Názor Svazu na aktuální úvahy o digitálním zdanění

Svaz průmyslu a dopravy ČR se nebrání diskusi nad přenastavením současného systému zdanění. S ohledem na složitost daňové a technologické problematiky nesmí ale vláda nastavením digi daně způsobit škody ovlivňující růst naší ekonomiky.  Z pohledu firem je ideální hledat jednotné celosvětové nastavení, které bude dobře připravené, proto se účastníme i diskusí v rámci OECD. 

O různých formách zdanění digitální reklamy se diskutovalo již v minulosti, to byla i podstata navrhovaného, ale neschváleného, užšího evropského řešení na začátku letošního roku, když předchozí návrhy směrnic z roku 2018 byly v EU rovněž odmítnuty. MF nyní deklaruje tzv. širší návrh spočívající i ve zdanění prodeje dat shromážděných o uživatelích digitálních rozhraní a ve zdanění využívání mnohostranných rozhraní. Nepostihuje tedy pouze reklamu. Klíčové proto bude nastavení jednotlivých parametrů tak, aby návrh neohrožoval rozvoj digitální sféry v ČR do budoucna. Většina firem daně řádně odvádí dle platných právních předpisů. V nastavování digitální daně vidíme také spoustu daňových a technických komplikací, které bude muset MF dobře vyřešit. 

Stávající návrh MF je zatím zveřejněn bez zásadních detailů. Můžeme ale říci, že sazba 7 % je vyšší, než jsme čekali, v minulosti se v rámci evropského řešení diskutovalo spíše o sazbách 3 % nebo 5 %.

V současné době při znalosti pouze několika málo parametrů je ale obtížné kvalifikovaně o návrzích hovořit. Jednáme s Ministerstvem financí a věříme, že jeho záměrem není postihnout využití a rozvoj technologií v průmyslu a že toto parametry návrhu MF zohlední. Doufáme, že nikdo nechce danit něco jen proto, že je to „digitální“, protože právě digitalizace nám může pomoct k vyšší přidané hodnotě. Dnes už se prostřednictvím digitálních technologií řeší téměř vše od obchodování a eCommerce, hledání kapacit, sdílení informací. Firmy i občané využívají cloudová řešení, umělou inteligenci atd.

Dále si můžete přečíst náš článek k této problematice zde.

Autoři: Vladimír Štípek, Bohuslav Čížek

kategorie Z hospodářské politiky
zpět