Další vývoj v oblasti vykazovacích povinností – Public Country-by-Country Reporting

Evropská rada (European Council) a Evropský parlament dosáhly dohody ohledně problematiky zveřejňování a reportování informací u velkých nadnárodních společností. Jde o již delší dobu diskutovaný Public Country-by-Country Reporting (Public CBCR). Se záměrem nesouhlasíme, vidíme rizika pro firmy, která mohou mít vliv na jejich konkurenceschopnost ve vztahu k firmám mimo EU. Tato dohoda Rady a Parlamentu bude následně procházet standardním procesem schvalování, kromě výborů a Evropského parlamentu jako celku jej bude, pravděpodobně až po letní přestávce, schvalovat i plénum Rady.

Podle této dohody by měly mezinárodní firmy, které působí ve více než v jednom státě a zároveň mají roční příjmy vyšší než 750 mil. EUR (v rámci celé skupiny, tj. se všemi svými propojenými subjekty, pobočkami a dceřinými společnostmi), podléhat přísnějším nárokům na transparentnost. Firmy spadající do takto vymezené kategorie by měly zveřejňovat objem svých daňových plateb v jednotlivých zemích EU. Tyto údaje by měly být dostupné i veřejně na internetu. Veřejnost i správci daní členských zemí by tak měli přehled, jaké odvody dané firmy odvedly dle zemí a tedy i celkově. Kromě daňových informací by se zveřejňoval počet pracovníků na plný pracovní úvazek, firmy by musely popsat podstatu firemních aktivit, výši zisku či ztráty před zdaněním a celkovou výši odvedené daně z příjmů. Opatření by mělo být funkční i vůči účelovému převádění aktivit do daňových rájů. Návrh cílí též právě na pobočky či dceřiné společnosti, které by sice nedosahovaly prahových hodnot, ale u nichž je podezření, že byly zřízeny účelově kvůli snaze vyhnout se požadavkům podávání zpráv. Návrh EU cílí i na to, aby se zprávy o daňové transparentnosti rozšířily i na seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí, který vypracovala EU (zde).

Diskuze mezi Radou a Parlamentem byly poznamenány odlišnými pohledy na vyřešení technických komplikací a aktuální kompromis obou institucí ze začátku června je v podobě návrhu směrnice dostupný zde. Dosavadní diskuze a předchozí návrhy vyústily v to, že v rámci návrhu se počítá alespoň s určitými pojistkami působícími proti zneužívání informací v konkurenčním boji a ze strany nezúčastněných zemí či firem. V tomto dokumentu jsou od strany 16 (Article 48c) popisovány výše zmíněné požadavky na vykazování. Na následujících stranách (17 a 18) jsou popsány pojistky (tzv. safeguard clause), například publikování v agregované podobě, či možnost vynechat některé citlivé údaje (pokud by jejich zveřejnění mohlo poškodit obchodní postavení firem), samozřejmě s nutností uvést, z jakých důvodů byly údaje vynechány. Takto vynechané informace pak budou zveřejněny v pozdější zprávě, dle návrhu směrnice nejpozději do doby šesti let. Možnost vynechat údaje se netýká informací týkajících se nespolupracujících jurisdikcí (viz seznam výše). Dalšími kroky bude schvalování ve výborech Evropského parlamentu, následovat bude schvalování samotným Parlamentem a též Evropskou radou.

Aktuální návrh vnímáme, obdobně jako dřívější verze, a to v souladu se zástupci evropského byznysu, jako komplikovaný a kontroverzní. Již v minulosti jsme jej odmítali a nové nastavení v podobě některých pojistek rozhodně neznamená, že rizika zmizela. Nadále považujeme návrh Public CBCR jako riziko pro konkurenceschopnost evropských podnikatelských subjektů především vůči třetím zemím. I proto jsme oceňovali racionální přístup ze strany České republiky, která se také vymezovala negativně. Cítíme ale, že návrh Public CBCR se ve schvalování posouvá a má v Evropě poměrně silnou podporu, což potvrzuje i dosažení průběžné dohody.

Souhlasíme také s českou pozicí, že detailní údaje o firmách by měly být dostupné především daňovému správci, ať jde o českého daňového správce, nebo o správce v partnerském státě. CBCR – neboli povinnost reportovat údaje daňovému správci – platí totiž již dnes. Proti efektivní spolupráci daňových správců v jednotlivých zemích rozhodně nic nenamítáme. Naopak má naši podporu, neboť může zefektivnit práci Finanční správy a ušetřit firmám administrativní zátěž.

Již v minulosti jsme naše názory na Public CBCR sdíleli s českou státní správou, a to i s využitím argumentů evropských zaměstnavatelů (názor BusinessEurope například zde). Naše názory jsme poskytovali i českým zástupcům v Evropském parlamentu. Nadále se snažíme rizika návrhu vysvětlovat zainteresovaným orgánům a institucím.

Pro informaci, zde je tisková zpráva ze začátku června, kterou vydal Evropský parlament a zde Evropské rady.