokračování alespoň této možnosti a s minimalizací rizika zastavení časových prodlev tohoto programu. Naše podpora je tedy kromě samotného záměru primárně z procesního hlediska a žádáme o zahájení prací na dalších možnostech.

Žádáme, aby vypořádání připomínek proběhlo i formou setkání. Děkujeme.

Veškeré připomínky považujeme za zásadní, klíčové jsou dle nás zejména připomínky v části 1 k Bodu 1 a k Bodu 4.1.1 (ii) a připomínka v části 2.

Připomínky:

  1.       V současném návrhu spatřujeme určitá rizika týkající se podpory rozvoje zejména v souvislosti s již obsazenými zónami. Souhlasíme s podporou v těchto oblastech, nicméně některé části navrhujeme dále upravit a zamezit tak případným sporům s EK.

Doporučujeme nechat stávající rozsah a upravit – ve smyslu lépe/přesněji formulovat v částech, kde by mohlo hrozit riziko poskytnutí podpory na tzv. „vyhrazenou infrastrukturu“.            

  • Bod 1 - Charakteristika a cíl programu

Ačkoliv je v bodě 1 uvedeno, že cílem programu je rozvoj infrastruktury pro předem konkrétně neurčeného uživatele nemovitosti, nelze v některých případech vyloučit pochybnosti, že infrastruktura bude užívána konkrétními (stávajícími) uživateli. Tato situace může nastat zejména v případě rozvoje již obsazených zón, kde již zpravidla existují konkrétní uživatelé.

V této souvislosti doporučujeme návrh PPPNI v bodě 1 doplnit v tom smyslu, že v rámci programu bude ověřeno, zda podpora není poskytována na vyhrazenou infrastrukturu ve smyslu čl. 2 bodu 33 nařízení Komise č. 651/2014 o blokových výjimkách. (Vyhrazená infrastruktura dle čl. 2 bodu 33 nařízení o blokových výjimkách: infrastruktura vybudovaná pro předem identifikovatelného uživatele a přizpůsobená přesně jeho potřebám).

Tímto by dle našeho názoru mělo dojít k vyloučení jakýchkoliv rizik pro poskytovatele i příjemce. Navíc se jedná o mechanismus, který byl uveden v rámci bodu 1.2.22 původního PPPNI.

  • Bod  1.2.8  –  pojem Veřejná infrastruktura

Z celého programu byla vyňata podpora sociální infrastruktury (např. náhradní bytová výstavba atd.), v této souvislosti doporučujeme zvážit a zohlednit tuto podporu např. v rámci stávajících programů MMR zaměřených na tuto problematiku.

  • Bod  1.2.16  –  pojem Projektem vyvolané investice

Z definice jasně nevyplývá, o jaké investice se jedná, doporučujeme specifikovat na příkladu a dále v návaznosti na úvodní připomínku upravit formulaci „Projektem vyvolané investice se rozumí projekt schválený Vládou ČR, navázaný na nové nebo rozvojové investice strategického investora nebo projekt, který je připravován pro potenciální investice dodavatelského řetězce strategického investora.“

  • Bod  3.3.7  –  pojem Projektem vyvolané investice

Manažer je povinen se řídit „Manuálem nabídky průmyslové zóny potencionálnímu investorovi“, který není součástí předkládaného materiálu. Žádáme o doplnění a jeho zveřejnění.

  • Bod 4.1.1 (ii) – podmínky přijatelnosti programu (bodové hodnocení)

Hodnotící kritéria jsou nově definovaná a dle našeho názoru by řada dosud podpořených průmyslových zón byla těmito kritérii znevýhodněna v dalším ekonomickém vývoji. Doporučujeme doplnit formulaci: „Binární kritéria nejsou hodnocena v případě Projektu rozvoje Průmyslové zóny a v případě Průmyslových zón označených za strategickou Vládou ČR;“

  • Bod 4.1.1 (iii) – podmínky přijatelnosti programu (soulad s principem „znečišťovatel platí“)

Vzhledem k minimalizaci rizika pro případné situace, kdy by se snižovaly náklady konkrétního znečišťovatele, který by měl odpovídat, doporučujeme rozšířit formulaci v souladu s čl. 45 GBER ve smyslu, že „není znám znečišťovatel nebo nelze dosáhnout toho, aby tento znečišťovatel nesl tyto náklady“.

  • Bod 5.1.1 – Uznatelné náklady – podmínky splnění

Formulace „tyto investiční výdaje mohou být zařazeny mezi uznatelné náklady, ale pouze jako uznatelné náklady na straně Příjemce dotace…“ není zcela srozumitelná, její záměr není zcela zřejmý. Z textu nevyplývá pro koho, kromě příjemce, nelze zařadit uvedené náklady mezi uznatelné. Doporučujeme vysvětlit/ přeformulovat.

  • Bod 5.1.8 (v) – Uznatelné náklady – podmínky splnění

Pojem „přiměřené“ zakládá velkou nejistotu výkladu, doporučujeme bod neuvádět.

  • Bod 5.2.1 – Uznatelné náklady – kupní cena nemovitosti

Vzhledem k tomu, že např. rovněž financování ze strany obcí či kraje může být v některých případech považováno za státní (veřejnou) podporu, doporučujeme konkrétněji upravit znění z „…financovány za přispění státní podpory…“ na „…financování za přispění ze strany státu…"

  • Bod 5.2.1 – Uznatelné náklady – kupní cena nemovitosti 

 „Vyšší cena podléhá souhlasu vlády“. Jedná se o nejasný výklad, jaké formy bude použito Usnesení vlády Projektu (což znamená podmínku znalosti ceny a zasmluvnění pozemků před schválením UV) nebo separátního Usnesení vlády (časové i finanční riziko pro výkupy pozemků)? Jiná forma souhlasu? Doporučujeme přeformulovat „Vyšší cena podléhá souhlasu meziresortní hodnotitelské komise.“

  • Bod 5.2.3 (nový bod v) – Uznatelný náklad

Požadujeme doplnit o bod (v): „výstavbu bariér určených k ochraně životního prostředí, zejména výstavbu protihlukových zábran.“

  • Bod Příloha C 1.1 (K 2.1) – Dopravní infrastruktura

Doporučujeme přidat mezi kritéria hodnocení blízkost železnice, jako ekologické formy osobní i nákladní dopravy. Návaznost na bodové hodnocení v původním programu.

2.      Program je omezen pouze na oblasti nezakládající veřejnou podporu a neobsahuje podprogramy, které v předchozích letech umožňovaly další formy opatření/podpor, a to nejenom pro obce a kraje, ale rovněž pro podnikatelské subjekty. Poskytování dalších typů podpor pro obce i podnikatelské subjekty přitom je dle našich zjištění možná, neboť pravidla pro veřejnou podporu nabízí řadu nástrojů vhodných pro jejich poskytování. Omezením programu tak nejsou plně využívány veškeré možnosti.
Navrhujeme a požadujeme přípravu separátního programu, který tento program v určitém smyslu „doplní“, a který využije možností veřejné podpory a povede k maximální podpoře cílů deklarovaných v úvodu PPPNI. Požadujeme zahájení prací v této věci a nabízíme naši účast v rámci přípravy.      
V příloze uvádíme pracovní materiál SPČR „návrh možností“, který je prvním rozborem možností z právního pohledu. Jedná se o první pracovní materiál pro zahájení dalších prací a jednání.

a) podprogram příprava a rozvoj podnikatelských zón,

b)  podprogram regenerace nevyužívaných území - brownfieldů,

c) podprogram výstavba a rekonstrukce objektů,

d) podprogram marketing a management Podnikatelských nemovitostí.

 

Kontaktní osoba: Bohuslav Čížek

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V Praze 14.11.2014

 

Příloha:

Pro SPČR zpracoval Mgr. Milan Bumbálek

Možné způsoby řešení Programu na podporu Podnikatelských nemovitostí a infrastruktury

V rámci původního Programu na podporu Podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (dále též "PPNI") byly podporovány následující opatření:

Příjemci uvedených programů mohli být kraje, obce a podnikatelé (fyzické i právnické osoby).

Výše podpory v případě rozvoje podnikatelské zóny činila v souladu s tehdy platnou mapou regionální podpory, tj. 40 % (36 %). V případě, kdy byli příjemci obce či kraj mohla činit podpora až 80 % uznatelných nákladů, pokud se jednalo o veřejnou infrastrukturu, až 100 % v případě projektu rozvoje strategické zóny.

Výše podpory v případě výstavby podnikatelské zóny činila nákladovou mezeru, maximálně však ve výši uvedené v předchozím odstavci.

Analýza možností pokračování programu PPPNI

V současné době se jeví jako potřebné vytvoření nového nástroje podpory podniků, který by nahrazoval program PPNI a umožňoval realizovat pozitivní dopady, které tento program měl pro rozvoj podnikatelského prostředí v ČR.

Z tohoto důvodu byla provedena předběžná analýza možností jeho pokračování z hlediska pravidel pro poskytování veřejné podpory. Na základě předběžné analýzy se jeví pokračování programu PPNI jako možné.

A1) příprava podnikatelské zóny (obce a kraje)

Dle nedávného rozhodnutí Evropské komise SA. 36346 Germany – GRW land development scheme for industrial and commercial use (dál též „Rozhodnutí GRW“) nepředstavuje za určitých podmínek poskytování podpory místním veřejným orgánům na přípravu a revitalizaci území pro vybudování průmyslové zóny a obchodní infrastruktury a jejich následný prodej třetím stranám hospodářskou činnost, ale jedná se o činnost v rámci úkolů veřejné správy.

Z tohoto důvodu proto lze financovat přípravu průmyslových zón mimo pravidla veřejné podpory jako nehospodářskou činnost. Nevýhodou tohoto řešení je omezení pouze na samotnou přípravu území a související infrastruktury. Současně je nezbytné ošetřit riziko nepřímé podpory v případě vyhrazené infrastruktury určené pro potřeby konkrétního podniku.

A2) příprava podnikatelské zóny (podniky)

V případě, že je předmětem projektu příprava zóny podnikem, lze dle předběžné analýzy uvažovat o možnosti financování dle nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále též „Obecné nařízení o blokových výjimkách“).

Konkrétně v úvahu připadá využití následujících oddílů:

1 – regionální podpora[1]

2 – podpora malým a středním podnikům (např. v rámci regionu Praha)

4 – podpora výzkumu, vývoje a inovací (např. podpora inovačním klastrům)

7 – podpora na ochranu životního prostředí (investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit, investiční podpora na energetickou infrastrukturu)

13 – podpora na místní infrastrukturu

Nezbytnou podmínkou je splnění příslušných podmínek Obecného nařízení o blokových výjimkách.

B) Projekt regenerace nevyužívaných území (obce a kraje,podniky)

Pro tento typ projektů lze využít jednotlivé formy podpory podle Obecného nařízení o blokových výjimkách, viz předchozí bod.

V případě regenerace území obcemi a kraji by se opět nemělo jednat o veřejnou podporu v souladu s Rozhodnutím GRW.

C) Projekt výstavby a rekonstrukce objektů

Projekt výstavby a rekonstrukce objektů může obecně zakládat veřejnou podporu, a to i v případě obcí a krajů, neboť již přesahuje přípravu území, kterou Evropská komise nepovažuje u obcí za hospodářskou činnost. Je proto nezbytné pro tento typ programů aplikovat řádnou výjimku ze zákazu poskytování veřejné podpory bez ohledu na konkrétního příjemce.

Lze uvažovat o možnosti podpory v souladu s Obecným nařízením o blokových výjimkách – viz opatření A2). Opatření by nicméně nemělo být omezeno pouze na obce či kraje, neboť v takovém případě by nebylo možno aplikovat regionální podporu podle Obecného nařízení o blokových výjimkách s ohledem na sektorové zaměření programu.[2] 

Zhodnocení veřejné podpory

Dle předběžné analýzy se jeví, že program PPPNI, resp. jeho jednotlivé podprogramy, by mohly být realizovány i v budoucnu, a to s využitím 3 základních nástrojů:

  1. Rozhodnutí GRW – příprava      zón (včetně regenerace brownfieldů) ze strany obcí a krajů nepředstavuje      veřejnou podporu, současně však musí být vyloučeno poskytnutí nepřímé      podpory uživatelům;
  2. Obecné nařízení o blokových výjimkách – nabízí sadu      nástrojů, které umožní poskytovat veřejnou podporu bez nutnosti notifikace      Evropské komisi (u regionální podpory lze využít pouze v případě, že se      nejedná o program zaměřený na vybraná zvláštní odvětví);
  3. Oznámení Evropské komisi – možnost      schválení veřejné podpory na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o      fungování EU jako tomu bylo v Lotyšském případě. [3]

 


[1] Za předpokladu, že program podpory nebude omezený na podporu provozovatelů průmyslových zón, což by vylučovalo možnost poskytnout regionální podporu s ohledem na čl. 13 písm. b) Obecného nařízení o blokových výjimkách.

[2] V úvahu by nicméně připadaly další formy podpor dle Obecného nařízení o blokových výjimkách, zejména podpora na místní infrastrukturu, příp. by bylo možno uvažovat o schválení veřejné podpory na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

[3]  Viz např. rozhodnutí Evropské komise SA. 36064 (2013/N) – Latvia - Regulation for the support for construction or reconstruction of industrial premises, bod 55.

Aliapuliosová Eva
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět