Prosincová Evropská rada o obraně a bezpečnosti

Ve dnech 14. a 15. prosince 2017 se v Bruselu uskuteční zasedání Evropské rady, následované jednáním eurosummitu a zasedáním Evropské rady podle čl. 50 Smlouvy o EU (SEU).

Evropská rada se bude věnovat bezpečnosti a obraně, sociální dimenzi, vzdělávání a kultuře, a v části vnější vztahy – Rusku a Ukrajině. V souladu s Agendou lídrů bude na programu jednání i migrace.

Na zasedání Rady EU pro zahraniční věci (FAC) v listopadu 2017 podepsalo 23 členských států EU „Oznámení adresované Radě a Vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o záměru účastnit se Stálé strukturované spolupráce“ (nepodepsaly DK, GB, MT, na výsledky národního schvalovacího procesu čekají IE a PT). ER rovněž posoudí pokrok v přípravě Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP) a v oblasti spolupráce EU a NATO.

ER přijme závěry z diskusí v rámci Sociálního summitu, který se konal 17. listopadu 2017 v Göteborgu a kde byl také formálně podepsán Evropský pilíř sociálních práv. ER také podpoří mobilitu studentů, přeshraniční spolupráce mezi univerzitami a výuku cizích jazyků.

Na okraj ER proběhne jednání eurosummitu v inkluzivním formátu, zasedání hlav států a předsedů vlád zemí, jež jsou součástí tzv. evropského fiskálního paktu. ČR je k jednání přizvána v roli pozorovatele. Cílem jednání je přispět k nalezení shody na dalším směřování HMU.

ER se také bude v souladu s čl. 50 Smlouvy o EU ve formátu EU-27 zabývat problematikou vystoupení Spojeného království z EU. ER by měla zhodnotit dosavadní pokrok v jednání se Spojeným královstvím ve věci dohody o jeho vystoupení a zvážit, zda je možné zahájit druhou fázi jednání.

BusinessEurope, konfederace evropského podnikání, adresovala dopis předsedovi ER Donaldu Tuskovi. Evropský byznys vyzývá k nezbytným reformám, má-li Evropa zůstat tím nejlepším místem pro život, podnikání a investice. K hospodářským a sociálním výzvám se musí přistupovat koherentně a s vědomím, že základem blahobytu je ekonomický pokrok. Evropa musí mobilizovat své politiky, protože na jejich širokém mixu závisí schopnost podniků, inovovat, vytvářet růst a pracovní místa. BusinessEurope se dále ve svém poselství věnuje budoucí architektuře HMU. Úloha Evropského semestru musí být posílena v zájmu růstu, konkurenceschopnosti a konvergence. BusinessEurope také naléhavě volá po pokroku v jednáních podle článku 50 o Brexitu, zejména v otázkách práv občanů, finančního vyrovnání a Severního Irska. BusinessEurope také podporuje uzavření přechodného období po vystoupení mezi Spojeným královstvím a EU, které by mělo byznysu poskytnout dostatek času a prostoru k plynulému přechodu k budoucímu uspořádání vzájemných vztahů. Nové nastavení vztahů by mělo plně respektovat současný vnitřní trh EU, zejména jeho čtyři svobody, zajistit právní jistotu, a nastavit budoucí spolupráci tak, aby negativní dopady Brexitu pro evropský byznys a občany byly zmírněny.

Byznys je dlouhodobě znepokojen pomalým tempem vyjednávání. Hlavní obavou zůstává tzv. cliff edge scénář, který by znamenal aplikaci pod pravidly Světové obchodní organizace WTO. BusinessEurope ve spolupráci se svými členy proto připravil brožuru s konkrétními příklady toho, co by cliff-edge scénář znamenal pro evropské firmy v praxi. V těchto dnech probíhají intenzivní vyjednávání mezi EU a VB. „Pevně doufám, že před prosincovým zasedáním Evropské rady bude dosaženo dostatečného pokroku ve všech třech aktuálně diskutovaných tématech, abychom se mohli dostat do druhé fáze vyjednávání a věnovat se otázce přechodného období a budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií. Pro firmy chceme hlavně předvídatelnost, jistotu a stávající podmínky po celou dobu minimálně dvouletého přechodného období,“ řekla generální ředitelka SP ČR D. Kuchtová.

Vladimíra Drbalová, Lukáš Martin a Jana Radová