Úrokové sazby bez navýšení

Bankovní rada ČNB zveřejnila své rozhodnutí ponechat úrokové sazby na současné úrovni. Jak uvedla ČNB, dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,5 %. Ekonomické výsledky byly za první pololetí pozitivní a nad původní očekávání. Inflace se nyní také pohybuje v horním tolerančním pásmu, tj. nad 2 %. Pro rozhodování ČNB je ale důležitá predikce, nikoliv současné výsledky. Její rozhodnutí tak vychází z modelů a makroekonomických predikcí, v tomto duchu vnímáme i dnešní rozhodnutí ČNB. I přes pozitivní výsledky letošního roku, míry růstu hlavních ukazatelů jako například HDP nemusí být v příštím roce v takových výších jako v prvním pololetí letošního roku. Navíc se objevují významné proinflační faktory, včetně například růstu mezd. Ten již začíná v řadě odvětví převyšovat i růst produktivity práce na pracovníka.

 

Další případné zvyšování ale musí být činěno s opatrností, i s ohledem na politiku ECB a dopadem na kurz koruny (CZK), aby nedocházelo k výraznějšímu posilování v krátkém období a dalšímu brzdění růstu, který očekáváme v příštím roce s nižší hodnotou než letos. Proto vítáme, že ČNB se rozhodla počkat až na svou novou prognózu.

 

O dalším navýšení úrokových sazeb se ale dlouhodobě mluví a v podstatě v našich očekáváních pro nejbližší měsíce s mírným navýšením počítáme. Současné úrokové sazby navíc nepovažuje většina firem za problematické ve smyslu bariéry jejich růstu. Stále jsou z historického kontextu sazby na relativně nízkých úrovních. Nezaznamenali jsme, že by firmy mezi prioritami či bariérami dalšího rozvoje hovořili o tom, že úrokové sazby rostou. Samozřejmě, pro řadu firem je úroková sazba nákladem a úročení se odvíjí i od mezibankovních sazeb ovlivněných právě nastavení hlavních měnověpolitických sazeb ČNB, ale významnější změnu chování firem ohledně jejich úvěrové aktivity nepozorujeme. Mezi hlavní faktory patří současné ekonomické výsledky a ty jsou pozitivní, mezi hlavní bariéry růstu patří nedostatek pracovních sil. ČNB má tak díky ekonomickým výsledkům a díky prozatím relativně hladkému návratu do plovoucího kurzového režimu „poměrně vhodné podmínky pro případnou mírně restriktivní politiku“.

 

Pro zhodnocení kroku ČNB je nutné zdůraznit, že ekonomické výsledky letošní rok byly pozitivní a překonaly nejen naše původní predikce a očekávání. Stejně jako řada dalších institucí budeme v naší podzimní prognóze provádět pro letošní rok pozitivní revizi predikce SP ČR. Výsledky meziročního reálného růstu HDP za první dvě čtvrtletí 2017 činily 3 % v prvním a 4,7 % v druhém. Ačkoliv druhé čtvrtletí bylo ovlivněno vývojem investic či statistickými úpravami o počet pracovních dní, růst HDP bude letos lepší a pohybovat se kolem (resp. nad) 3 %. Vývoj investic byl ovlivněn strukturálními fondy, kde snaha o maximální vyčerpání v roce 2015 vytvořila vysokou základnu, což se následný rok odrazilo v poklesu investic a nyní se vracíme do růstových hodnot, včetně určité míry čerpání strukturálních fondů. Co se týká exportu, tak i po ukončení fixního a návratu do tzv. plovoucího režimu ze strany ČNB či posílení koruny (z cca 27 CZK/EUR na 26 CZK/EUR) nevedlo k poklesům exportu, naopak růsty zůstaly pozitivní i v korunovém vyjádření a byly tedy schopny kompenzovat posílení koruny. Pozitivní výsledky průmyslové produkce, stejně jako informace od našich členů či poslední šetření Svazu a ČNB nenaznačují, že růst bude pokračovat. Nicméně pro následující měsíce a pro příští rok očekáváme spíše nižší míry růstu HDP či průmyslové produkce oproti výsledkům za první pololetí 2017. Jedním z hlavních bariér růstu je nyní nedostatek pracovníků. Navíc, růst mezd začíná mírně převyšovat růst produktivity práce, což představuje do budoucna další riziko.

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky


kategorie Ekonomika v číslech
zpět