Průmysl v srpnu i přes zpomalení stále roste

Průmyslová výroba v srpnu podle dat ČSÚ meziročně vzrostla reálně o 1,9 %. Meziměsíčně po očištění pak o 0,7 %. Nicméně se jedná o čísla pouze za jeden měsíc. Za červenec vykázal průmysl růst o nadprůměrných 6,7 %, takže nižší tempo spíše ukazuje na odlišné rozložení celozávodních dovolených proti minulému roku. Z letních měsíců nelze činit závěry o změnách trendu. Od začátku roku průmyslová výroba celkově nadále roste, a to bez očištění o 3,2 %.

Mírný růst prochází téměř všemi sektory zpracovatelského průmyslu, nejvýraznější příspěvek měla výroba počítačů, či výroba elektrických zařízení. Naopak zpomalení výroby v rámci automobilového průmyslu v srpnu snižovalo celkový výsledek, ovšem od začátku roku do srpna výroba motorových vozidel i tak vykazuje meziroční růst 3,4 %.

Tržby vykázaly meziročně také pozitivní růst, rostly tempem o 4,1 %. Růst tržeb je tažen zejména tuzemským trhem, který vykázal více než 7% růst, kdežto vývoj tržeb z vývozu byl na úrovni pouze 1,5% růstu, což může být způsobeno i poklesem exportu automobilů díky nižší výrobě. Zakázky domácí i zahraniční rostly obdobně na úrovni 2,4 %, zejména díky sektoru strojírenství, počítačů a elektronických a zařízení a kovodělných výrobků.

Nadále přetrvávají mírně pozitivní očekávání pro nejbližší období, což dle společného šetření Svazu průmyslu a ČNB platí např. pro oblasti hodnocení zakázek nebo poptávky. Na aktuální pozitivní vývoj ekonomiky, kdy ekonomika roste, zvyšují se mzdy, roste též cenová hladina, byť inflace je stále v inflačním pásmu, reagovala i bankovní rada, která 26. 9. 2018 zvýšila základní úrokové sazby, v současné době je tak dvoutýdenní repo sazba na úrovni 1,5 % a ostatní sazby rostly též o o 25 p.b.. Zvýšení sazeb tedy odráží ekonomický růst, ale pro podniky znamená toto zvýšení tlak na růst nákladů na úvěry, byť byl tento vývoj předvídám.

Na základě statistických údajů i názorů našich členských firem je zřejmé, že výroba ani zisky již nerostou loňskými tempy. To je mimo jiné důsledkem nárůstu cen řady vstupů, od energií, ropy, úvěrů, přes ceny stavebních prací a dalších služeb až po mzdové náklady, jejichž vysoký růst již neodpovídá vývoji produktivity práce.