Přípravy institutu zpětného působení daňové ztráty (Loss Carryback)

Vláda 14. 4. 2020 projednávala možnost zavedení institutu Loss Carryback, tedy možnost zpětného uplatnění daňové ztráty u daně z příjmů FO i PO například již za rok 2020. Bude ji možné zpětně uplatnit v daňovém přiznání v období 2 let zpětně, tedy za rok 2019 a 2018. Období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit v obdobích následujících po období, za které byla stanovena, by podle návrhu mělo zůstat 5 let. Projednávání bylo zatím přerušeno a parametry se stále diskutují.

Z našeho pohledu je vhodné, že návrh počítá se dvěma lety uplatnění daňové ztráty zpětně. Dává tedy možnost uplatnění stanovené daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, a to i na zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena. Je nutné myslet na to, že letos je vysoké riziko ztráty řady společností, které před současnou krizovou situací státu naopak daně odváděly.

Přípravu tohoto opatření jsme podpořili a jako Svaz průmyslu požadovali. „Je nutné myslet na to, že letos je vysoké riziko ztráty řady společností. … Oceňujeme, že návrh řeší situaci firem, které by díky tomuto návrhu nemusely kumulovat ztráty tak, jak tomu bylo po finanční krizi před desetiletím. Očekáváme, že firmy pak mohou rychleji platit daň ze zisku, jakmile přežijí krizové období a začnou opět prosperovat,“ uvedl Svaz ve svém vyjádření k návrhu (zde). Navíc je to i institut, který již řada zemí používá.

Podle ministerstva by se tak mělo jednat o automatický stabilizátor, nikoliv jen o jednorázové protikrizové opatření. Ukotveno by mělo být v zákoně o daních z příjmů použitelný při náhlých ekonomických propadech.

Resort financí při fungování tohoto mechanismu předpokládá, že zaplacená kladná daňová povinnost stanovená v minulosti představuje po zpětném uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně buď zcela, nebo zčásti (v závislosti na výši dosažené ztráty) přeplatek na dani z příjmů.

V rámci připomínkového řízení nám Ministerstvo financí upřesnilo, že podle navrhovaného přechodného ustanovení bude „nová daňová úprava platit až na zdaňovací období, která skončila od 30. 6. 2020, tedy při standardní délce zdaňovacího období, bude poprvé platit pro zdaňovací období od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020.“

Nad parametry tohoto opatření, i nyní, kdy vláda projednávání přerušila, s Ministerstvem financí nadále diskutujeme.

Dále bylo do návrhu vloženo i opatření v podobě tzv. zálohy na daňovou ztrátu. Toto zástupce Svazu podpořil i na jednání NERV. Poplatník by si tak mohl ještě před finálním stanovením daňové ztráty určit její předpokládanou výši a tu odečíst od základu daně. Dle návrhu důvodové zprávy se tak poplatníkům „umožňuje využít uplatnění daňové ztráty za předcházející zdaňovací období ještě dříve, než zdaňovací období, za které daňová ztráta vzniká, skončí, resp. než je za něj stanovena daň. Důvodem je umožnit poplatníkům dřívější vrácení peněžních prostředků, které zaplatili na dani za předchozí zdaňovací období.“

Navrhovaná „záloha na daňovou ztrátu“ je konstruována jako kvalifikovaný odhad poplatníka, který ji pak může uplatnit a peníze získat již v roce 2019. Následné daňové přiznání po konci roku 2020 ztrátu vyčíslí podle skutečných čísel. V případě, že by byla záloha vyplacena ve vyšší výši, než následně bude odpovídat skutečnému stavu, pak by daný subjekt musel doplatit standardní úrok z prodlení (14 %), na což si samozřejmě musí dát poplatník pozor a musí být ve svém odhadu ztráty opatrný. Zároveň jsme se dohodli s MF, že opravu zálohy bude moci poplatník učinit kdykoliv, tedy i před podáním daňového přiznání tak, aby v případě vyššího odhadu byl případný přeplatek úročen co nejkratší dobu.

Věříme, že tyto nástroje, v zahraničí běžně používané (podrobněji např. zde), budou využity jako vhodný doplněk k protikrizovým daňovým opatřením. Uvidíme, co nakonec MF definitivně předloží a následně Parlament schválí. Návrhy vláda v současnosti mění ze dne na den, a tak není možné se do doby schválení konkrétního textu na ně spoléhat.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek