Q&As: Jak chránit zaměstnance před covidem na pracovišti?

Pokud ve vaší společnosti není možné, aby zaměstnanci pracovali z domova, připravili jsme přehled doporučení, jak je chránit před nákazou koronavirem na pracovišti. Otázky a odpovědi vycházejí z rozhovoru s Matyášem Fošumem, vedoucím oddělení hygieny práce a pracovního lékařství a zástupce ředitele odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví, který vyšel v aktuálním čísle časopisu Spektrum.

Jaká opatření má firma udělat, aby omezila přenos infekce Covid-19 na pracovišti?

• dbát, aby pracoviště bylo čisté a hygienické,
• povrchy a předměty pravidelně omývat běžně dostupnými mycími prostředky, popřípadě otírat dezinfekcí,
• podporovat pravidelné a důkladné mytí rukou u zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků,
• obecná osvěta zaměstnanců, ať na téma respirační hygiena či respirační onemocnění obecně.

• provádět dočasně jen práce nezbytně nutná,
• zajistit, aby byli na pracovišti přítomni pouze pracovníci, kteří jsou pro práci nezbytní,
• minimalizovat přítomnost třetích osob na pracovišti.

Jakým způsobem lze omezit fyzický kontakt lidí ve firmě?

• omezit fyzický kontakt mezi pracovníky např. během schůzek a přestávek,
• eliminovat nebo omezit fyzický kontakt se zákazníky a mezi nimi,
• udržovat nevyhnutelný kontakt po dobu kratší než 15 minut,
• omezit kontakt mezi jednotlivými pracovními skupinami na začátku a na konci směny,
• načasovat přestávky na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku.

• Takovou situaci musí posoudit místně příslušná krajská hygienická stanice, která musí zvážit také jiná hygienická opatření a doporučit zaměstnavateli.

• Je přínosné, aby firma, při vyšším výskytu onemocnění Covid-19 mezi svými zaměstnanci, zavedla preventivní testování zaměstnanců. Doporučení a konkrétní indikace k tomuto kroku by měla konzultovat s místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí.

• Pokud byl uznán dočasně práceneschopným nebo mu byla nařízena karanténa a dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, který vystaví neschopenku.

Kompletní rozhovor s Matyášem Fošumem najdete v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 4Q/2020 zde.

Veškerá doporučení pro provozy najdete i v Hygienickém manuálu, který zpracoval Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci se svými členy.