Čeští silniční dopravci se stávají ohroženým druhem

Výsledky přepravních výkonů českých silničních dopravců za první tři čtvrtletí roku 2018 potvrzují zásadní propad.

 

Pokračující propad v celkových statistikách

Dle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad, se přepravní výkony české silniční nákladní dopravy v tunokilometrech propadly na nejnižší hodnoty od roku 2001. Od nejúspěšnějšího roku 2015 tak za pouhé tři roky ztratily více než 28 %, přičemž mezi třemi čtvrtletími roku 2017 a 2018 se jednalo o více než 6% ztrátu přepravních výkonů.

Graf č. 1 - Přepravní výkony celkem za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)
Graf č. 1 - Přepravní výkony celkem za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)

Zdroj: ČSÚ

Přestože přepravní výkony českých dopravců poslední tři roky v řadě klesají, výběr poplatků z mýtného systému rok od roku roste. Od roku 2015 pak o více než 11 %. Jak je to možné?

Graf č. 2 - Vybrané mýtné v jednotlivých letech (mil. Kč)
Graf č. 2 - Vybrané mýtné v jednotlivých letech (mil. Kč)

Zdroj: MYTO CZ
Pozn.: mýtné je vybíráno i z autobusové dopravy, nicméně kvůli jejímu nižšímu a podílu, velkému zvýhodnění a stabilním objemům odpovídá nárůst výběru přibližně nárůstu v nákladní silniční dopravě. Nárůst je ale ve skutečnosti ještě vyšší, protože přestože dochází k obměně nákladních vozidel, které mají nižší sazbu mýtného, celkový výběr mýtného roste.

Konkurence z východu i západu

Čeští dopravci v důsledku agresivní konkurence z východní Evropy, zejména z Polska, Rumunska a Pobaltí, vyklízejí pole na trhu mezinárodní přepravy, a to i na českém území. Dopravci z východní Evropy se v poslední dekádě daleko více soustředili na mezinárodní dopravu a ve velké míře začali využívat mezer v evropské legislativě. Naopak podnikatelé v některých západních zemích začali ve východní Evropě zakládat tzv. letterbox společnosti (společnosti s formálním sídlem v jednom členském státě a činností v jiném) a ve starých členských státech poskytovat přepravu dle výhodnějších podmínek.

Kvůli tomu za poslední tři čtvrtletí minulého roku dosahoval podíl mezinárodní přepravy na výkonech českých dopravců jen něco přes 43 %. Přitom v letech 2009 – 2014 to bylo stabilně kolem 70 %.

V absolutních číslech poklesly mezinárodní výkony z 28 mld. tunokilometrů za první tři čtvrtletí roku 2015 pouze na 13,5 mld. za první tři čtvrtletí 2018, což je 51% propad.

Graf č. 3 - Přepravní výkony celkem za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)
Graf č. 3 - Přepravní výkony celkem za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)

Zdroj: ČSÚ

Klesají všechny oblasti mezinárodní přepravy. Ať už je to dovoz, vývoz, přeshraniční přeprava ve třetích zemích (cross trade), kabotáž i transit přes Českou republiku. V absolutních číslech jde pak o nejnižší hodnoty mezinárodní přepravy od roku 1998. Takový propad je pro dopravce obzvláště bolestivý, protože sektor mezinárodní dopravy patří mezi nejvýdělečnější. Propad cross trade či kabotáže není pro dopravce tak zásadní, protože se nejedná o tradiční sektory, závažnější je však propad ve vývozu a dovozu zboží z/do ČR.

Graf č. 4 - Přepravní výkony mezinárodní dopravy za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)
Graf č. 4 - Přepravní výkony mezinárodní dopravy za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)

Zdroj: ČSÚ

Sílící tuzemskou dopravu omezují chybějící řidiči

Dopravci se kvůli nově uvolněným kapacitám stále intenzivněji zaměřují na čistě tuzemskou přepravu, kde naopak dosahují nejlepších čísel v historii. Teprve podruhé za sledované období a poprvé od roku 1998 se tak tuzemská přeprava podílí na celkové přepravě více než ta mezinárodní. Díky ostré a v některých případech i nekalé zahraniční konkurenci, limitům české ekonomiky a zásadnímu propadu mezinárodní přepravy však celkově doprava i tak klesá. Firmy navíc stále naráží na nedostatek profesionálních řidičů, kdy dle některých odhadů jich chybí až 20 tisíc.

Nepřijatý kompromis v rámci silničního balíčku, byrokracie a zneužívání pravidel

I z důvodů popsaných výše Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu se Svazem dopravy ČR, ministerstvem dopravy, Sdružením ČESMAD BOHEMIA a českými europoslanci snažil v rámci vyjednávání tzv. silničního balíčku a speciální úpravy vysílání pracovníků v silniční dopravě velmi aktivně prosazovat zájmy českých dopravců. Cílem bylo přijmout pravidla specifická pro každý druh dopravy a tím na jedné straně odstranit možnosti zneužívání předpisů a provádění klasické vnitrostátní dopravy pod rouškou mezinárodní dopravy a zároveň na straně druhé zabránit dopadům regulace na skutečnou mezinárodní dopravu a různorodým ochranářským přístupům jednotlivých členských států (tzv. split přístup dle dánského modelu). V takovém případě by byla přijatá jasná a vymahatelná pravidla, která by všechny státy respektovaly a vyvarovaly se přijímání jednostranných a byrokraticky i finančně náročných národních úprav. Bohužel kompromisní přístup nebyl v lednu 2019 Evropským parlamentem podpořen a tak může pokračovat stav, kdy dopravci ztrácejí přístup na západní trhy kvůli protekcionistickým opatřením a zároveň ztrácejí pozice i v ČR kvůli zneužívání pravidel z řad jiných členských států.

Nejvíce se vozí rudy, potraviny a dopravní prostředky

Pokud se podíváme na druhové členění, v posledních letech mezi mírně rostoucí sektory patří přeprava druhotných surovin, poštovních zásilek a rud a rašeliny, klesá naopak přeprava dopravních prostředků, dřeva, strojů, obecných kovů, chemie a také potravinářských výrobků.

Graf č. 5 - Přepravní výkon dle druhu zboží za první tři čtvrtletí daného roku (mil. tkm)
Graf č. 5 - Přepravní výkon dle druhu zboží za první tři čtvrtletí (mil. tkm)

Zdroj: ČSÚ

Jan Šebesta
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět