Unijní peníze na soláry pro firmy zůstávají nevyužity

Investiční podpora na vybudování malé solární elektrárny je v současnosti dostupná nejen pro domácnosti, ale i pro podnikatele. Peníze vyčleněné v operačních programech ministerstva průmyslu však leží ladem – firmy odrazuje složitá žádost o dotaci i dlouhá doba jejího vyřízení. Mnoho z nich projekt nakonec vzdá nebo jej realizuje bez unijních peněz.

Fotovoltaická elektrárna vybudovaná na střeše, fasádě či firemních pozemcích dokáže nahradit významnou část elektřiny odebírané ze sítě. Dotace přitom zkrátí dobu návratnosti až na polovinu.

„Problém nejsou chybějící evropské peníze ani zájem podnikatelů, ale to, že je ministerstvo zaplaveno žádostmi. Od podání žádosti to může trvat i dva roky,“ uvádí předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Jeho slova potvrzuje i mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová, podle které druhou výzvu úřad uzavřel loni v dubnu a z 353 podaných projektů ještě 120 nebylo vyhodnoceno a schváleno. Vydané rozhodnutí o poskytnutí dotace má jen 93 z nich.

Dalším problémem je složitost operačního programu a související administrativa, která je stejná pro velké i malé žadatele. Zjednodušit by se měly i podmínky pro získání dotace: „Fotovoltaická elektrárna se podle současných požadavků musí instalovat na střechu. Je to důsledek solárního boomu, všichni se bojí, že zase vyrostou panely na polích. Říkáme, že střechy nemusejí být dogma, firmy mají řadu užitkových ploch, které mohou být pro získání energie ze slunce výhodnější,“ navrhuje Jan Krčmář a jako jeden z příkladů uvádí parkoviště zastíněné solárními panely.

Na konec roku 2019 se připravuje III. výzva pro fotovoltaické elektrárny bez akumulace s alokací zhruba 500 milionů korun. V případě zájmu se podle mluvčí ministerstva mohou navíc přesunout i nevyčerpané peníze z aktuálně vyhlášené výzvy.