Modrá karta EU vstupuje do trialogu

Evropská komise přijala 7. 6. 2016 návrh na směrnici o podmínkách vstupu a pobytu občanů z třetích zemí za účelem vysoce kvalifikovaného zaměstnání. Nový návrh by měl nahradit stávající směrnici 2009/50/EC, měl by být dynamičtější a zvýšit atraktivitu Evropské unie pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu z třetích zemí, současně také posílit její mobilitu a cirkulaci mezi jednotlivými pracovními místy v různých členských státech. Impulsem pro návrh byla strategie Evropa 2020 z roku 2010, ale především závěry Evropské rady z června 2014, které volaly po talentech a dovednostech pro Evropu a další podpoře legální migrace. 
 
Dosáhnout kompromisu v Radě nebylo jednoduché. Jedna skupina zemí volala po flexibilním přístupu z pohledu dalších podnikatelských příležitostí pro EU, druhá skupina států preferovala opatrný postup založený na ochraně národních trhů práce. Maltské a Estonské předsednictví se snažily najít společného jmenovatele a připravit vyvážený text. Mezi citlivé body patřily zejména: interakce mezi národními preferenčními schématy pro vysoce kvalifikovanou migraci a Modrou kartou EU, zahrnutí do rozsahu směrnice i občanů z třetích zemí, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, otázka prahu pro stanovení platu, uznávaní profesionálních zkušeností jako alternativy pro kvalifikace získané ve formálním vzdělávání.
 
Pokud jde o zahrnutí osob z třetích zemí s přiznanou mezinárodní ochranou do rozsahu směrnice, členské státy argumentovaly hlavně zvýšenými administrativními nároky spojenými se dvěma souběžnými procesy – udělením mezinárodní ochrany a udělením statutu držitele Modré karty EU. Členské státy považovaly za problematické také stanovení prahového rozpětí pro platy, které v konečném důsledku a vzhledem k národním relacím může vést k různým formám diskriminace mezi domácími pracovníky a občany z třetích zemí.  Rada nakonec v obou případech ponechává flexibilitu členským státům. Pokud jde o osobu s přiznanou mezinárodní ochranou, výchozím pravidlem bude situace, že tato osoba požádá o Modrou kartu v jiném členském státě, než v tom, kde si podala žádost o azyl. Nicméně členský stát, ve kterém bylo vedeno řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany, může udělit i statut držitele Modré karty EU. Pokud jde o mzdových práh a jeho rozpětí, Rada rozšířila rozpětí a zvýšila horní prahovou hranici (1,1 – 1,7 násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotčeném státě). Argumentuje tím, že je třeba přilákat opravdu špičkové experty a talenty.
 
Dne 24. 7. 2017 se podařilo Radě po intenzivních jednání COREPERU dohodnout mandát pro jednání s Evropským Parlamentem. EP bude postupovat na základě zprávy LIBE, kterou čeká již jen formální schválení v plénu. Trialog by měl začít 5. 9. 2017.
 
Pozice Evropského Parlamentu má blízko k návrhu Komise, zatímco Rada navrhuje řadu změn.  Krátce k  těm nejdůležitějším:
  • Rada pozměnila návrh Komise, který by učinil z Modré karty jediné universální schéma EU pro vysoce kvalifikované občany z třetích zemí. Pozice Rady je taková, že umožňuje členským státům zachovat si stávající národní povolovací režimy nebo vytvářet nové. Tedy Rada podporuje souběh Modré karty EU a národních schémat. Evropský Parlament je jen pro jediný režim EU. BusinessEurope zastává názor, že by si členské státy měly ponechat národní režimy souběžně s Modrou kartou.
  • Pokud jde o prahové rozpětí pro stanovení platu. Jak výše uvedeno Rada rozšířila rozpětí a zvýšila prahovou hodnotu, tak aby odpovídala poptávce po vysoce kvalifikovaných pracovnících. Evropský Parlament podporuje Komisi a preferuje nižší prahovou hodnotu. EP předložil pozměňovací návrh „ Členské státy se mohou rozhodnout, po dohodě se sociálními partnery, nestanovit mzdový práh u některých odvětví a povolání, kde je dohodnuto, že takový práh není zapotřebí. Týká se to zejména případů, kdy mzdy jsou řízeny kolektivní smlouvou, která se na toto odvětví vztahuje.“BusinessEurope je toho názoru, že mzdový práh by měl být nastaven na národní úrovni a měl by respektovat kompetence sociálních partnerů/nebo jednotlivých podniků určovat mzdovou úroveň.
  • Rada vyškrtla z návrhu Komise zmínku o rovnocennosti kvalifikací a profesionálních zkušeností jako kriteria vstupu. Tímto Rada odmítla myšlenku, že by koncept pracovníka s dovednostmi na vysoké úrovni mohl nahradit koncept vysoce kvalifikovaného pracovníka. Evropský Parlament se kloní k návrhu Komise. BusinessEurope se víceméně kloní k myšlence rovnocennosti kvalifikací a profesionálních zkušeností, dovede si představit i skutečnost, že mandatorní přístup by vedl ke zvýšení počtu vydaných karet, pochybuje však o tom, jakým způsobem se tyto profesionální zkušenosti budou ověřovat.
  • Rada a Evropský Parlament podporují proceduru tzv. „uznaného/prověřeného zaměstnavatele“ (recognized employer) za účelem zjednodušení vstupu. Nicméně Rada podporuje Komisi v dobrovolném přístupu k této proceduře, zatímco Evropský Parlament volá po závaznosti. BusinessEurope preferuje tzv. Fast track režimy.
 
Vladimíra Drbalová, SP ČR
Lenka Dudková
/
kategorie Evropská unie
zpět