Kurzarbeit: Nejčastější otázky a odpovědi k programu Antivirus

Připravili jsme pro vás odpovědi na dotazy z reálného provozu firem k programu Antivirus. Níže najdete oblasti, kterých se jednotlivé dotazy týkají. Kliknutím na danou oblast se dostanete ke konkrétním otázkám a odpovědím. Podle rozhodnutí vlády z 27. 4. 2020 se tento program prodlužuje do 31. května.

Oblasti otázek

obecná část

Režim A

Režim B

Další

Otázky a odpovědi

Obecná část

Max. částky měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance v rámci Programu Antivirus (29 000 Kč resp. 39 000 Kč) jsou o něco vyšší než publikovaná 60 % resp. 80 % součtu průměrné mzdy za 4.Q 2019 + odvodů, ze kterého mají vycházet. Co platí?
Platí maxima výslovně stanovená v Programu Antivirus, tj. částky 29 000 Kč/39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

Jaká je délka trvání Programu Antivirus?
Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů, bylo prodlouženo o jeden měsíc, tedy až do 31. 5. 2020. (předpoklad prodloužení do 31.8.)
Zpět na Oblasti otázek

Lze v rámci Programu Antivirus požádat o příspěvek na již vyplacené mzdy?
Program Antivirus je určen na náhrady mezd nikoliv na samotné mzdy. Nikoli na vyplacené mzdy. Jestliže zaměstnanci chodí do práce a dostávají mzdu za práci, kterou vykonali pro zaměstnavatele. Z vyúčtování musí být zřejmé, že se žádá o příspěvek na vyplacené náhrady mzdy za uvedené překážky v práci.
Zpět na Oblasti otázek

1) V rámci Programu Antivirus je možné uplatnit žádost o částečnou kompenzaci náhrad mezd vzniklých od vyhlášení nouzového stavu (12.3.2020, včetně). Bude se měsíční maximum příspěvku 29 000 Kč resp. 39 000 Kč na zaměstnance krátit za březen kvůli platnosti fungování Programu Antivirus až od 12.3.2020?
2) Bude se maximální výše příspěvku poměrně krátit v případě, že náhrada mzdy byla uplatněna jen za část měsíce (např. jen několik dnů?)
3) Bude se příspěvek poměrně krátit v případě, že vyplacená náhrada mzdy činí méně než 100 % průměrného výdělku (např. prostoj, karanténa)?
1) NE, příspěvek za březen nebude z důvodu aplikace Programu Antivirus až od 12.3.2020 nijak krácen, maximální výše příspěvku za březen tedy činí 29 resp. 39 000 Kč.
2) NE, k poměrnému krácení příspěvku nedochází, i když zaměstnavatel žádá o příspěvek jen za několik dnů.
3) NE, příspěvek bude stále činit 60 resp. 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy zvýšené o odvody (pokud se aplikují), max. 29 resp. 39 000 Kč/měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit nárok na příspěvek na náhradu mzdy za březen na pracovníka, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou k 31.3.2020? Bude odpověď jiná, pokud zaměstnanci pracovní poměr skončí např. 5.4.2020? A co když zaměstnanec nečekaně dá výpověď nebo třeba nečekaně zemře?
NE ve všech těchto případech. Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP. Toto omezení vychází mj. z § 120 ZZam, na základě kterého byl ten program schválen. Podle § 120 odst. 2 ZZam je takový program „souborem opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce“, tj. podpora musí směřovat k udržení daného místa (což u zaniklého pracovního poměru není splněno). POZOR! Výklad byl upřesněn, nárok na příspěvek může uplatnit zaměstnavatel i za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědní době, ale výpověď dali sami.
Zpět na Oblasti otázek

Bude nutné k žádostem o příspěvek v rámci Programu Antivirus dokládat bezdlužnost? (§ 118 odst. 3 ZZam).
NE, novelou zákona o zaměstnanosti (zákon č. 161/2020Sb.) nebude vyžadováno předložení dokladu o bezdlužnosti.
Zpět na Oblasti otázek

Může žádat zaměstnavatel o podporu z programu Antivirus pro zaměstnance na OČR (ošetřovném)?
ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
Zpět na Oblasti otázek

Může si požádat o příspěvek Agentura práce?
Žádat o příspěvek mohou podávat i agentury práce, pouze ovšem na náhrady mzdy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr byl sjednán před 12. březnem 2020 a bude trvat po celou dobu Programu Antivirus.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu A i v Režimu B?
ANO, podle toho, která okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnance nastala (např. zaměstnanci jsou v karanténě – Režim A, a pro jiné zaměstnance zaměstnavatel nemá práci z důvodu výpadku vstupů – Režim B).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu B
ANO, podle toho, jaká okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnavatele v daném provozu na daném pracovišti nastala (např. v jedné provozovně došlo k omezení výroby pro výpadek zahraničních pracovníků a na druhé provozovně např. došlo k přerušení subdodávek pro výrobu, nebo poklesly zakázky a došlo k omezení výroby).
Zpět na Oblasti otázek

Bude v rámci Programu Antivirus platit podmínka neudělení pokuty za nelegální zaměstnávání podle § 5 písm. e) bod 3. ZZam?
ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
Zpět na Oblasti otázek

Co když zaměstnavatel nesprávně stanoví překážku v práci a navazující výši náhrady mzdy a bude mu tak vyplacen příspěvek v „nesprávné výši“? Bude muset příspěvek vracet?
NE. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně zodpovědný zaměstnavatel (a bude zejména následně kontrolováno ze strany SUIP), nicméně případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrady mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP.
Zpět na Oblasti otázek

Co když uplatní zaměstnavatel žádost o příspěvek v nesprávném Režimu (např. požádá o kompenzaci náhrad mezd v Režimu A – příspěvek ve výši 80 % - z důvodu nařízeného omezení provozu, ale jeho provoz nebyl omezen přímo některým z přijatých usnesení vlády nebo mimořádných opatření, tj. žádost měla být případně podána v Režimu B – příspěvek ve výši 60 %). Bude muset příspěvek nebo jeho část (20 % rozdíl) vracet?
Předpokládáme, že na zařazení nesprávně do Režimu A namísto do Režimu B upozorní zaměstnavatele Úřad práce neprodleně po podání žádosti o příspěvek. Součástí žádosti o příspěvek v Režimu A týkající se nařízeného uzavření/omezení provozu je také uvedení čísla jednacího příslušného krizového opatření (usnesení vlády), resp. mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice, podle kterého byl zaměstnavatel nucen uzavřít provoz či omezit svou činnost. Pokud se bude Úřad práce domnívat, že zaměstnavatel do působnosti uvedeného opatření nespadá, tj. nesplňuje podmínku nařízeného omezení/uzavření provozu v rámci Režimu A, žádost o zařazení do Režimu A nepřijme a zaměstnavatele upozorní.
Zpět na Oblasti otázek

Režim A

§ 192 odst. 3 ZP umožňuje zaměstnavateli zvýšit částku jím vyplácené náhrady mzdy v případě karantény nad zákonné minimum 60 % redukovaného vyměřovacího základu. Bude se nahrazovat 80 % i z této zvýšené částky?
ANO, příspěvek bude poskytnut ve výši 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy (u karantény odvody nejsou relevantní), v maximální výši 39 000 Kč.
Zpět na Oblasti otázek

Na co všechno se vztahuje podbod b) v Režimu A? V návětí je uvedena „nemožnost přidělovat práci zaměstnancům v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR…“, ale hned další věta hovoří o tom, že musí jít o situaci, že zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády nebo opatření orgánů ochrany veřejného zdraví přímo nařízeno uzavření či omezení provozu, tj. nejen že museli zavřít v souvislosti s opatřeními.
Dosavadní odpověď MPSV: Jedná se o případy, kdy z rozhodnutí státu (vlády nebo příslušných úřadů) je přímo nařízeno uzavření provozu. Při tom je přihlíženo jak ke krizovým opatřením přijatým usneseními vlády, tak k mimořádným opatřením nařízeným ministerstvem zdravotnictví, tak ale rovněž k mimořádným opatřením nařízeným krajskými hygienickými stanicemi. V těchto opatřeních ale musí být výslovně uvedeno, že se činnost zaměstnavatele zakazuje nebo omezuje. Tedy ne činnost toho kterého konkrétního zaměstnavatele, ale obecně se omezuje/zakazuje činnost. Pokud zavřel zaměstnavatel nepřímo v souvislosti s opatřeními (např. z titulu zákazu shromažďování nebo např. z titulu zákazu překročení hranice) pak do Režimu A zaměstnavatel nespadá. Jeho činnost mu nebyla opatřeními fakticky přímo zakázána. Takovýto zaměstnavatel spadá do režimu B.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel požádat o příspěvek na náhradu mzdy za své zaměstnance pracující v ČR, ale bydlící v zahraničí (Polsko, Slovensko), kterým byla po příjezdu do země nařízena karanténa a zaměstnavatel jim vyplácí náhradu mzdy?
ANO, za karanténu bude respektována i karanténa nařízená příslušným orgánem v zahraničí za předpokladu, že zaměstnavatel postupuje v souladu s českým zákoníkem práce (vyplácí náhradu mzdy podle § 192 ZP zaměstnancům), zároveň je i podmínkou programu, že příspěvek náleží výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou účastni důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle českého právního řádu. Toto bude kontrolováno prostřednictvím vazby na ČSSZ (přímou komunikací UP ČR – ČSSZ).
Zpět na Oblasti otázek

Režim B

V původně schválené verzi Programu Antivirus bylo za významnou část zaměstnanců považováno min. 30 %. Platí to i nadále?
NE, minimální kvóta 30 % chybějících zaměstnanců již není stanovena. 
Zpět na Oblasti otázek


Musí v případě překážky podle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům alespoň nějakou práci?
ANO. V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti.
Zpět na Oblasti otázek

Pokud zaměstnavatel řešil svoje provozní problémy v důsledku COVID-19 zčásti tím, že zaměstnancům určil nebo v dohodě s nimi „umožnil“ čerpání dovolené, a teprve pak pracovněprávní důsledky COVID-19 řešil přes částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209 ZP po celou zbývající pracovní dobu zaměstnance, bude to z hlediska kompenzací v Režimu B v pořádku?
Odpověď ověřujeme, nicméně podle našeho názoru ANO. Doba dovolené se považuje za výkon práce (§ 348 ZP), takže lze říci, že po část měsíce zaměstnavatel pro zaměstnance práci měl.
Zpět na Oblasti otázek

Má příjem v rámci záchranných on-line kampaní (zákazníci kupují vouchery na budoucí služby aktuálně uzavřených restaurací, kadeřnictví apod.) vliv na možnost požádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus?
NE. Příjem z prodeje takových voucherů nemá podle našeho názoru žádný vliv na možnost žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus, protože ten je určen ke kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnanců. Zaměstnavatel sice má z prodaných voucherů příjem už nyní, ale tento příjem nemá nic společného s tím, zda aktuálně zaměstnavatel provozuje nebo neprovozuje činnost (voucher si vyberou zákazníci až po zrušení aktuálních omezení provozu).
Zpět na Oblasti otázek

Další

Na co má nárok zaměstnanec v případě práce o Velikonocích (pátek/pondělí), jestliže je firma „v kurzarbeitu“ z důvodu nedostatku zakázek?
Pokud zaměstnanec ve sváteční den bude pracovat, náleží mu bez ohledu na kurzarbeit mzda v plné výši + placené náhradní volno (nebo příplatek min. ve výši průměrného výdělku, dohodne-li se tak se zaměstnavatelem) a za tento den nelze žádat o žádný příspěvek na náhradu mzdy v rámci Programu Antivirus. Pokud zaměstnanec měl ve svátek rozvrženou směnu (v rámci kurzarbeitu), ale nepracoval, bude mít případně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu v důsledku svátku mzda ušla (§ 115 odst. 3 ZP), ale toto jde mimo Program Antivirus (není to náhrada mzdy z důvodů uvedených v Hlavě III zákoníku práce - Režim B ani žádný z důvodů v Režimu A). Tzn. že pouze zaměstnanci v kurzarbeitu (nastaveného na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu), kteří i „přišli o směnu“ a tedy byli na překážce v práci v rámci kurzarbeitu, mají nárok na náhradu mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a na tyto náhrady mezd lze příspěvek žádat.
Zpět na Oblasti otázek

Jaká je platnost osvědčení pro činnost na vyhrazených technických zařízení v době nouzového stavu?
Stanovisko SUIP dohledatelné na jejich stránkách je následující: „Platnost osvědčení odborně způsobilých fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení, vydaných Technickou inspekcí ČR (dále jen TIČR), je stanovena příslušnými právními předpisy na dobu 5-ti let ode dne vydání, podle ustanovení §6c odst. 4) zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění. TIČR se rozhodla po dobu trvání nouzového stavu neprovádět u výše uvedených odborně způsobilých osob zkoušky z odborné způsobilosti. Důsledkem tohoto opatření TIČR je skutečnost, že tyto osoby nemohou v současnosti z objektivních důvodů takovou zkoušku složit. Státní úřad inspekce práce (dále SÚIP) zastává stanovisko, že výše uvedeným odborně způsobilým fyzickým osobám, kterým skončila platnost osvědčení v době nouzového stavu, mohou i nadále na území České republiky vykonávat činnosti v příslušném rozsahu tohoto osvědčení a to po dobu trvání nouzového stavu a po nezbytně nutnou dobu po jeho skončení.“
Zpět na Oblasti otázek

Můj zaměstnanec nemá platnou periodickou prohlídku, aby mohl dále vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Lékař nyní má omezení ordinační hodiny a prohlídku nám není schopen uskutečnit. Jak mám postupovat?
Stanovisko SÚIP dohledatelné na jejich stránkách je následující: „Po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 214 ze dne 15. března 2020, není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Taktéž vstupní zdravotní prohlídku lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením.“
Zpět na Oblasti otázek

Rozhodli jsme se měřit teplotu zaměstnancům bezdotykovým teploměrem. Jestliže naměříme zaměstnanci např. teplotu 37,5 °C, má zaměstnavatel právo nevpustit zaměstnance do závodu? Je to překážka v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele a jaká bude náhrada mzdy (60% nebo 100%)?
Na stránkách SÚIP se nevyskytuje žádná informace, která se přímo vztahuje k výši teploty. Nicméně shodně s nimi zastáváme názor, že v případě, že se zaměstnavatel rozhodne s obdobných důvodů zaměstnance nevpustit do závodu, postupuje dle překážky nastalé na straně zaměstnavatele z jiných, blíže nespecifikovaných důvodů, kdy zaměstnavatel nepřiděluje práci z jakýchkoli důvodů na své straně. Například i z důvodu jeho tělesné teploty. Za tuto překážku v práci náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (tj. 100 %). „§ 208 ZP: Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele…“
Zpět na Oblasti otázek

Má zaměstnavatel povinnost vybavit zaměstnance rouškou v souvislostech s šířením koronaviru?
Dle názoru Ministerstva zdravotnictví bylo dne 18. března 2020 vydáno Usnesení vlády České republiky č. 247, kterým vláda zakázala s účinností od 19. března 2020 od 00:00 hod. všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének. Dle názoru SÚIP podle usnesení vlády vzniká povinnost nosit roušky, popř. jinou ochranu nosu a úst, občanům České republiky, a to i po dobu jejich výkonu práce (pokud místo práce není v místě trvalého bydliště). Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. Neexistuje zde ale pro zaměstnavatele vyvstávající povinnost vybavit zaměstnance rouškami, či jiným ochranným prostředkem dýchacích cest.
Zpět na Oblasti otázek

Je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům pravidelné školení BOZP v době nouzového stavu?
V souladu s ustanovením § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
K problematice uvádí SÚIP „Způsob zajištění školení stejně jako odpovědnost za jeho provedení je na zaměstnavateli. Skutečnost, že smluvní partneři nemohou realizovat své závazky v podobě uskutečnění školení, zřejmě nemůže zaměstnavatele omluvit z plnění jeho zákonné povinnosti. Tento názor potvrzuje i ustálená judikatura v této oblasti. Zaměstnavatel určuje obsah, rozsah, četnost, formu a způsob školení. Vše musí být dostatečně průkazné a potvrzující faktickou realizaci. Zaměstnavatel může zajistit školení i vlastními zaměstnanci, mají-li k tomu patřičné vědomosti. Školení může být prezenční, kombinované i distanční. V současné době digitálních technologií zde existuje bezpočet možností, jak školení provádět, ať již online ve formě interaktivních testovacích platforem a video školení, tzv. webinářů, podcastových vysílání atd. Zaměstnavatel tedy i za současných podmínek má možnost na základě organizačních, administrativních a dalších opatření tuto svou povinnost zajistit.“
Zpět na Oblasti otázek

 

 

Gbelec Ondřej
/
kategorie Právní infoservis
zpět