Pětileté moratorium na změnu úhrad za vydobyté nerosty se nesmí rušit

Svaz průmyslu vyzývá vládu a ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zachovaly pětileté moratorium na nezvyšování sazeb úhrad za vydobytý nerost. Pětileté moratorium bylo zavedeno v roce 2016. Poprvé by se podle něj mohly zvedat sazby až v roce 2021.

Vláda stále ještě neprojednala letošní novelu horního zákona, kterou připravilo na začátku roku ministerstvo průmyslu a obchodu. Původně v ní ministerstvo navrhovalo zrušit ustanovení bránící vládě měnit úhrady za vydobyté nerosty, které platí těžaři, častěji než po pěti letech. Legislativní rada vlády doporučila toto moratorium v horním zákoně ponechat. Není ovšem jasné, jaké stanovisko k novele přijme vláda.

Moratorium mělo dát těžařům střednědobou jistotu pro finanční plánování. Pokud by bylo zrušeno, mohla by vláda každoročně až do konce dubna měnit výši poplatků vztažených k těžbě daného nerostu pro daný kalendářní rok. Na surovinu už by však těžař měl předem sjednané obchodní smlouvy s odběrateli. Představa, že by úhrada za nerosty, která se může projevit v jeho ceně, nebyla v době uzavírání smluv známá, je pro Svaz nepřijatelná.

„V tomto kontextu je rovněž nutné upozornit, že výše úhrady za povrchovou těžbu hnědého uhlí, což je v Česku klíčová surovina zejména pro výrobu elektřiny a tepla, vzrostla mezi lety 2015 a 2017 téměř trojnásobně,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Za rok 2017 těžaři hnědého uhlí v Česku odvedli státu a obcím více než 577 milionům korun.

Svaz oceňuje poslední vyjádření MPO, které deklarovalo ambici dodržet periodu nynějšího moratoria a do konce roku 2021 sazby úhrad nezvyšovat. Svaz průmyslu přesto žádá, aby v podobných krocích byl i v budoucnu brán významný zřetel na právní jistotu firem. Stát jako vlastník nerostného bohatství na svém území má právo získat spravedlivou kompenzaci, ovšem její výše musí být předvídatelná.