Stanovisko k Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

Stanovisko k „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“  .

 

Úvod

Analýza je pojata primárně z pohledu („negativních“) rizik a naplňování Maastrichtských kritérií a kritérií minimalizujících náklady a rizika na základě teorie optimálních měnových zón (sladěnost ekonomiky, míra reálné a nominální konvergence, flexibilita ostatních trhů a politik apod.). V závěru analýzy postrádáme zmínění také strany přínosů vstupu do eurozóny a větší důraz na doporučení ke krokům snižujícím tato rizika tak, aby vláda učinila vše pro to, aby co nejdříve byl indikován termín a vytvořeny podmínky pro vstup do euro zóny. Rizika a náklady pro všechny subjekty nikdy nemohou být zcela odstraněny (cílem musí být jejich maximální eliminace) a přínosy pro českou ekonomiku z přijetí eura v posledních letech jsou vnímány jako významné.

Dokument správně uvádí, že eurozóna prošla určitým vývojem a její podoba neodpovídá stavu z doby, kdy se ČR stala součástí EU a přijala tak závazek stát se součástí i eurozóny. Na druhou stranu ne veškerý popis a zhodnocení rizik lze považovat za komplexní „obraz“, což v některých částech i přes uvedení skutečných hodnot a rizik může působit trochu negativněji, než kdyby se doplnila některá další data a mezinárodní srovnání.

SPČR podporuje kroky vedoucí k reálné konvergenci, stabilizaci ekonomického vývoje, zvýšení schopnosti trhů a hospodářských politik flexibilně reagovat na nečekané výkyvy.

ČR musí být součástí jednání o podobě eurozóny i v současnosti jako „nečlen“, ale jako budoucí potencionální člen. Navíc pro ČR i nyní je klíčová stabilita eurozóny, se kterou je výrazně obchodně a vlastnicky provázaná.

Z pohledu členských firem SPČR trvá požadavek na záměr stát se členem stabilní a fungující eurozóny za splnění podmínek maximální připravenosti naší ekonomiky nejen z pohledu nominálních Maastrichtských kritérií a minimalizovat tak rizika a maximalizovat přínosy plynoucí z jednotné měny.

SPČR se v rámci tohoto materiálu nebude vyjadřovat k hodnocení aktuálního ekonomického vývoje, k tomu tato zpráva neslouží. Zpráva hodnotí pouze plnění/neplnění kritérií a identifikuje míru sladěnosti. Nehodnotíme ani nastavení Maastrichtských kritérií. Jejich nastavení ale ukazuje, že nemohou být jediným hlavní kritériem. Řada stávajících zemí eurozóny je sama ani všechna neplní a rizikovým faktorem je diferenciace mezi zeměmi eurozóny.

Pozitivně ve zprávě hodnotíme objektivní zhodnocení poklesu míry zadluženosti vládního sektoru, když správně uvádí, že se jedná o relativní ukazatel a že je rozpouštěna finanční rezerva z minulosti a do budoucnosti zůstávají rizika nárůstu dluhu a strukturální zadluženosti, pokud nebudou provedeny systémové reformy (například v oblasti zdravotnictví, důchodů apod.). Kromě uvedených připomínek kapitolu I celkově považujeme za přehlednou, analytickou, obsahující základní informace.

 

Zásadní připomínky

  •         Svaz nemůže souhlasit s formulací závěru Vyhodnocení sladěnosti: "Ministerstvo financí a Česká národní banka …. doporučují vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do euro zóny.“ Sama zpráva/analýza obsahuje informace, že určitého pokroku bylo dosaženo a v mezinárodním srovnání naše pozice nepatří mezi země se zvýšenou nestabilitou.
  •         SP ČR požaduje závěr přepracovat a doplnit doporučení ke stanovení závazných kroků/opatření vlády, která budou na zprávu reagovat (zajistí snížení rizik a nákladů a stabilizaci podmínek) spolu s indikací termínu přijetí eura.

Považujeme za vhodné alespoň indikovat možný termín přijetí eura, čímž by se zvýšila předvídatelnost a stabilita, která je pro podnikatelské subjekty zásadní. Určitá rizika bezpochyby existují a je potřeba je dále eliminovat, nicméně v řadě oblastí se situace stabilizovala a i vzhledem k pokroku a faktorům zmíněným v samotné analýze nepovažujeme rizika za natolik výrazná, aby neumožnila indikovat časový horizont přijetí eura při zdůraznění pokračování opatření ze strany vlády a rozvoje naší ekonomiky. Struktura a povaha naší ekonomiky, včetně převažujícího názoru našich členů, patří mezi podpůrné argumenty pro přijetí eura. S rozhodnutím ani nestanovovat či indikovat datum nelze souhlasit. Ve zprávě chybí jakákoliv indikace směřování k přijetí eura a jedná se spíše o „rizikovou analýzu“.

Eurozóna učinila určitý pokrok na cestě ke stabilizaci, přijala řadu opatření. Podmínky v ČR jsou v řadě případů dokonce lepší, než u některých zemí, které do euro zóny již vstoupily, čímž se míra negativních rizik eliminuje. Požadujeme, aby vláda prováděla všechny kroky, které rizika budou minimalizovat a zajistí takové podmínky, abychom euro, co nejdříve mohli přijmout. V této fázi by mohla právě alespoň indikovat termín.

Dílčí připomínky/doporučení:

  • V části 1.1. týkající se ukončení kurzového závazku chybí doplnit předpoklady a faktory pro závěr, že by kurz neměl skokově posílit po návratu do standardního kurzového režimu. Doporučujeme doplnit (trochu více rozepsat) faktory, které vedou k tomuto závěru.
  •         V části 1.4 doporučujeme v závěrečném odstavci doplnit: „Zároveň doporučují vládě pokračovat v krocích vedoucích k dosažení vyšší míry sladěnosti a reálné konvergence a k většímu manévrovacímu prostoru stabilizačních politik formou strukturálních reforem.“

V Praze 19.11.2014

Aliapuliosová Eva
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět