Produktivita práce v ČR a míra využití kapacit

Produktivita práce v ČR a míra využití kapacit odpovědi Bohuslava Čížka pro HN 28.11.2014.

 

1. Podle aktuálních údajů ročenky ČSÚ je Česko šesté nejhorší ze zemí EU, pokud jde o ukazatel produktivity práce. Měřeno k průměru EU 27 = 100 klesá už tři roky za sebou. Jak toto hodnotíte? V rámci vašeho svazu - jaké poznatky o vývoji produktivity práce máte? Odpovídají agregátním statistikám? Co firmy dělají, aby tento ukazatel zlepšily, a mohou vůbec ještě něco dělat?

  •          Samozřejmě je známou skutečností, že v makroekonomických ukazatelích je produktivita práce v ČR nižší než ve vyspělých zemích EU. To nepopíráme a je jasné, že je stále prostor, kam se posouvat. Výsledné číslo v ročence odráží jednak metodiku a propočty srovnání. Je například užita parita kupní síly či základní údaje za HDP a zaměstnanost, což nepostihuje vždy komplexní snahu firmy o zvyšování výkonnosti. Druhým faktorem je samozřejmě struktura celé ekonomiky a v jejím rámci i podíly jednotlivých sektorů, podíly sektorů a firem na finální produkci a míra přidané hodnoty či stupeň automatizace.  
  •          Naše šetření mezi nefinančními podniky ukazují, že firmy neustále pokračují v dílčích restrukturalizačních opatřeních a snaží se zvyšovat produktivitu práce. To se samozřejmě snaží i firmy v jiných státech a záleží i na řadě externích podmínek, včetně podmínek pro rozvoj podnikání a stability. Naše ekonomika jako celek si prošla dlouhým období slabého ekonomického vývoje charakteristickým například utlumenou poptávkou a vývoj ekonomiky patřil v regionu v minulosti ke slabším. Navíc se firmy musely potýkat s rostoucími cenami energií, s nejistotami a změnami či s politikou fiskální restrikce. V současnosti se situace stabilizovala a výrazněji se tempy růstu v regionu neliší. V posledních letech se ale ukázala i schopnost řady firem ustát dlouhé období poklesu ekonomiky a úspěšně konkurovat na zahraničních trzích a udržet si pozice. Navíc v průmyslu produktivita práce na odpracovanou hodinu se na rozdíl od ekonomiky jako celku mezi roky 2008 a 2012 zvýšila. Máme zde sice i několik úspěšných firem, které se svou produktivitou od západních sousedů příliš neliší. Nicméně česká ekonomika, včetně sféry průmyslu, zůstává produktivitě vzdálena průměru EU, což je dáno historickým vývojem a strukturou. Právě struktura je jedním z hlavních faktorů, kdy některé odvětví jsou obecně náročnější na počet pracovních sil v poměru k přidané hodnotě, i když i zde dochází k vývoji. Další pohled na strukturu je z pohledu podílu hi-tech odvětví, míry automatizace, podílu vývoje v ČR a v míře účasti na celkové přidané hodnotě finálního produktu v rámci ČR. V tomto je nutné si uvědomit, jaké máme podmínky a komparativní výhody a uvědomit si, jakou pozici chceme mít a udržet. Ne vždy je třeba být tak negativní nad celkovými čísly. Samozřejmě značný prostor pro zvyšování produktivity zde stále je a firmy musí ve zvyšování produktivity pokračovat. Dlouhodobějším trendem navíc musí být prostředí podporující inovace a vyšší míru přidané hodnoty na území ČR.

2. Podle posledního konjunkturálního průzkumu ČSÚ má český zpracovatelský průmysl využité své výrobní kapacity zhruba z 85 procent. Stále tak zaostává za rokem 2008, kdy využití přesahovalo 90 procent. Jaké poznatky o využití výrobních kapacit máte? Roste v čase? Mají společnosti ještě volné kapacity, nebo už třeba některé z nich jedou na doraz? Kdy se dá čekat, že by mohly ve větší míře začít rozšiřovat výrobní kapacity?

  •          Je třeba dodat, že míra využití kapacit ve zpracovatelském průmyslu zůstává nad průměrem EU. Dle našich šetření došlo v posledním čtvrtletí k mírnému zlepšení. Stejně tak poslední tři roky zaznamenali pouze mírné zlepšení, ale propad z roku 2009 se podařilo částečně eliminovat.  Ne moc příznivou zprávou odrážející reálnost výsledků v ekonomice byla stagnace či i v některých letech pokles rozšiřujících investic.
  •          Číslo je sice průměrem, ale dle našich šetření zhruba 85 % nefinančních podniků má využité kapacity s více jak 70 %. Ve využití kapacit se mezi podniky projevuje diferenciace a velká část firem zatím nadoraz nejede. Podniky se navíc snažily a snaží i o zefektivnění výroby, tj. o efektivnější využití kapacit. Pozitivní hodnotou dle našich šetření ve třetím čtvrtletí je míra využití kapacit nad 90 % u zhruba 36 % firem. Celkově očekáváme v horizontu jednoho roku pouze mírný růst a několik firem s investičními záměry zde je. O výraznější rozšiřovací investice v rámci všech firem ale zatím nepůjde.
Aliapuliosová Eva
/
kategorie Komentáře
zpět