Skokové zvyšování úrokových sazeb a vysoká míra inflace

Komentář hlavního analytika Bohuslava Čížka k aktuálním krokům ČNB v kontextu cenové nestability.

V našem nedávném průzkumu uvedly firmy jako jednu z hlavních bariér ekonomického růstu letošního roku, ale i v rámci očekávání pro příští rok – růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Už více jak půl roku v důsledku skokového nárůstu cen některých vstupů ve výrobě používáme pojem nákladový cenový šok. Firmy jsou sice dlouhodobě zvyklé na výkyvy v cenách, ale tato situace byla plošnější a z části méně predikovatelnější než nárůsty cen některých komodit v minulosti. Působilo zároveň několik externích specifických faktorů, ať již globálně či specificky v některých zemích. Významným faktorem byla i rychlost oživení poptávky versus omezené kapacity na straně výrobců. Po několika měsících se navíc ukazuje, že stabilizace na trzích spočívající v narovnání nabídkové strany ve smyslu dostatku a rychlosti dodávek a ve smyslu korekce nárůstů cen bude dlouhodobější. Teprve nyní čísla spotřebitelské inflace ukazují to, o čem jsme mluvili a co indikovaly ceny vstupů již před půl rokem. Situace ve firmách a sektorech je samozřejmě velmi individuální – záleží na materiálové náročnosti, řízení zásob, alternativách na vstupech, produktivitě dané firmy, možnosti promítnou nárůst cen vstupů do výstupů, ale celkově vnímáme, že cenovou stabilitu poptává stále větší množství firem pro potřeby lepšího plánování a uzavírání smluv. Stále více firem také v příštím roce plánuje v důsledku vysokého nárůstu nákladů zdražit své produkty.

Vysoká stávající a očekávaná inflace, která komplikuje život i firmám v podobě vysokých růstů cen vstupů, nutí i ČNB k přijímání razantních opatření v rámci jejich inflačního cíle. Otázkou ale je, jak silné či slabé jsou vlivy ČNB na kompletní a v řadě případů i globální ekonomické bariéry, aby situaci pomohly významněji řešit a rychle stabilizovat.

Na rozdíl od jiných politik  je zvyšování sazeb ze strany  ČNB do jisté míry očekávatelné. Našim firmám jsme již vloni avizovali, že rostoucí úrokové sazby jsou a budou i nadále realitou a musí s nimi ve svých podnikatelských plánech počítat. Rozhodnutí ČNB představuje ale výrazné zvýšení. ČNB se nyní snaží v rámci svého hlavního cíle zasáhnout skrze tři hlavní kanály – šokovým zvýšením úrokových sazeb s cílem deklarovat snahu o návrat k inflačnímu cíli a ovlivnit očekávání, klasickým úrokovo-úvěrovým kanálem a v neposlední řadě zčásti i kanálem kurzovým.

Je třeba si uvědomit, že zvýšení úrokových sazeb znamená vyšší náklady na financování v Česku. Firmám tak rostou v době potřeby oživení ekonomiky další náklady. Již nyní navíc firmy zažívají vysoké a někdy dokonce i několikanásobné nárůsty cen řady materiálů, surovin či energií, které často nemohou promítnout do výsledných cen svých produktů, což omezuje zdroje pro jejich investice a zároveň komplikuje dlouhodobější plánování.

ČNB je ale v podnikatelském prostředí jen jedním z faktorů rozhodování o investicích a rostoucí náklady financování stále nepatří mezi „top 5 bariér růstu“, byť samozřejmě její zvýšení úvěrovou a investiční aktivitu, kterou potřebujeme pro dlouhodobější růst, rozhodně nepodpoří. A určitě nalezneme i několik zejména menších firem, kterým zvýšené náklady financování výrazněji zhorší hospodářské výsledky a tím například i další možnosti investování.

Rostoucí úroková sazba nás z pohledu rostoucích nákladů netěší, ale v kontextu celé ekonomiky a i dle našich průzkumů mezi podniky to není bariéra číslo jedna. Vyššímu růstu výroby nyní podle podniků brání zejména nedostatek zaměstnanců, zpoždění či nedostatek některých vstupů nebo výrazné zdražení některých komodit a meziproduktů. Úrokové sazby pro firmy zatím stále nejsou příliš vzdálené od historicky nízkých úrovní, některé firmy mají navíc možnosti úvěrů i v cizích měnách. Konkrétní cena financování jednotlivých firem (a dopady na danou společnost) je samozřejmě individuální například dle uzavřených smluv, míry zadlužení (v českém prostředí je obecně nižší), rizikovosti podnikání, možností alternativních zdrojů.

Co se týká vývoje koruny, očekáváme, že bude z dlouhodobého hlediska posilovat. Zvyšování úrokových sazeb je jedním z faktorů, který může ještě k posilování koruny přispět. Takto výrazné zvýšení úrokové sazby bude bezpochyby tlačit na posílení koruny a předpokládáme, že ČNB tímto směrem nyní také mířila. Obecně je ale spekulování o dlouhodobější míře vlivu základních úrokových měr na kurz značně nejisté. Kurz koruny ovlivňují další faktory, například celková situace a stabilita na našem i na zahraničních trzích, což může být ve výsledku pro kurz zásadnější než samotné sazby centrální banky. Silnější koruna může částečně snižovat finální příjmy některých exportérů. Firmy se proto proti výkyvům kurzu zajišťují a tím i tento kurzový kanál v posledních letech oslabil. V posledních letech se snažila řada firem i maximálně využít možnosti přirozeného zajištění a začaly například více platit eurem i v tuzemských transakcích.

Chápeme tedy snahu ČNB směřovat inflaci zpět k cenové stabilitě, po které firmy volají. Nicméně letošní vývoj a očekávání pro rok příští potvrzují, že kroky centrální banky jsou jen jedním z faktorů a firmy se rozhodně nyní nepohybují v prostředí cenové stability. Aktuálně totiž nárůsty cen patří mezi hlavní bariéry růstu a zvýšené úrokové sazby spíše zvýšily další náklady. Věříme, že se v příštím roce bude situace stabilizovat i v souvislosti s obecným vývojem na trzích.

Firmy se budou muset s tímto faktorem vyrovnat, další postupný nárůst úrokových sazeb bude patrně pokračovat i v budoucnu.

Bohuslav Čížek
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět