Jaké budou potřeby trhu práce je možné je predikovat?

Je možné předvídat budoucnost profesí? Zaměstnavatelé již dlouho upozorňovali, že pokud se mají činit strategická rozhodnutí v oblasti zaměstnanosti a školství, potřebujeme nějaký funkční systém predikcí. MPSV ke konci loňského roku splnilo svůj slib a systém KOMPAS představilo veřejnosti. Každý si tak může na stránkách http://www.predikcetrhuprace.cz vyhledat, jak se bude vyvíjet zaměstnanost v jednotlivých oborech nejen celorepublikově, ale i v rámci jednotlivých krajů. Pro zájemce uvádíme níže celou informaci MPSV o uvedeném systému.

Již několik let se pracovní trh v České republice prochází význačnými změnami a lze jej charakterizovat jako velmi dynamický a flexibilní. S dynamikou a flexibilitou rostou požadavky na nová pracovní místa v různých oblastech a současně se zvyšují i požadavky na pracovní sílu jako takovou. Je vůbec možné v této „turbulentní“ době, kdy pracovní trh je ovlivňován nedostatkem pracovní síly, stárnutím populace, technologickými změnami nebo v poslední době pandemií Covid 19 předvídat, jaké pozice a profese budou ze strany zaměstnavatelů požadovány, jaké studijní obory bude vhodné studovat nebo zda některé profese či obory zcela zaniknou? Určité nasměrování, jak pro zaměstnavatele, budoucí studenty nebo např. i státní správu a samosprávu při jejich rozhodování by mohl dát systém predikcí trhu práce – Kompas realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Predikční model vytvořený v rámci projektu Kompas představuje tak nástroj pro podporu manažerského rozhodování jak na národní úrovni, tak na krajské úrovni. Modelovací aparát predikuje budoucí poptávku po zaměstnanosti v horizontu 5 let u profesních skupin, skupin odvětví a vzdělanostních skupin.

V případě profesí a odvětví lze tyto odhady interpretovat jako očekávaný budoucí počet zaměstnaných osob (u vzdělanostních klastrů se jedná o očekávanou změnu poptávky po osobách s daným vzděláním a nelze jí zaměnit za očekávaný počet zaměstnaných s daným vzděláním).

Samotný model se skládá ze čtyř hlavních částí (submodelů), které jsou na sebe navázány:

  1. Model LEON, který predikuje nabídku a poptávku po pracovní síle v rámci zaměstnaneckých a vzdělanostních skupin v jednotlivých odvětvích a jejich porovnáním odhaduje rovnováhu nebo nerovnováhu na trhu práce. Tento model se dá považovat za zastřešující, protože kromě dat z externích zdrojů spojuje rovněž informace ze všech ostatních submodelů. Hlavními výstupy modelu LEON je očekávaný počet zaměstnaných u sledovaných odvětví a profesí v následujících pěti letech.
  2. Makroekonomický submodel, který predikuje zaměstnanost v rámci odvětví, která pak vstupuje do modelu LEON jako agregátní poptávka po práci v odvětvích. Jedná se o hlavní část celého modelovacího aparátu.
  3. Submodel imigrace, který predikuje příliv pracovní síly ze zahraničí, která je jedním ze zdrojů zvyšující se nabídky na trhu práce v modelu LEON.
  4. Submodel projekce absolventů škol, který predikuje příliv čerstvých absolventů na trh práce. Tento příliv pak představuje kvantitativně největší zdroj navyšování nabídky na trhu práce v modelu LEON.

Predikce budoucího vývoje zaměstnanosti v rámci zmiňovaného systému tedy vychází ze znalosti vývoje minulého, resp. ze znalosti toho, jaký charakter měl daný vývoj v nám známé minulosti. Za předpokladu, že byl a je vývoj ekonomiky a pracovního trhu stabilní, lze predikce pokládat za velmi pravděpodobné (třebaže se vzdálenějším rokem předpovědi spolehlivost predikce klesá). Avšak v případě, že ve vývoji ekonomiky či na trhu práce dojde k určité zlomové (tj. neočekávané, a tedy málo pravděpodobné) situaci, klesá rovněž spolehlivost predikce, a to až do té doby, dokud nejsou k dispozici data popisující zlomovou změnu.

Cílem modelací však není odhadování počtu zaměstnaných s přesností na jednotky osob, nýbrž co možná nejvěrnější zachycení vývojového trendu a podoby struktury v zaměstnanosti.

Jedním z klíčových ukazatelů vycházejících z daného modelu je indikátor napětí na trhu práce (IFLM), který je stanovován pro vzdělanostní skupiny. Pokud je hodnota indikátoru dané vzdělanostní skupiny větší než 1, očekávaná poptávka po osobách s daným typem vzdělání je menší než očekávaná nabídka práce s daným typem vzdělání. Tato hodnota předpokládá, že osoby s daným vzděláním budou mít větší problémy s hledáním práce v daném regionu. Naopak čím je hodnota IFLM indexu nižší než hodnota 1, tím snadněji budou lidé v této vzdělanostní skupině hledat práci a pro zaměstnavatele bude obtížnější získat pracovníky.

Nespornou výhodou daného systému je jeho regionální dimenze, kdy jednotliví aktéři na trhu práce při svém rozhodování mohou mezi regiony (na krajské úrovni) porovnávat jednotlivé profesní skupiny, skupiny odvětví a vzdělanostní skupiny a volit tak vhodná řešení.

Věřme tedy, že Kompas, tak jak jej známe v pravém slova smyslu, i v systému predikcí trhu práce dokáže ukázat ten správný směr.

kategorie Trh práce a vzdělávání
zpět