Výsledky průmyslu v červenci 2014

Výsledky průmyslu v červenci 2014.

Červenec lze považovat za silný měsíc z pohledu výsledků průmyslu a přidal se k měsícům, které letos mírně předčily naše původní očekávané hodnoty. Červencová hodnota meziročního růstu průmyslové produkce činila 8,6% (po očištění o počet pracovních dní 6%) a pohybovala se nad průměrem první poloviny roku, který činil 6,2 %. Meziměsíčně po vyloučení sezónních vlivů došlo k nárůstu o 0,7 %. I když rozložení celozávodních dovolených částečně zkresluje hodnoty výsledků letních měsíců a nelze k závěrům použít čísla za 1 měsíc, tak se jedná bezpochyby o pozitivní výsledek.

Statistiky ČSU nabídly také čísla za tržby, mzdy a zaměstnanost v průmyslu. Tržby v běžných cenách v červenci meziročně vzrostly o 14,8 %, zejména pak díky vyšším tržbám z přímého vývozu (+23,7 %). U podniků s 50 a více zaměstnanci v průmyslu vzrostl počet evidenčních zaměstnanců meziročně o 1,7 % a průměrná nominální mzda u těchto zaměstnanců vzrostla o 1,8 %.

Struktura „úspěšnějších“ sektorů zůstává obdobná jako v předchozích měsících. Nejvíce k růstu přispěla odvětví „výroby motorových vozidel“ s meziročním růstem 46,6 %, „výroba pryžových a plastových výrobků“ či „výroba elektrických zařízení“. Dále produkce rostla například u výroby počítačů, výroby chemických látek či výroby textilií. Naopak záporný příspěvek pokračoval v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu a klimatizovaného vzduchu“, „výroba oděvů“ či v „těžbě a dobývání“.

Průmysl na počátku druhé poloviny roku zůstává tahounem a „úspěšnějším“ sektorem ekonomiky. I když jeho podíl na hrubé přidané hodnotě ekonomiky je zhruba kolem 32 %, jeho příspěvek k růstu je výraznější. Více než rok se celková průmyslová produkce pohybuje v kladných tempech meziročního růstu. A i přes diferenciaci napříč sektory, zůstává větší počet odvětví zpracovatelského průmyslu za dosavadní měsíce letošního roku v průměru v kladných hodnotách průmyslové produkce.

Pozn.1: Významnost role průmyslu pro výsledky ekonomiky potvrdila i data za HDP ve druhém čtvrtletí 2014 zveřejněná v předminulém týdnu ČSU, když hrubá přidaná hodnota průmyslu rostla meziročně o 6,9 %. Zpracovatelský průmysl dokonce rostl o 8,7 %. Průmysl lze bezpochyby označit za tahouna ekonomiky první poloviny roku. Navíc průmysl na sebe váže další činnosti jako jsou služby či stavebnictví. Nepřímá multiplikace do ekonomiky se po určitém čase ukazuje i skrze stabilizaci trhu práce, investic a celkově domácí poptávky. Celý komentář výsledků HDP ČR za druhé čtvrtletí 2014 lez nalézt na http://www.spcr.cz/komentare/vysledky-hdp-ve-ii-ctvrtleti-2014.

Výkonnost průmyslu se odráží částečně postupně přímo i nepřímo do ostatních sektorů. Příznivý start do druhé poloviny roku v podobě červencových čísel za průmysl je potřeba pro další měsíce vnímat obezřetněji. K poklesu průmyslu by dojít ale nemělo, pouze ke zmírnění růstových hodnot, které jsou na poměrně dobré úrovni a růsty v posledních měsících vytvořily vyšší srovnávací základnu. Naše šetření z druhého čtvrtletí ukázalo v řadě ukazatelů, jako jsou zakázky či investice, mírný optimismus a potenciál pokračování oživení i pro druhou polovinu roku. Pozitivně stabilizační náladu podnikatelů v průmyslu (kombinující lepšící se výsledky a určitou opatrnost) potvrdil i srpnový konjunkturální průzkum ČSU.

Informaci o dobrém výsledku průmyslu indikoval například i červencový index nákupních manažerů („PMI“), který potvrzoval pokračování „solidního růstu“. V srpnovém výsledku PMI došlo pak jeho zmírnění. I přes určitou mírnou měsíční kolísavost potvrzoval PMI současný stav a očekávání podnikové sféry ohledně pokračování oživení, nicméně v duchu opatrnosti a zmírňování temp růstu. Kromě čísel za samotnou produkci je třeba si uvědomit, že hospodářské výsledky všech firem nerostou zatím závratnými tempy a stále existují rozdíly mezi podniky. Rostoucí tržby ještě neznamenají automaticky úměrně rostoucí zisky. Stabilizaci a mírný růst napříč průmyslovými firmami lze ale potvrdit - průmyslová výkonnost dominuje pozitivním zprávám a zůstává silná.

Pozn.2: V srpnovém indexu nákupních manažerů (PMI) došlo k poklesu jeho hodnoty na 54,3 oproti červencové hodnotě 56,5. Stále se ale jedná o poměrně pozitivní hodnotu ukazující zlepšení obchodní aktivity v průmyslu. Méně příznivá tempa přišla z některých zemí euro zóny, kde za celou euro zónu se index pohyboval pouze na hodnotě 50,7 bodů. To o pokračování silnějšího oživení příliš nehovoří a z části se samozřejmě odrazí i v české ekonomice. Celý komentář srpnového indexu nákupních manažerů ve výrobě lze nalézt na http://www.spcr.cz/komentare/index-nakupnich-manazeru-srpen-2014

Celkově, dobré výsledky a příznivé zprávy z ekonomiky v prvním pololetí byly občas doplněny určitými otazníky, které mírní přehnanost optimismu a dodávají mu přívlastek „mírný/opatrný“. Letní měsíce trochu opatrnosti přidaly vlivem zmírnění temp růstu některých makroekonomických ukazatelů či skrze zvýšené nejistoty.

Nové zakázky zůstávají vysoká a signalizují pokračování kladných výsledků průmyslu

Statistiky potvrzují pokračování růstu zakázek - opět jak v rovině zahraniční tak domácí poptávky. Zahraničním i domácím zakázkám se podařilo udržet dvouciferná tempa. Celkový růst zakázek činil solidních 17,6 %. Zahraniční zakázky rostly o 14,0 %, což je hodnota mírně pod průměrem z druhého čtvrtletí roku (16,5 %). Je třeba ale připomenout, že od července minulého roku zahraniční zakázky začaly stabilněji narůstat. Domácí zakázky pak rostly letos zatím nejrychleji, a to o poměrně vysokou hodnotu 24,7 %. I zde platí potřeba určité opatrnosti pro zhodnocení čísel za jeden měsíc.

Ze struktury nových zakázek zhruba třetinu tvoří zakázky domácí, dvě třetiny zakázky zahraniční, které navíc v průměru za poslední rok rostou rychleji. Zahraniční poptávka zůstává i nyní pro tuzemský průmysl významnější. Navíc část tuzemské poptávky souvisí se subdodávkami a sekundárními efekty vývoje poptávky zahraniční.

Zakázky významně rostly ve výrobě motorových vozidel (příspěvek k růstu činil 11,3 procentních bodů) a výroby ostatních dopravních prostředků (2,2 p.b.). Nové zakázky klesly například ve výrobě strojů a zařízení -1,8 %, příspěvek -0,2 p.b.). Výroba strojů a zařízení patří v ČR ke klíčovým odvětvím, které je úspěšné zejména na zahraničních trzích.

Dvouciferná tempa růstu zakázek mohou v následujících měsících zmírnit s ohledem na efekt postupného zlepšování ukazatelů a tím zvyšování srovnávací základny. Případné zpomalení růstu nemusí být proto vnímáno příliš negativně. Druhým faktorem pro následující měsíce může být slabší než původně očekávaný ekonomický vývoj eurozóny a Německa, včetně možného zmírnění optimismu v ekonomické náladě a očekávání. V neposlední řadě se začnou projevovat přímé i nepřímé dopady ukrajinské krize a sankcí vůči Rusku. Sankce vůči Rusku ale v červencových číslech ještě nejsou a některé efekty se projeví postupně až se zpožděním. Hodnota exportu do Ruska dokonce o 1 mld. Kč meziročně vzrostla. Přesné dopady budou proto vyčíslitelné až s odstupem. Kromě přímých dopadů na podniky spadající do vymezených kategorií sankcí se stávající situace projevuje postupně i skrze slabší ruskou ekonomiku, problémy tamních bank financovat ruské podniky, opožděné či zadržení platby, ztráty ruských (zejména veřejných) zakázek či poklesy německého (náš hlavní obchodní partner) exportu do Ruska. Na druhé straně export do Eurozóny celkově, do Německa, USA či Velké Británie nadále rostl a očekáváme, že celkový vývoj zakázek bude nadále kladný. Růsty na klíčových trzích, s nimiž máme větší podíly obchodu, dokážou zatím více než kompenzovat případné poklesy zakázek z Ruska. Samozřejmě za předpokladu nevyostření situace či výraznějšího nezpomalení eurozóny. Zahraniční poptávka pro naše firmy zůstává klíčová a významnější růst negativní nálady (s výjimkou individuálních případů ovlivněných ukrajinskou krizí a sankcemi vůči Rusku) nepozorujeme.

Pozn. 3: Ruský trh představoval, zejména v letech 2010-2012, trh s potenciálem a byl zařazen mezi prioritní země. Struktura zahraničního obchodu s Ruskem navíc spočívala a spočívá v importu komodit s nízkou přidanou hodnotou a v exportu zboží s vyšší přidanou hodnotou v oblastech jako strojírenství, zařízení pro průmysl, automobilový průmysl, energetická zařízení apod. Zkušenosti, dobré vztahy a úspěchy firem ze sektorů strojírenství, energetiky či výroby motorových vozidel ukazují na zájem tento trh neztratit. Hledání alternativních trhů by bylo obtížné a dlouhodobé. Vývoz do Ruska je také již delší dobu poznamenán zpomalením ruské ekonomiky, která v posledních měsících pokračovala v oslabování. K tomu se přidalo nyní stupňování ukrajinské krize a efekty související se sankcemi. Již před sankcemi zahraniční obchod oslabil, ale ne v nějak zvlášť výrazných hodnotách. V druhém čtvrtletí 2014 meziročně export do Ruska klesl o -1,0 % a podíl na celkovém
exportu ČR činil 3,3 % (v červenci 2014 meziročně hodnota exportu dokonce rostla). V opačné situaci je Ukrajina, kde zahraniční obchod výrazně poklesl již v první polovině roku. Ve druhém čtvrtletí export klesl o více jak 40 %. Červencový meziroční pokles pak činil cca 30 %. Podíl na celkovém exportu je tak nyní zhruba půl procenta, před nepokoji na Ukrajině v loňském roce byl jednoprocentní. Efekt ukrajinské krize na makroekonomické úrovni zatím není výrazný, i když určité skupiny firem se týká. Průmysl jako celek zůstává v optimistických hodnotách výsledků a výraznější dopady nepociťuje. Není potřeba dopady přeceňovat, ale bohužel ani podceňovat. Odhady našich firem pro případ stupňování sankcí i při zohlednění vedlejších efektů se pohybují kumulativně v řádech desítek miliard korun. Propady na ruském a ukrajinském trhu více než kompenzují trhy ostatní. Posledních třičtvrtě roku rostla výraznějšími tempy zahraniční poptávka z EU, jehož trhy dokázaly několikanásobně vynahradit poklesy z Ruska a Ukrajiny. V druhém čtvrtletí podíl exportu do Ruska a Ukrajiny na celkovém exportu ČR činil 3,8 % a podíl do EU 28 činil 82,2 %.

Zpomalení růstu německé ekonomiky a tamní ochlazování indexů důvěry potvrzuje zmíněnou možnost zmírnění temp růstu u nás. Například index podnikatelského klimatu v Německu sestavovaný institutem IFO se v srpnu dále zhoršoval a zejména ve své složce „očekávání“. Jedním z vlivů jsou obavy kolem dopadů sankcí. Zároveň je třeba zdůraznit schopnosti Německé ekonomiky, strukturu jejího růstu a sílu její domácí poptávky. Nečekaně dobrou zprávou byly výsledky německé průmyslové produkce za červenec s meziměsíčním růstem 1,9 %. Pokles průmyslu v Německu očekáván není, ale jak indikátory důvěry (IFO, ZEW) či index nákupních manažerů ukazují na zpomalení jeho růstu, které, pokud bude trvat delší dobu, se projeví na českých výsledcích. I zde pouze ve zpomalení temp růstu.

Pozn.4: Německý export do Ruska v první polovině roku klesal dvoucifernými tempy. Výsledná kladná hodnota exportu byla kompenzována exportem do jiných zemí. Z průmyslových sektorů se dopad týká například automobilového průmyslu či strojírenství. Export do Ruska se v těchto odvětvích pohybuje kolem 4 %, i tak ale snížení exportu do Ruska se na finálních výsledcích odráží, když mírní výsledná tempa růstu.

Domácí poptávka potvrzuje své oživení. Domácí tržby z průmyslu zůstaly kladné, domácí zakázky rostly, investiční aktivita firem si udržuje své mírné a citlivé oživení. Do domácí poptávky se odráží výsledky ze zahraničních zakázek trvající již delší dobu a výraznější úspěchy řady firem ze zpracovatelského průmyslu, zejména ze segmentu výroby motorových vozidel a souvisejících odvětví. Nejen výsledky průmyslu se začínají odrážet ve stabilizaci a mírném růstu spotřeby domácností. To potvrzují i čísla za vývoj reálných mezd či zaměstnanost. Jedná se sice o mírné nárůsty, ale po letech poklesu je lze hodnotit kladně. Maloobchod meziměsíčně reálně mírně sice v červenci klesl, ale nelze činit závěry z měsíčních hodnot a meziročně si uchoval růstovou hodnotu.  Domácnosti navíc obnovily v letošním roce nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, včetně nákupů automobilů, což je pozitivní signál pro výrobce finálního zboží i z průmyslu. Hodnoty domácí poptávky ale nelze přeceňovat, celková domácí poptávka v ekonomice zůstává křehká a s nevyužitým potenciálem.

Celkově příznivým signálem je stabilizace očekávání. I přes určité nejistoty ve firemní sféře mírně převažují pozitivní očekávání. U domácností se pesimismus snižuje a přestaly zvyšovat míru svých úspor. Rok trvající lepšící se výsledky průmyslu pomáhají firmám ve „zlepšování a stabilizaci“ nálady a tím následně i oživení celé ekonomiky skrze faktory jako investice či zaměstnanost.

Zahraniční obchod

Výroba motorových vozidel sehrála dominantní roli i na pozitivních výsledcích zahraničního obchodu. Celkově se vývoj vývozu v národním pojetí meziročně zvýšil o 18,3 % a dovoz o 15,7 %. (Dle metodiky „přeshraniční statistiky“export rostl o 18,3 % a dovoz o 16,1 %). K výsledkům exportu částečně pomohly i vlivy jako oslabení koruny či jeden pracovní den meziročně navíc. Celkově ale exportní výkonnost potvrzuje výsledky a schopnosti tuzemského průmyslu. Bilance zahraničního obchodu dle tohoto pojetí činila 11,5 mld. Kč, oproti loňským 6,6 mld. Kč. Zvýšila se zejména bilance se státy EU (meziročně o 12,5 mld.Kč).

Za měsíc červenec 2014 dle příhraniční statistiky (dle pohybu zboží) export do EU28 meziročně vzrostl o cca 20 % (cca 41 mld. Kč), do euro zóny o 18,5 % (cca 30 mld. Kč), z toho do Německa o 20,5 % (16,5 mld. Kč). Dále například export do USA vzrostl o 14,6 % (873 mil. Kč), do Spojeného králoství o téměř 30 % (cca 3,8 mld.Kč). O miliardu vzrostl v červenci v porovnání s loňským rokem i export do Ruska (10 %). Export na Ukrajinu klesl o 30 % (-760 mil. Kč).

 

Zpracoval Bohuslav Čížek, 8.9.2014

Aliapuliosová Eva
/
kategorie Komentáře
zpět