Nesporná řízení po účinnosti nové soukromoprávní úpravy

Proč se nový zákon o zvláštních řízeních soudních týká i podnikatelů?.

Nový samostatný zákon o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. (dále jen ZŘS) upravuje s účinností od 1.1.2014 tzv. nesporná řízení, kdy občanský soudní řád bude aplikován jen subsidiárně.  

Co to je nesporné řízení? Jde o řízení, ve kterém není předmětem řízení spor mezi dvěma „soupeřícími stranami“ představovanými žalobcem a žalovaným, ale vystupuje zde navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být jednáno.  Dosud byla tato řízení upravena občanským soudním řádem.  

A jak se týká podnikatelů? Na to odpoví pohled na § 2 ZŘS, který obsahuje taxativní výčet řízení, na něž se vztahuje. Jedná se o nesourodou skupinu, kde nalezneme vedle řízení o otázkách pozůstalostí a rodinného práva i úpravu řízení o otázkách týkajících se např. statusových věcí právnických osob. Ale pozor řízení ve věcech obchodního rejstříku není upraveno zákonem o zvláštních řízeních soudních, ale zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

 
Pro podnikatelskou praxi jsou ze ZŘS důležitá zejména tato ustanovení:

• § 31 až 84 ZŘS, kde je upraveno řízení týkající se fyzických osob – opatrovnictví, svéprávnost, nezvěstnost a smrt.
• § 85, který stanoví, že se tímto zákonem bude řídit rovněž řízení ve statusových věcech právnických osob, t.zn. jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti. Dále také řízení o jmenování znalce, řízení ve věcech právnických osob, která lze na základě zákona zahájit i bez návrhu nebo řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob.
• § 289 až 302 - řízení o úschovách - Soudní úschovu může např. využít dlužník, jestliže svůj dluh vůči věřiteli nemůže splnit z toho důvodu, že věřitel je nepřítomen, v prodlení, nebo protože dlužník věřitele nezná či má důvodné pochybnosti o tom, kdo věřitel skutečně je. V takovém případě složí dlužník u soudu peníze, cenné papíry nebo jiné movité věci, které mají sloužit ke splnění jeho závazku.
• § 305 až 315- řízení o umoření listin Do této pozice se může fyzická nebo právnická osoba dostat, jestliže došlo k poškození nebo ztrátě listiny a tato osoba má na umoření listiny právní zájem. Typicky se bude jednat o ztracený či poškozený cenný papír (zejm. směnku, šek, akcii, dluhopis).
• řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti .  
• řízení o soudním prodeji zástavy. Podnikatele se toto řízení může dotknout v případech, že je v postavení věřitele, v jehož prospěch byla sjednána soudní zástava nebo také v postavení dlužníka, jenž byl nucen soudní zástavu k zajištění svého dluhu vytvořit.
• řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry. Z dosavadní praxe lze předpokládat, že toto řízení bude jedním z nejčastějších nesporných řízení, jichž se budou podnikatelé účastnit. Bude se jednat o případ, kdy dojde k vytěsnění (neboli tzv. „squeeze-outu“) minoritních akcionářů. Zákon o obchodních korporacích tuto problematiku upravuje v § 375 – 395. Jestliže dojde na základě těchto ustanovení ke squeeze-outu, mají bývalí akcionáři právo na dorovnání od hlavního akcionáře. Hlavní akcionář má povinnost složit dorovnání vůči všem bývalým akcionářům do povinné úschovy. Neučiní-li tak v plné výši, může být na návrh zahájeno právě nesporné řízení o zákazu výkonu jeho práv spojených s účastnickými cennými papíry.

Jitka Hlaváčková

sekce zaměstnavatelská