Hlavní argumenty proč Svaz nepodporuje zákon o hromadných žalobách

Ministerstva spravedlnosti plánuje zavést institut hromadné žaloby do českého právního řádu. Vidí v něm Svaz opodstatnění? Jaký dopad by mohlo mít jeho zavedení do české podnikatelské praxe?
Svaz vnímá, že některé části předloženého věcného záměru zákona o hromadných žalobách jsou nepromyšlené nebo nelogické. Hromadné žaloby by mohly být například zneužívány k tomu, aby se podnikatelé legálně a zdarma dostali k důvěrným informacím svého konkurenta. Mohli by se tak dozvědět o jeho zákaznících či struktuře prodeje, a to zřejmě i v případě, kdy by v navrhované tzv. certifikační fázi nakonec hromadná žaloba neuspěla. Koncept zákona totiž nemyslí na takový vpád do práv žalovaného subjektu. Díky tomu by se žaloby s neurčitým počtem žalujících, s neurčitou výší nároku, s neprokázaným protiprávním jednáním žalovaného podnikatele, mohly stát legálním prostředkem konkurenčního boje prostřednictvím spekulativní žaloby tak, jak jsme toho byli svědkem v případě řady insolvenčních řízení.

Svaz průmyslu uvedl ve svém říjnovém stanovisku připomínky k návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách (č.j. 2017/80), ty i nadále trvají. Jaký je důvod?
Jsme si vědomi toho, že na zavedení institutu hromadných žalob je tlak i Evropské komise. Problém vidíme v tom, že věcný návrh by měl dávat více odpovědí nežli otázek. Předkladatel, ale i zákonodárce si musí uvědomit, že se jedná o zavedení nového institutu, který musí šetrně a funkčně nastavit podmínky. Jen tak může kultivovat podnikatelské prostředí. Pokud ale podmínky nebudou nastaveny správně, může to naopak některé negativní jevy posílit či vytvořit zcela nové problémy. Přitom např. problematiku tzv. šmejdů, nejspíše úprava věcného záměra zákona o hromadných žalobách nevyřeší. Tyto subjekty pravděpodobně vždy stihnou zaniknout dříve, než se vytvoří skupina, která hromadnou žalobu podá.

V USA vedly hromadné žaloby k mnoha obtížím, jaké dopady mají na americký podnikatelský sektor a zahraniční investory?
Z hromadných žalob si advokáti udělali podnikatelský záměr. V USA to vyústilo v boom šikanozních žalob za účelem uzavření smíru dříve, než je vůbec prokázáno protiprávní jednání podnikatele či zahraničního investora. Podnikatelé v USA dávají přednost domluvě před dlouhým a nákladným sporem. Americký úřad na ochranu spotřebitele nedávno vydal studii, která ukazuje, že spotřebitel zde dostane v rámci hromadných žalob odškodnění v průměru ve výši 32 dolarů, zatímco zastupující advokát asi 1 mil dolarů.

Jak by se měl podle Svazu nastavit institut hromadných žalob tak, aby byl v českých právních podmínkách vůbec použitelný?
Možné to je a Svaz bude maximálně podporovat takovou úpravu, která bude v nejvyšší míře chránit zájmy všech dotčených stran po celou dobu případně vedeného řízení o hromadné žalobě. Je třeba pečlivě stanovit procesní a právní postavení jednotlivých osob, které jsou zapojeny do řízení a konkrétní rozsah věcí, jež institut hromadných žalob řeší. Díky procesním chybám zúčastněných osob i soudců, které vzniknou kvůli nejasným pravidlům, budou spory neustále prodlužovány. Hromadné žaloby musí mít jasně nastaveno i financování, abychom předešli příkladu z USA. Přijatá úprava by se neměla měnit takříkajíc za pochodu, což se v našich podmínkách často děje. S ohledem na aktuální zkušenosti s hromadnými žalobami, Svaz upřednostňuje nejdříve zavést tzv. princip opt-in, který zajišťuje, že se k hromadné žalobě může přidat kdokoli, kdo se cítí být poškozen ve stejné věci stejným žalovaným. Teprve po řádném vyhodnocení jeho dopadů a výsledků, lze zvažovat zavedení mnohem cizorodějšího prvku, kterým by pro české právo byl princip opt-out. Tedy že jakoukoli společnost vyrábějící či poskytující cokoli, může zažalovat jedna osoba, jež se bude zaštiťovat nároky neznámého počtu dalších osob, jako jejich „zástupce“.