Používání nástroje měnového kurzu ČNB – „rok poté“

Stručné shrnující odpovědi za SP ČR.

Mediální stručné shrnující odpovědi za SP ČR  (analytik Bohuslav Čížek, zjednodušeno – určeno pro mediální účely)

 Pro podrobnější rozbor, souvislosti a otázky pro firemní sféru ZDE 

Jak vnímáte ten rok z hlediska výsledků průmyslu?

• Z pohledu průmyslu letošní rok vnímáme pozitivně a letošní dosavadní výsledky průmyslu i mírně předčily naše původní očekávání. Hodnoty zakázek a produkce lze vnímat za pozitivní, v průmyslu převažuje mírný optimismus a pokles neočekáváme. Ukazuje se schopnost průmyslu konkurovat a držet si pozice i přes určité oslabení dynamiky euro zóny,

JAK VNÍMÁTE KROK ČNB, KOMU TO POMOHLO, KOMU TO UBLÍŽILO?

• Na úvod bych řekl, že mezi našimi členy obrázek zcela jednoznačný není. Najdeme určitě firmy, kterým se hospodářské výsledky díky intervencím zlepšily, které to hodnotí pozitivně, například z řad exportérů ve strojírenství či v textilním průmyslu.
• Nerozporujeme tedy přínosy pro exportéry jako růst tržeb vyjádřený v korunách či pro některé snazší cenová konkurenceschopnost.  Ale i mezi řadou exportérů jsou při nejmenším otazníky a obavy, dopady jsou v různé míře a ne u všech exportních firem byl pozitivní krátkodobý finanční efekt tak výrazný, mezi některými se objevuje i větší kritika.
• Zní to možná jako fráze, ale pro firmy je klíčová i stabilita, předvídatelnost. Podle některých našich členů krok ČNB dlouhodobému plánování a řízení příliš nepomohl.
• V neposlední řadě, negativně vnímají oslabení kurzu firmy importující vstupy a které dodávají primárně pro domácí trh.

Hodnotíte tento krok pozitivně či naopak?

• Náš původní postoj neměníme, nerozporujeme některé přínosy, ale zároveň upozorňujeme na další souvislosti z pohledu vnímání firem, obavy a otazníky
• Zde bych možná řekl, že Dopady „efektu intervencí nelze přesně vyčíslit.
• Je velmi obtížné oddělit efekty dalších faktorů jako schopnosti našich podniků (obchodní strategie a necenová konkurenceschopnost obecně), oživení/posílení zahraniční poptávky či stabilizace očekávání v ekonomice. Ty se na růstu v posledním toce také podílely. Průmyslu se dařilo a kladných hodnot by dosahoval i bez intervencí, o kolik by tempa byla nižší, si netroufáme říct. Tím určitě neříkám, že by kurz v současnosti v určitém směru nepomáhal  -k celkovým výsledkům exportu v současné době přispívá a výsledky exportu se sekundárně odráží i jako faktor přispívající stabilizaci domácí poptávky.
• Umělá změna kurzu se Vám najednou ve firmě promítne i do hodnot finančních ukazatelů, i zde pak vzniká komplikace s očišťováním, co je dáno kurzem, se srovnatelností s předchozími a používanými referenčními hodnotami, které jsou důležitá pro správná manažerská rozhodnutí.

Jak byste viděl situaci do budoucna?

• Právě v budoucnosti je jeden z otazníků. Pro firmy není zcela srozumitelná a předvídatelná exit strategie a následný vývoj kurzu - míra jeho volatility, míra případného posilování kurzu. Pro příští rok víme, nebo ČNB alespoň rétorikou slibuje, že koruna prostě pod 27Kč neposílí. Rok 2016 je už ale pro firmy méně srozumitelný. Proto chceme, aby se ČNB co nejlépe připravila a hlavně včas a srozumitelně s podnikatelskou sférou komunikovala.
• Další oslabení umělou cestou v tuto chvíli jako potřebné nevidíme a nedomníváme se, že by tomu očekávaný vývoj ekonomiky či rétorika ČNB naznačovaly.

Intervence spustila ČNB s tím, že inflace dosáhne letos ve třetím čtvrtletí 1,7 procenta, scénář bez intervencí počítal s inflací 0,9 procenta, realita je ještě níže, proč?

• SPČR si detailněji index spotřebitelské inflace neanalyzuje. Ukazuje se, že celková ekonomika si prošla těžkými roky a situace na trzích stále není taková, aby umožňovala větší růsty cen. Na druhou stranu to, co snižuje hodnotu inflace, jsou ceny elektřiny, telefonických služeb, některých zemědělských produktů či v současnosti klesající cena ropy. Pokles ceny ropy, která je vstupem pro řadu podniků, je ale brzděn slabou korunou. Pro řadu firem a domácností ale poklesy cen těchto „vstupů“ za škodlivé nepovažujeme.