Rozšíření reverse charge z pohledu firem

Pozice Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) k plošnému dočasnému režimu reverse charge (RCH) pro transakce nad určitou hranici

Prosazení RCH je sice nesporným úspěchem české vlády v kontextu politických vyjednávání v EU a je součástí boje proti daňovým únikům. Pro daňové subjekty však také může znamenat kumulaci povinností a další navýšení byrokracie.

Požadujeme, aby s námi vláda jednala o podmínkách případného zavedení do praxe. Musí také nechat dostatečnou dobu legisvakance. Níže SP ČR předkládá Vládě ČR návrhy na opatření tak, aby případné negativní dopady byly co nejmenší a nástroj maximálně plnil svůj primární cíl. „Věříme, že cílem reverse charge je boj proti daňovým únikům, a ne další komplikace pro podnikatelské subjekty,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka SP ČR.

„Problematická pro stabilitu daňového, a tím podnikatelského prostředí je četnost potenciálních změn, čemuž další opatření, které je tzv. pilotní, respektive dočasné, rozhodně nepřispěje. Podle plánů EU by měl být po roce 2022 totiž funkční definitivní systém pravidel pro DPH. Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o dočasné zavedení, doporučujeme odpovědně porovnat přínosy pro stát s náklady, které si opatření v ekonomice vyžádá. Stejně tak je nastavován limit, který by měly firmy dodržovat, a tudíž jej budou muset ‚ohlídat‘,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR. Nyní diskutovaný limit pro RCH je pro transakce nad 17 500 EUR. Nad něj by měl pak být režim reverse charge firmami aplikován. Firmy potřebují předvídatelnost a prostor se připravit, půl roku je minimum od nabytí platnosti legislativní změny. Jakákoliv změna vždy vyžaduje určitý čas a náklady.

„V obecné rovině by plošný režim reverse charge nejspíše přispěl k eliminaci podvodů v souvislosti s uplatňováním vratky DPH v karuselových podvodech. Mohl by také pomoci řešit problémy se zadržováním nesporných vratek DPH, nicméně se jedná o nekonvenční opatření a má i své nevýhody. Kromě zmíněné dočasné pilotní povahy se jedná například také o ‚výjimečnost‘ v rámci EU či existence ‚dvou režimů‘, kdy firmy musí zjišťovat, zdali je protistrana plátce či neplátce DPH, která by se dotkla širšího počtu podnikatelů. Změna stávající praxe by přinesla některým podnikatelům také dodatečné administrativní náklady a náklady na úpravu IT systémů. Již dnes je ale na několik produktů režim reverse charge uplatňován, a firmy s ním tedy mají zkušenosti,“  uvádí Bohuslav Čížek. Pro některé to může být i jednoduchá změna nastavení interních systémů.

„Předpokládáme také, že veškeré případné související administrativní povinnosti by podnikatelé mohli vyřešit v rámci již existujících hlášení a podání, jako je například daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení,“ doplňuje Bohuslav Čížek. Svaz tedy předpokládá, že nebude zaváděn žádný nový systém sledování a evidence nad rámec stávajících, ani nedojde k zásadnímu navýšení rozsahu vykazovaných údajů.

Požadavky a návrhy Svazu průmyslu pro eliminaci negativních dopadů

• Nadále požadujeme důkladné propočty režimu RCH na náklady změny a na cash flow pro různé varianty situací ve firmách a pro firmy jako celek – na reprezentativním vzorku firem dle struktury české ekonomiky.
• Požadujeme umožnit, aby se po dohodě obou stran (odběratele a dodavatele) mohl režim RCH aplikovat i na transakce pod stanovenými limitem.
• Chceme, aby finanční správa zajistila možnost automatického ověřování postavení protistrany (plátce/neplátce DPH) na registry Finanční správy zdarma.
• Na základě praktických zkušeností zmiňujeme, že systém evidence plátců v EU (VIES – VAT Information Exchange System) má značné rezervy ve spolehlivosti, aktuálnosti a průkaznosti údajů.
• Požadujeme, aby Finanční správa nepřicházela s dalšími požadavky na evidenci plnění u RCH nad rámec toho, co požaduje již nyní (u vnitrostátního RCH či u přeshraničních transakcí).
• Celkově požadujeme od Finanční správy proklientský přístup, snahu o minimalizaci nákladů na přechod na nový systém, eventuálně i kompenzaci vzniklých nákladů.
• Doporučujeme z praktického hlediska rozumnou lhůtu s benevolencí k chybám z hlediska pokut a sankcí, neboť chyby budou jistě v praxi nastávat.

SHRNUTÍ POSTOJE SVAZU PRŮMYSLU

Česká republika v posledních letech zavedla a zavádí širokou škálu možných nástrojů boje proti daňovým únikům, z nichž mnohé dopadají na administrativní náročnost pro firmy. Na významné pozitivní opatření, která by většině firem plnění jejich povinností usnadnila, ale stále jen čekáme. SP ČR boj proti daňovým únikům podporuje, je například zastáncem dokončení projektu elektronické evidence tržeb.

Reverse charge je bezpochyby dalším z nástrojů boje zejména proti tzv. karuselovým podvodům či pomáhá řešit problém se zadržováním nesporných vratek DPH. Nicméně pro stabilitu prostředí je negativní jeho pilotní, dočasná povaha.

Jednalo by se o dočasné a další opatření, které má bezpochyby dílčí výhody pro některé firmy, ale pro řadu firem představuje dodatečné náklady a zátěž. Opatření si vynutí například úpravy systémů části firem, navíc se bude jednat o odlišné nastavení v rámci EU.

Požadujeme, aby s námi vláda jednala o podmínkách případného zavedení do praxe. Musí také nechat dostatečnou dobu legisvakance. Zároveň předkládáme Vládě ČR návrhy na opatření tak, aby případné negativní dopady byly co nejmenší a nástroj maximálně plnil svůj primární cíl.

PŘÍLOHA: VYBRANÉ KONKRÉTNÍ VÝHODY A NEVÝHODY/DOPADY NA FIRMY

• Eliminace podvodů v souvislosti s uplatňováním vratky DPH v karuselových podvodech.
• U plátců DPH by odpadly problémy se zadržováním nesporných vratek DPH, protože transakce mezi podnikateli by se uskutečňovaly bez DPH. Zavedením RCH na transakce nad určitou částku (nyní v návrhu nad 17 500 EUR) by se tak částečně vyřešil dlouhodobý požadavek SP ČR na nezadržování nesporné části vratky DPH.
• Transakce bez DPH (a s tím související nezadržování vratek) by tak mohly vést i ke zlepšení cash flow u některých subjektů (například právě u subjektů, kde dochází k problémům se zadržováním vratek DPH).

• Jedná se o nekonvenční opatření, které je zaváděno v rychlém sledu po konvenčních opatřeních (zejména kontrolním hlášení). Efektivita konvenčních opatření ještě nebyla důkladně analyzována, ale MF přesto již přichází s nekonvenčním opatřením.
• Riziko by se v případě zavedení RCH přesouvalo na poslední článek v distribučním řetězci. Například když dodavatel vystaví doklad se zpožděním, tak odběratel nestihne odvést včas, a penále pak jde za odběratelem, který je ale zcela závislý na poskytovateli.
• Nutnost zjišťovat, zdali je protistrana plátce či neplátce DPH. Finanční správa zatím nenabízí možnost automaticky zjišťovat, jestli je protistrana plátce či neplátce DPH. Řada firem, které již dnes pracují v režimu RCH již systém nastavený má, ale rozšíření RCH by postihlo větší rozsah firem a transakcí. Náhradní soukromá řešení jsou bohužel placená a nejsou vždy 100 % spolehlivá.
• Změna stávající praxe přináší podnikatelům určité administrativní náklady a náklady na úpravu IT systémů. Jejich výše bude odlišná v jednotlivých firmách (od možnosti úpravy dodavatelem SW v rámci roční aktualizace zdarma až po vyšší náklady na nový SW či úpravu stávajícího). Příkladem zvýšení administrativy po zavedení RCH by bylo např. navýšení počtu záznamních povinností u skladových programů. Doklady pro RCH jsou také pracnější a je u nich vyšší riziko chyb než u klasických dokladů. Nemalé náklady by si také vyžádalo zaškolování zaměstnanců.
• U řady subjektů, které nemají plný nárok na odpočet DPH, by mohlo dojít ke zhoršení cash flow.