Jitka Hejduková: Těší mě, že firmám dokážeme poradit

Na Svaz průmyslu se obrací řada firem, které potřebují pomoct třeba při zaměstnávání cizinců. Ředitelku Sekce zaměstnavatelské Jitku Hejdukovou těší, že jim Svaz dokáže poradit. 

Na podzim jste iniciovali gentlemanskou dohodu k zákoníku práce. Proč byla důležitá?

Za dohodu jsme rádi. Ukázali jsme, že je možné se s odbory na nějakých úpravách zákoníku práce vůbec domluvit. Kompromisní návrh novely zákoníku práce obsahuje úpravy technického charakteru, které zaměstnavatelé dlouhodobě požadují. Například zjednodušuje doručování písemností nebo redukuje případy vydávání zápočtového listu. Dohodli jsme se i na úpravách z oblasti BOZP, ať už jde o prevenci nebo zvýšení odškodného při smrtelných úrazech a na novém spravedlivějším počítání dovolené. 

Valorizační mechanizmus pro výpočet minimální mzdy se ale do zákoníku práce prosadit nepodařilo? 

Valorizační mechanizmus pro výpočet minimální mzdy považujeme za klíčový, abychom se nemuseli o jejím zvyšování každoročně dohadovat. Mrzí nás, že s ním nesouhlasila Asociace samostatných odborů stejně jako s úpravami kolektivního vyjednávání v novele zákoníku práce. Ty měly řešit například pluralitu odborů v podnicích nebo závaznost kolektivních smluv vyššího stupně.

Stále řešíte i zaměstnávání cizinců ze třetích zemí?

Ano. Podařilo se nám prosadit do zákona některé změny, které firmy potřebovaly. Svaz také velmi dobře funguje jako garant Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Těší mě, že se na nás obrací řada firem, protože jim dokážeme vysvětlit pravidla zaměstnávání cizinců a pomoci při zpracování žádosti. Spolupracujeme a konzultujeme se státní správou a všemi příslušnými resorty, tím se vzájemně obohacujeme o zkušenosti s konkrétními příklady z praxe.

Čím se nyní zabýváte na poli legislativy?

Aktuálně nás nejvíc zaměstnává připravovaný zákon o hromadných žalobách. Pro podnikatele může být velmi nebezpečná. Jako problematický vidíme například princip opt-out, tedy že účastníkem řízení může být každý ze skupiny potenciálně poškozených, kdo se sám aktivně z řízení neodhlásí. V praxi o probíhajícím řízení nemusí vůbec vědět. Úprava zákona neposkytuje ochranu informací, kterými potencionální žalovaní disponují, a neřeší nebezpečí šikanózních žalob. Usilujeme, aby ministerstvo spravedlnosti návrh přepracovalo a zřízená odborná komise dopracovala zákon do přijatelné podoby.