SP ČR odmítá navýšení klimatického cíle na snížení emisí

Evropská unie by měla snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Ambiciózní plán představila v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Svaz průmyslu a dopravy ČR ale odmítá, aby se cíl pro snížení emisí neuváženě navyšoval z už dohodnutých 40 procent. Jeho případnému navýšení musí předcházet důkladné vyhodnocení dopadů. Ursula von der Leyenová se ve svém projevu dotkla i dalších oblastí.

Ursula Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.

"Neuvážené zpřísnění cíle ve snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030 odmítáme. Návrhům na navýšení cíle musí předcházet zhodnocení stávající situace. Je třeba zohlednit finální vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, analyzovat dopady pandemie či odchodu Velké Británie z EU. Je také nutné posoudit přínosy implementace legislativy z balíčku Čistá energie pro všechny Evropany. Na to vše pak musí navazovat komplexní hodnocení dopadů na členské státy a sektory. S navýšením cíle emisí skleníkových plynů pro rok 2030 úzce souvisí také cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie a cíl zvýšení energetické účinnosti. Zejména navýšení cíle v energetické účinnosti považujeme za problematické, protože řadě členských států EU včetně České republiky se nedaří plnit stávající cíl. Případné revizi všech těchto cílů musí předcházet široká diskuse, aby neuvážené zpřísnění cílů nepoškodilo evropský a český průmysl," říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

V následujících týdnech a měsících požaduje Svaz průmyslu a dopravy aktivní diskusi o možnostech příspěvků jednotlivých členských zemí při zohlednění specifik jednotlivých sektorů a dopadů na jejich konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech.

„Náklady transformace budou totiž pro Českou republiku mnohem vyšší než v západních zemích Evropské unie, které mají nižší podíl průmyslu na tvorbě HDP. K této diskusi by měla také přispět studie dekarbonizace připravovaná na ministerstvu průmyslu a obchodu. S navýšením cíle emisí skleníkových plynů pro rok 2030 úzce souvisí také cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie a cíl zvýšení energetické účinnosti. Zejména navýšení cíle v energetické účinnosti považujeme za problematické, protože řadě členských států EU včetně České republiky se nedaří plnit stávající cíl. Revizi všech těchto cílů musí předcházet široká diskuse, aby neuvážené zpřísnění cílů nepoškodilo evropský a český průmysl. Současně s návrhy na navýšení cíle musí být předloženy návrhy kompenzačních a ochranných opatření pro český průmysl, včetně vyhodnocení potřebných nákladů a zajištění zdrojů,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

SP ČR Oceňuje důraz na zachování integrity vnitřního trhu

Svaz průmyslu a dopravy oceňuje pozitivní přístup v oblasti mezinárodních vazeb, zejména apel na podporu tradičního transatlantického partnerství a deklaraci podpory Východnímu partnerství a zejména západnímu Balkánu, který je v projevu Ursuly von der Leyenové řazen jako nedílná součást Evropy.

V rámci budoucích vztahů s Velkou Británií oceňujeme důraz na zachování integrity vnitřního trhu a respektování výstupové dohody.
Nejedná se o prázdná hesla, ale o bytostný zájem podnikatelské sféry, která potřebuje stabilní prostředí a co nejméně bariér, toho nelze docílit bez konzistentních vazeb s klíčovými partnery.

 

Evropský cloud by neměly budovat jen dvě země bez přispění ostatních evropských států

Von der Leyenová akcentovala ve svém projevu mimo jiné i digitální oblast. Podle ní musí být příští dekáda digitální dekádou, protože jsme dosáhli našeho limitu bez využití digitálních řešení.

Svaz průmyslu a dopravy velmi intenzivně sleduje francouzsko-německý projekt Gaia-X. Chápe snahy některých evropských zemí o dosažení větší strategické autonomie, resp. technologické suverenity v klíčových technologiích. Celý tento koncept může být zneužíván k vytváření protekcionistických opatření, jejichž nejaktivnějším průkopníkem je v současné době právě Francie. Obecně proto Svaz průmyslu nepovažuje za šťastné, aby budování evropského cloudu bylo založeno na společném projektu 2 největších evropských zemí bez aktivního přispění ostatních evropských zemí.

 

Von der Leyenová ve svém projevu nevybočila ze své agendy pro Evropu

Předsedkyně Evropské komise ve svém projevu v Evropském parlamentu o stavu Unie také shrnula události uplynulých 10 měsíců v úřadu i své plány pro příští období. Hovořila o potřebě solidarity v pandemií postižené Evropě a další kroky v zájmu obnovy stability a příležitostí pod občany a podniky. „Evropa je v tom společně a musí se z toho společně dostat“. „Věci se změnily, ale naše ambice zůstávají.“

V projevu ani ve svém motivačním dopise nevybočila nad rámec své agendy pro Evropu, kterou představila na začátku svého mandátu. Zdůraznila však některé aktivity, které podle ní vyvedou Unii z krize a přinesou stabilitu a příležitosti. Von der Leynová zdůraznila, že členské státy, instituce a pracovníci v době pandemie dělali skutečně zázraky, jako by zapomněla na úsilí především podniků zachovat pracovní místa.

 

Von der Leyenová povýšila Evropský model za „lidskou sociální tržní ekonomiku“ a akcentovala zejména zachování života, živobytí, důstojnost práce. Vyhlásila, že každý musí mít přístup k důstojné mzdě a že důstojnost práce musí být svatá. Proto Komise připravuje legislativní návrh na podporu členských států k vytváření národních rámců pro stanovení minimální mzdy. Komise bude respektovat odpovědnost členských států za národní úpravu, autonomii sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání. V sociální oblasti se dále zaměří na přípravu legislativy zaměřené na některé aspekty gendrového násilí. Jako úspěch EK vidí realizaci programu SURE.

kategorie Z hospodářské politiky
zpět