Jakékoliv návrhy na zvýšení DPPO či zavedení sektorových daní odmítáme

Pouze zvyšování sazeb daní ekonomiku rozhodně neposune, obdobné politické návrhy považujeme samy o sobě za rizikové pro dlouhodobý rozvoj naší ekonomiky.


Je nutné si uvědomit, že zdrojem veřejných financí je soukromý sektor a investiční prostředí umožňující rozvoj ekonomiky (a tím pádem i příjmy domácností či státu) není pouze o daňových sazbách. Pro politiky je ale otázka daňových sazeb „jednoduchá“ a analýzu dopadů často činí velmi zjednodušeně „kolik korun přinese navýšení sazby v nejbližších letech“ a ono to samozřejmě takto i v řadě případů vychází. Politicky jsou hezké krátkodobé efekty do státního rozpočtu a prostor pro navyšování veřejných výdajů (pouze navyšování bez řešení efektivity), ale to se pak budeme za pár let bavit, kdo ten „veřejný sektor“ zaplatí, co limituje motivaci podnikat a investovat (co je bariérou růstu)  a do jaké míry budeme daně dále zvyšovat. Nebo už máme podmínky investičního prostředí na úrovni severských zemí či Německa či v ekonomice jejich produktivitu práce? Kdo jsou v současné době hlavní konkurenti ČR, se kterými se srovnáme – nejsou to náhodou země jako Slovensko a Polsko? My potřebujeme podpořit, aby firmy investovaly a modernizovaly tady v ČR a svou další produkci nepřesouvaly jinam.

Chceme naší ekonomiku posunout, mít strukturu s vyšším podílem finální produkce a vyšší přidanou hodnotou, ale zvýšení daní určitě tímto směrem naší ekonomiku neposouvá. Navíc ekonomický růst má řadu rizik a v následujících letech se závratná tempa nečekají. Budeme-li za stávajících podmínek jen zvyšovat sazby, tak opět ubereme (přesunutím) soukromému sektoru zdroje na investice a výkonnost naší ekonomiky neposuneme. Potřebujeme motivovat k podnikatelské aktivitě. Samozřejmě daně jsou jen jedním z faktorů, navíc daně jsou i o složitosti/přehlednosti systému, stabilitě, související administrativní náročnosti, která je u nás vysoká, a pak je to samozřejmě i sazba.

Zvýšení daní vždy „někdo zaplatí“ a firma je i o investicích, zaměstnancích či zákaznících.  Dále, už samotná nejistota nad možností jejího zavedení může být jedním z faktorů rozhodování investorů – stávajících i potencionálních, tj. vytváří se další nestabilita daňového směřování v očích investorů. Rádi bychom také viděli, co se firmám „za to nabídne“ – bude konečně jednotné povolovací řízení, větší stabilita zákonů, zjednodušení daňových povinností či větší dostupnost technicky vzdělaných pracovníků.

V neposlední řadě, firmám bylo slibováno něco jiného v reakci na zvyšující se administrativní zátěž i pro poctivé subjekty spojenou s bojem proti daňovým únikům, a to, že naopak bude i prostor pro případné snižování, i když tedy v některých jiných daních.

Na problematiku udržitelnosti řadu aktivit financovaných ze strukturálních fondů dlouhodobě upozorňujeme a řešit ji tím, že neschopnost systémové změny ve veřejném sektoru se jen přenese na firmy? Každý rok při sestavování rozpočtu upozorňujeme, že nelze pouze zvyšovat výdaje, že to pouze vytváří rizika do budoucnosti, ale že je nutné provést systémové změny či zvyšování provádět ve vazbě na dlouhodobě reálné možnosti ekonomiky.

Bohuslav Čížek
ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR

kategorie Z hospodářské politiky
zpět