Směrnice ATAD a uznatelnost úroků

V České republice se nyní implementují opatření z evropské směrnice, která má zamezit snaze vyhnout se daňovým povinnostem. Nejdiskutovanějším opatřením je nové pravidlo pro daňovou uznatelnost úrokových nákladů. Právě k tomuto pravidlu se zaměřila pozornost firem s otázkou, zda a v jaké míře budou moci využívat nadále uznatelnost úroků. Jak k této oblasti přistupuje ČR a co z toho plyne pro české podnikatele?

Směrnice ATAD (Anti Aviodance Tax Directive) z r. 2016, určující pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, dává členským zemím EU různé možnosti, jak pravidlo pro uznatelnost úroků do národní legislativy postupně implementovat. Za určitých podmínek lze stále využívat tzv. daňové páky skrze daňové uplatňování úroků.

Hlavní opatření odečitatelnosti úrokových nákladů

Čeští legislativci, v souladu s možnostmi směrnice ATAD, navrhli v rámci novelizace omezení možnosti daňové uznatelnosti úroků využít dvou základních limitů, přičemž první určuje, že do 80 mil. Kč čistých úrokových nákladů (rozdíl mezi úrokovými náklady a případnými úrokovými výnosy) lze odepisovat bez omezení. Druhým omezením je, že pokud jsou čisté úrokové náklady (správně bychom tuto kategorii měli nazývat nadměrnými výpůjčními náklady) vyšší, než je úroveň 30 % EBITDA, pak už dodatečné úroky nelze zahrnout do daňových nákladů. Česká novela definuje EBITDA jako úroveň daňového zisku před započítáním úroků, zdanění a odpisů. Zároveň ale platí, že limity nespadají na banky, které mají jinou strukturu než běžný výrobní nebo obchodní podnik (a též i silnější regulaci a samozřejmě i dohled) a ani na podniky, které nemají žádnou spojenou osobu a nejsou tedy členy žádné skupiny umožňující daňovou optimalizaci v tomto smyslu. Přístup MF v podobě nezpřísňování základních limitů směrnice, tj. pouze v rozsahu nezbytné transpozice, považujeme za racionální a neměl by tak způsobit významné škody standardním firmám v průmyslu v ČR.

Dopady na firmy

Nastavené limity mají za cíl to, aby se omezení vztahovalo především na velké mezinárodní subjekty. Většina fungujících podniků v ČR ale nyní nemá tak vysoké úrokové náklady. České ministerstvo financí odhadlo dle jemu dostupných údajů z daňového informačního systému, že v ČR v r. 2015 neexistoval poplatník, který by měl úrokové náklady vyšší než 80 mil. Kč. Rovněž propočty Svazu průmyslu a dopravy ČR na vzorku zhruba 5,8 tisíc podniků s využitím dat z účetních výkazů (pro srovnání, v ČR bylo na konci r. 2017 celkem cca 480 tis. obchodních společností podle Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu) ukazují, že oba limity za stávajících podmínek by nedopadly na velký počet podniků. To znamená, že dotčených firem v ČR by v tuto chvíli neměly být stovky či tisíce. V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že omezení uznatelnosti by se týkalo jen části úrokových nákladů nad danou hranicí, takže opatření je poměrně velmi úzce zacíleno.

Pohled Svazu

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou daňově uznatelné úrokové náklady vhodným nástrojem, který firmám zpřístupňuje finance a externí zdroje. Je vhodné, že ČR navrhla implementaci v nejširším, tedy nejvolnějším, vymezení, jaké směrnice umožňuje. Doufáme, že v této podobě bude i novela schválena. Podíl cizích zdrojů v porovnání s vlastním kapitálem stále mezi firmami v našem průmyslu je mnohem nižší než v zemích v západní či jižní Evropě. Dle našich propočtů i dle odhadů rezortu financí by za výše uvedeného nastavení hlavní pravidlo ATAD dopadlo nyní jen na velmi omezený počet podniků.

Další informace o ATAD

Článek věnovaný problematice nové směrnice proti daňovým únikům si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu SP ČR Spektrum, který je ke stažení zde.

Dále zde naleznete příspěvek SP ČR k diskuzi nad implementací směrnice ATAD.