Začátkem roku se HDP propadalo, věříme, že šlo o odrazový můstek pro růsty v dalších čtvrtletích

Začátek roku sice vykázal pokles o 2,1 %, především kvůli nízké domácí spotřebě a propadu investic, ale další čtvrtletí čekáme růst.

Předběžný odhad vývoje HDP na začátku roku 2021 předpokládal pokles o 2,1 % a detailnější zveřejněná data pokles potvrdila. Nejvíce byly zasaženy sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Lépe se naopak dařilo podnikům, které působí ve zpracovatelském průmyslu, dále například v peněžnictví a pojišťovnictví či v odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče.

Tak jak SP ČR předpokládal, na poklesu se nejvíce podepsala oslabená spotřeba domácností (meziročně -6,1 %, příspěvek k HDP -3,2 p. b.) a nízké investice (meziročně -3,6%, příspěvek k HDP -1,3 p. b.). Domácnosti neměly možnost na začátku roku utrácet své peněžní prostředky v několika oblastech spotřeby kvůli restriktivním opatřením a zvyšovaly se spíše jejich úspory. Trend poklesu investic se do roku 2021 přehoupl z loňského roku, kde přetrvávala vyšší míra nejistoty kvůli dopadům pandemie a zpřísňujícím se restrikcím a firmy často odkládaly své investiční plány nebo je v řadě odvětví dokonce omezovaly v důsledku očekávaných celkových ekonomických výsledků.

„Pozitivně“ naopak na aktuální výsledek HDP, tedy ve smyslu zabránění většímu výslednému poklesu, působily vládní výdaje. Jejich výše byla v prvním kvartále ovlivněna nutností financovat záchranné programy pro podniky a živnostníky, kterým byla zakázána činnost. Prodražuje se rovněž správa státního dluhu a část nárůstu vládních výdajů je dána i opatřeními, která nesouvisejí s řešením následků koronavirové krize. Přestože nyní účetně spotřeba vlády přispívá ke zmírnění propadu HDP, vidíme ji jako velmi rizikovou. Významná část deficitu totiž není způsobena cyklem, tedy dopady v ČR dosud nejhlubší krize zaviněné koronavirem, ale má strukturální podobu, protože řadu opatření nelze připsat na vrub krizi, ale politickým rozhodnutím vlády.

Zahraniční obchod se vyvíjí pozitivně. Po „zamrznutí“ zahraničního obchodu na jaře loňského roku přispěla především zahraniční poptávka kladně k ekonomickým výsledkům firem. Čekáme, že pozitivní vliv bude i v celém letošním roce.

Očekáváme, že první čtvrtletí bude patrně „nejhorším“ kvartálem letošního roku z pohledu meziročního srovnání, další měsíce a čtvrtletí by neměly být tolik postiženy lockdowny a více by se měl projevovat optimismus i očekávání růstu po patrně dobře se vyvíjející očkovací kampani. Trend zlepšování ilustruje i dosavadní vývoj průmyslu, kdy se optimismus opět mírně zvyšuje. Faktory, které nás vedou k opatrnému očekávání růstu a bližší popis ekonomických souvislostí, naleznete v makroekonomické predikci SP ČR, která bude i s komentářem v nejbližších dnech zveřejněna.

(Aktualizace: Oproti odhadu z 1. 6. 2021, kdy měl být celkový pokles HDP v 1. čtvrtletí na úrovni 2,1 %, se dle aktuálnímu odhadu z 29. 6. 2021 ukazuje, že propad mohl být mírně hlubší na úrovni 2,4 %).

Bohuslav Čížek
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět