Výhledy ekonomického vývoje na letošní a příští rok

V současné době již známe výsledky ekonomiky až do 3. čtvrtletí 2021 (náš komentář zde) a z průzkumů mezi firmami víme aktuální stav a náladu, takže predikce pro letošní by již výraznější šok přinést neměly. Řada institucí, včetně Svazu průmyslu, na podzim aktualizovala své výhledy a předpoklady ekonomického vývoje. Níže přinášíme krátký přehled predikcí některých institucí a též podrobnější pohled Svazu průmyslu.

Predikce pro EU a ČR

Podle podzimní predikce BusinessEurope, do které za pohled zaměstnavatelů v ČR přispívá Svaz průmyslu, bude letos v EU27 růst HDP o 4,8 %, příští rok růst mírně zbrzdí na 4,3 %. Obdobně podzimní výhled Evropské komise počítá pro letošní rok s růstem, konkrétně by ekonomika celé EU měla růst o 5 %, příští rok je predikce růstu 4,3 %. Pro českou ekonomiku Komise předvídá růst na úrovni 3 % pro letošní rok a 4,4 % pro příští. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR předpokládá, že EU27 poroste letos o 4,9 % a příští rok tempem 3,9 %. ČR by dle MF ČR měla letos růst tempem 2,4 % a příští rok 4,1% tempem. Výhled České národní banky očekává letos růst HDP skupiny zemí používajících euro tempem 5 %, v roce 2022 by růst měl být 4,3 %. Pro ČR centrální banka letos v rámci své prognózy očekává pouze 1,9% růst HDP a příští rok růst o 3,5 %. Z tohoto srovnání prognóz je zřejmé, že EU jako celek bude růst rychlejším tempem než ČR. Letos v podstatě zhruba dvojnásobně.

Zaostřeno na českou ekonomiku v roce 2021

Na konci listopadu 2021 jsme aktualizovali predikci Svazu průmyslu, kterou jsme zaslali i do 52. Kolokvia Ministerstva financí, které zjišťuje názor na vývoj ekonomiky klíčových institucí v ČR. Jako vždy jsme čerpali z dostupných dat a aktuálních trendů či očekávání firem, které vyplývají z našeho šetření a z průzkumů.

HDP by letos mělo růst tempem zhruba kolem 2,4 %. Výsledek roku 2021 po optimističtějším prvním půl roce brzdí v druhé polovině roku kromě restriktivních opatření a vývoje  v souvislosti s koronavirem také pokračující limitace, mezi které patří nedostatek či zpoždění v dodávkách některých komponent, skokový nárůst cen vstupů nebo nepružný trh práce, kdy firmám chybí pracovníci. Nedostatek komponent se například významně projevil v automobilovém průmyslu a vzhledem k jeho významu u v celkových výsledcích za průmysl. Horší výsledky průmyslu z letošního podzimu tak měla brzdící efekt i na celkovou úroveň růstu. Z výdajového pohledu HDP se letošní růst opírá o spotřebu domácností, která poroste dle našich odhadů ca celý rok průměrně tempem až 2,7 %, kdy spotřebu podporuje nízká nezaměstnanost, vysoká míra úspor českých domácností a též odložená spotřeba z loňského restrikcemi poznamenaného roku. Spotřeba vlády bude letos též významná, podle našeho odhadu může růst zhruba 3,4% tempem. Vláda musela řešit podporu restrikcemi ovlivněných sektorů a též rozhodla o dalších výdajích, což se sice pozitivně podepsalo na výsledku HDP, ale na druhou stranu to navýšilo zadlužení a oslabilo makroekonomickou stabilitu české ekonomiky. V naší predikci počítáme i s mírným růstem „tvorby hrubého fixního kapitálu“, zhruba kolem 2 %, ale dosavadní statistické výsledky příliš příznivé nejsou. Investice musíme rozjet mnohem výrazněji. Naději nám dávají naše průzkumy, většina firem vnímá potřebu investovat. Některé firmy jsou motivovány investovat například kvůli situaci na trhu práce či kvůli snaze lokalizovat dříve externě zajišťovanou výrobu do ČR. Důvodů investovat je samozřejmě více, ale trend nárůstu je zřejmý, například z našeho šetření vyplývá nadále očekávání nárůstu investiční aktivity. Vliv zahraničního obchodu na zvýšení růstu HDP nebude silný, ještě letos bude tempo růstu u dovozu vyšší než tempo růstu u vývozu.

Výhled na rok 2022

Pro příští rok čekáme, že tempo růstu české ekonomiky se může přiblížit i 4 %. Oproti letošnímu roku čekáme, že spotřeba domácností bude o zhruba jeden procentní bod vyšší než letos (nízká nezaměstnanost trvá, lze čekat, že proočkovanost bude stále větší a strach z lockdownů bude méně omezovat spotřebitelské chování). Naopak čekáme nižší tempo růstu výdajů vlády, které může být kvůli pravděpodobné snaze o konsolidaci zhruba 2%. Investiční činnost by s očekávanou lepší kondicí ekonomiky v delším horizontu mohla být rovněž větší, mírně nad 4% úrovní růstu. Očekáváme, že tempo růstu vývozu se vrátí k vyšší úrovni ve srovnání s tempem růstu dovozu, neboť i naše hlavní partnerské ekonomiky mají ve výhledech rychlejší tempo růstu, takže náš export bude posilovat. Obecně tempo růstu ekonomiky EU či eurozóny je indikátorem budoucího vývoje české ekonomiky vzhledem ke vzájemné provázanosti. Stále ale stabilizace řady limitů růstu je velmi pomalá a limity se bezpochyby přelijí i do příštího roku. Zakázky firmy očekávají, že porostou a potenciál růstu zde je, ale rizika směrem dolů přetrvávají.

Silná rizika

Predikce má řadu již zmíněných nejistot, od cenového vývoje vstupů po nedostatek subdodávek. U obojího lze čekat, že s časem se problém bude postupně řešit, a to dle ekonomických zákonů, kdy vyšší cena motivuje zvyšovat výrobu, což následně stlačuje cenu směrem dolů a stejně vysoká poptávka má po určitém čase za následek rovněž adekvátní odpověď na straně nabídky. Tyto procesy jsou dynamické a záleží na řadě faktorů, než se cenové hladiny a rovnováhy nabídky a poptávky vyrovnají. Negativní „jistotou“ bude vysoká míra inflace, která bude patrně kvůli vývoji v druhé polovině letošního roku výrazně nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Ještě vyšší inflace pak bude pravděpodobně v roce 2022, kdy silné inflační tlaky (rostoucí ceny energií, ceny vstupů, rostoucí mzdy a ceny bydlení) nepominou a naopak mohou ještě nějakou dobu sílit. Zchlazení těchto výrazně negativních trendů ale lze čekat až v horizontu několika čtvrtletí.

Autoři: Vladimír Štípek, Bohuslav Čížek