Výsledky průmyslu za prosinec 2014

Prosincová data potvrdila pozici průmyslu v ekonomice a přinesla příznivé výsledky.

Hodnota průmyslové produkce meziročně vzrostla o 7,3 % (při zohlednění rozdílnosti počtu dnů činila meziroční dynamika růstu 4,7 %) a meziměsíční nárůst činil 0, 6 %. Dominantní úlohu samozřejmě sehrál zpracovatelský průmysl, kde meziroční nárůst produkce činil dokonce 9,8 %. Výsledky průmyslu za loňský rok patřily bezpochyby mezi dominantní pozitivní faktor oživení a výsledků celé ekonomiky. Jejich výše byla v řadě měsíců i mírně nad původní očekávání a finální výsledek za rok 2014 se přiblížil hodnotě 5 % (konkrétně 4,9 %, za zpracovatelský průmysl 6,4 %).  Po listopadovém meziročním poklesu v některých odvětvích se opět v závěru roku objevily kladné hodnoty u většiny sektorů, samozřejmě jedna s diferenciací míry růstu a výše základny a jednak s výjimkami, mezi které delší dobu patří odvětví jako těžba a dobývání či výroba oděvů.  Mezi hlavní přispěvatele k růstu naopak patřila výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení či výroba strojů a zařízení.

Stabilizace napříč většiny odvětví průmyslu a dosahování kladných hodnot byla znakem celého roku 2014, s výjimkami ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, v tisku, zpracování dřeva, ve výrobě oděvů a v těžbě a dobývání. Výrazněji nadprůměrné hodnoty dosáhly sektory jako výroba motorových vozidel (13 %) či výroba počítačů, elektronických a optických zařízení (18,1 %).

Rok 2014 vytvořil dobrou základnu a nyní je nutné se již dívat na rok 2015 a očekávání. Z tohoto pohledu spíše než na hodnoty produkce, které se nějak výrazně od očekávání nelišily (a už vůbec ne negativně), se zaměřujeme na hodnoty zakázek a současný vývoj na trzích. Prosincová hodnota zakázek ve výši 12,0 % byla nejlepší hodnotou posledního čtvrtletí a indikací pokračování příznivého vývoje v začátku letošního roku a ukazuje na schopnosti firem zakázky získat a na silnější domácí i zahraniční poptávku. Tato hodnota je zároveň blízká ročnímu průměru (12,1 %) a zde je třeba poznamenat, že hodnoty růstu zakázek byly nejlepší za poslední 4 roky. Z pohledu zakázek dle jednotlivých odvětví nadále dominantní pozici ve výkonnosti udrží výroba motorových vozidel, výroba počítačů, elektronických a optických zařízení či výroba elektrických zařízení.  Průmysl tak bude i letos v kladných hodnotách a udrží si svou pozitivně dominantní pozici, i když s očekávání temp růstu je třeba být opatrný a míry růstu již nemusí být v hodnotách vrcholů loňského roku. Obtížnou pozici budou nadále mít například firmy se silnou vazbu na ruský trh či firmy závislé na dovážených komoditách a vstupech obchodovaných v dolarech, kterým nárůsty cen vstupů nevykompenzují vzhledem k jejich finálním trhům ceny produkce.

Pozitivní očekávání, přesněji řečeno mírný optimismus, potvrzují i další indikátory, včetně šetření SPČR. Firmy očekávají kladné saldo ve vývoji zakázek či investic. Pokračování kladných hodnot výsledků naznačil i nedávno zveřejněný index nákupních manažerů za měsíc leden. Právě termín „mírný optimismus“ je znakem celkového očekávání většiny průmyslových odvětví. Získávání zakázek není rozhodně samozřejmostí a i nadále se objevují makroekonomické zprávy z obou stran a s ne vždy jasně předvídatelnými důsledky.

I přesto, že loňský rok za nárůsty stála i domácí poptávka, význam zahraničního obchodu a poptávky zůstal silný – právě i skrze sekundární efekty do domácí poptávky. Příznivý vliv potvrzují data zahraničního obchodu. Vývoz v národním pojetí vzrostl meziročně za celý loňský rok o 12,7 %, v prosinci pak o 10 %. Rostla i hodnota importu (za celý rok 11,4 %), což je dáno mimo jiné jednak importní náročností a jednak oživením domácí poptávky. Domácí průmyslové firmy potvrdily schopnost získávat zakázky v konkurenci na zahraničních trzích. K růstu korunových tržeb a k cenové konkurenceschopnosti řady exportérů přispělo i oslabení koruny, ale jak bylo uvedeno výše nelze opomíjet i strategie tuzemských firem. Co se týká kurzu, tak jeho vliv lze pozorovat například právě na hodnotě tržeb, kdy tržby z přímého vývozu v prosinci vzrostly o 17,5 % a domácí klesly o 1,4 %.

Zahraniční faktory sledujeme velmi pozorně. Aktuální makreokonomické predikce vývoje v EU a euro zóně hovoří o růstu pro letošní rok kolem 1,7 % (EK a BusinessEurope), resp. 1,3 % (EK, predikce BusinessEurope 1,2 %). Eurozóna se potýká s velmi slabým růstem a průmyslová produkce dokonce v listopadu loňského roku nepatrně klesla. Očekávání zahraničních kolegů či jednotlivé indikátory naznačují pro úvod roku 2015 nepatrně vyšší tempa růstu zpracovatelského průmyslu, než byly poslední měsíce roku 2014. Nejedná se zatím o závratná tempa, často se pohybují opravdu v nepatrně kladných hodnotách, navíc s diferenciací mezi zeměmi. Naši kolegové ze zaměstnavatelských organizací v rámci BusinessEurope většinově vidí pozitivní tendence. Mezi příznivé faktory patří nízké ceny ropy, či některé významné země eurozóny predikují i kladný příspěvek díky slabému euru s možným pozitivním dopadem pro naše subdodavatele. Zůstávají zde ale také negativní stránky a rizika, například kolem situace v Řecku, přetrvávající diferenciace mezi zeměmi či rizika v souvislosti s Rusko-Ukrajinskou krizí.

SPČR sledoval i včerejší jednání Bankovní rady ČNB, kde vítáme, že rétorika ČNB nepřinesla žádný negativní šok a potvrdila to, co makroekonomické signály a výroky členů Bankovní rady naznačovaly. Právě „nešokování“ ekonomiky je to, co naše firmy požadují. Koruna v posledních době oslabila vůči světovým měnám (vůči USD zhruba o čtvrtinu) mimo jiné i v návaznosti na měnovou politiku ECB. Požadavek na umělé posunutí pásma ČNB vůči euru se tak neobjevoval a ani nebyl očekáván. Naopak o prodloužení současného závazku měnové politiky se diskutovalo vzhledem nízkým inflačním tlakům například vzhledem k vývoji cen v eurozóně.  SPČR souhlasí s pozitivním vlivem poklesu cen v důsledku nízkých cen ropy, kde není třeba se negativních efektů obávat.