Na nastavení kohezní politiky po roce 2020 se již pracuje
Mezi hlavní oblasti podpory Svaz prosazuje především výzkum, vývoj a inovace, digitalizaci či oblasti pro plnění závazků v rámci EU jako je snížení energetické náročnosti či cíle oběhového hospodářství. Systém by měl být otevřen také velkým podnikům, bez kterých ČR nemůže splnit některé své závazky, především v oblasti energetických úspor.
Pro Českou republiku se sníží rozpočet na kohezní politiku pro období 2021 až 2027 na částku 17,8 mld. EUR díky růstu ekonomické vyspělosti. Zde se počítá s HDP na obyvatele či nezaměstnaností. Opatřením safety net, kterým členské státy nemohou ztratit více než 24 % alokace, nedošlo k výraznějšímu snížení finančních prostředků.
Návrhy dokumentů EK počítají s rozšířením podpory politiky soudržnosti ze 4 fondů na 7, kdy by nově měl přibýt Fond pro azyl a migraci, Nástroj pro správu hranic a víz a Fond vnitřní bezpečnosti. Naopak by mělo dojít ke snížení tematických oblastí z 11 na 5. Mezi ně patří Chytrá Evropa, Zelená Evropa, Propojená Evropa, Sociální Evropa a Evropa blíže občanům.
Mezi další novinky by mělo patřit zavedení pravidla n+2. Hovoří se také o propojení kohezní politiky na Evropský semestr, přechod předběžných podmínek na průběžné či spolufinancování projektů podle tří úrovní ekonomické vyspělosti regionů.
Evropská komise také zveřejnila 80 zjednodušujících opatření politiky soudržnosti pro období 2021–2027. Důležité ale bude, k jakému zjednodušení skutečně v praxi pro podniky dojde. Ne všechna opatření zjednodušení naznačují.
Na národní úrovni se nyní v rámci přípravy dokumentu Národní koncepce realizace kohezní politiky po roce 2020 dokončuje analýza současného stavu a prognóza hlavních tendencí a budoucích trendů. Zároveň se připravují tematické oblasti, které následně projdou prioritizací. První návrh NKR by měl být předložen vládě ČR na konci roku 2018, finální návrh pak v roce 2019.
-
kategorie Z hospodářské politiky