SP ČR: Na peníze z plánu obnovy musí dosáhnout všechny firmy

V resortech, kam teprve přijdou noví ministři, se zpožďuje spouštění prvních programů Národního plánu obnovy. Z něj v příštích pěti letech může čerpat Česko z Evropské unie v přepočtu zhruba 180 miliard korun na rozhýbání ekonomiky postižené covidem. „Odmítáme, aby v Národním plánu obnovy MPO nově přidávalo limitace dle velikosti podniků tam, kde takové omezení plán nestanovuje. Pokud chceme transformovat českou ekonomiku, musíme podporovat všechny firmy všech velikostí, samozřejmě se zvýhodněním těch malých,” říká v rozhovoru Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vyhlašování dotačních výzev z Národního plánu obnovy nabírá oproti původnímu harmonogramu zpoždění. Jak to vnímáte a co to znamená pro české firmy?
Je to špatná zpráva. Důležité oblasti NPO jako zelená energetika, digitalizace, školství, výzkum, vývoj, inovace a další stále čekají na rozhodnutí o spuštění. Navíc standardní operační programy mají také výrazné zpoždění. Firmy kvůli tomu oddalují kvalitní už připravené projekty, ať už v například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba projekty na úspory vody.

Jaký čas Česko má na uskutečnění projektů z Národního plánu obnovy?
V NPO lze výzvy vyhlašovat jen do konce roku 2023, zbývají nám tedy pouze dva roky. Nejpozději na začátku roku 2026 musí být všechny projekty hotové. Času ubývá a při dalším zpoždění hrozí, že se prostředky nepodaří efektivně a včas využít.

Dosud není úplně jasné, zda a do jaké míry budou moci o dotace z Národního plánu obnovy žádat velké firmy. O jak velkou komplikaci podle Vás jde?
Pokud chceme transformovat českou ekonomiku, musíme podporovat firmy všech velikostí, samozřejmě s určitým zvýhodněním těch malých. Ty by měly nadále mít například vyšší míru podpory či některé programy je vhodné zaměřit specificky pro ně. I mezi našimi členy je v absolutním počtu daleko více malých a středních podniků než těch velkých. Odmítáme ale, aby v národním plánu obnovy MPO nově přidávalo limitace dle velikosti podniků tam, kde takové omezení plán nestanovuje.

Samotný Národní plán obnovy žádné omezení pro velké podniky nedal a nedává. Evropská komise i Ministerstvo průmyslu a obchodu to při přípravě NPO opakovaně deklarovaly jako jednu z výhod oproti operačním programům. Nerozumíme tedy, proč ministerstvo průmyslu nyní váhá. V některých částech NPO je podpora velkých firem dokonce výslovně uvedená a takto schválená naší vládou, Evropskou komisí i ostatními členskými státy. V dalších částech je pak přímo nezbytná, jako v případě vysokorychlostního internetu.

Zaznívá, že Svaz průmyslu tlačí na co nejrychlejší vypsání výzvy kvůli velkým podnikům. Je to pravda?
Vláda veřejně daklarovala, že co nejrychleji vyhlásí výzvy Národního plánu obnovy. Je to logické i z podstaty samotného plánu. Firmy různých velikostí, včetně právě malých podniků, se na nás několik měsíců obrací, kdy budou bližší informace k NPO a proč se harmonogram stále odkládá. Jsme hlasem byznysu, který tu naléhavost situace předává dál směrem k ministerstvu. Včasné vyhlášení může být zásadní zejména pro malé podniky. Právě malé a střední podniky potřebují mezi vyhlášením a příjmem žádostí často více času. Svaz při přípravě některých výzev proto po MPO i požadoval, aby žadatelům poskytlo delší čas pro nastudování pravidel a přípravu výzev. Jestli ale chceme přijímat první žádosti někdy v prvním čtvrtletí, tak právě proto nelze s vypsáním výzev otálet.

Zároveň je třeba upozornit, že za měsíc je rok 2022 a velmi zjednodušeně řečeno - termín pro zahájení projektů v NPO končí již v roce 2023. Odkládání výzev má dopad na efektivní využití prostředků Národního plánu obnovy a dosažení cílů stanovených vládou a požadovaných Evropskou unií.

Co nejrychlejší vyhlášení výzev navíc požadují také zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Všechny firmy jsou tak na stejné lodi.

Není tedy pravda, že byste chtěli malé firmy z NPO vyškrtnout kvůli těm velkým?
To jsme za Svaz průmyslu nikdy neprosazovali. MSP jsou důležitou součástí české ekonomiky, naopak jak jsem již zmínil, naprosto podporujeme i aby měly určité zvýhodněné podmínky. Ministerstvo průmyslu si podporu všech podniků bez rozdílu samo napsalo od národního plánu, někde dokonce zmiňuje velké podniky jako nezbytné příjemce. Vláda a následně Evropská komise i Rada toto schválily. Chceme tedy jen to, aby vyhlásili, co si sami navrhli, schválili a celou dobu slibovali. A odmítáme, aby ČR vytvářela limitaci nad rámec pravidel a národní plánu a tím opomíjela podstatu cílů jednotlivých komponent a efektivitu jejich plnění.

Pokud se ČR rozhodla, že prostředky NPO využije např. pro modernizaci distribuce tepla u tepláren a dosažení úspory primárních energetických zdrojů na úrovni 245,33 TJ, těžko tyto předepsané cíle splníme bez jakéhokoliv zapojení velkých firem, kterými teplárny prostě často jsou. To samé platí pro budování vysokorychlostních sítí a připojení 23 tisíc míst k nim. Na potřebu alespoň omezeného zapojení velkých firem upozorňují i jednotliví vlastníci komponent NPO – gesční náměstci ministerstev. U digitálních projektů navíc má zapojení velkých firem silné pozitivní efekty – když se digitalizuje jedna velká firma, následně se digitalizují i její subdodavatelé a digitalizace pronikne do celé ekonomiky. U vodního hospodářství či recyklace je jejich zapojení neméně důležité, jelikož jejich projekty budou mít velký přínos. Nesmyslná by byla limitace například také u výzvy k fotovoltaice, kde MPO již zveřejnilo základní parametry. Stačí si je prostudovat a zjistíte, že věcně z podstaty cílů a nastavení výzvy limitace smysl opravdu nedává.

Už nyní jsme v časové tísni. Řada projektů měla začít již na konci letošního roku. Například u vysokorychlostního internetu získat veškerá povolení, začít a dokončit výstavbu nějakou dobu trvá. To není otázka jednoho roku a opět jako ČR ohrožujeme čerpání vymýšlením nových podmínek. Pokud ministerstvo stanovuje nové podmínky nad rámec požadavků Komise, mělo by přijmout také odpovědnost za to, že se projekty nestihnou, alokované prostředky nevyčerpají a ČR bude muset finance vracet.

Svaz průmyslu nikdy nechtěl, aby velké podniky měly většinu žádostí nebo něco takového. Zajištění prostředků pro MSP lze zabezpečit jinými způsoby nastavení výzvy. Hlavní je ale co nejdřívější vyhlášení výzev a dostatek času na přípravu. Zároveň opakuji, že výzvy nesmí být vyhlašovány s výše uvedenou limitací.

V září jste poukazovali na to, že z Národního plánu obnovy vypadlo téměř pět miliard korun určených na podporu výzkumu a vývoje, a žádali jste vládu, aby tyto peníze doplnila z národních zdrojů. Jak od té doby jednání pokročila? Je reálné, že české firmy budou moci z Národního plánu obnovy čerpat peníze na podporu výzkumu a vývoje?
Nakonec se i na základě našeho tlaku podařilo částečně a pouze dočasně zalepit díru, která v podpoře výzkumu a vývoje vznikla, i když spokojeni stále nejsme. Díky tomu se snad ještě letos podaří vyhlásit soutěž ve stěžejním programu TREND na podporu firemního aplikovaného výzkumu, který byl vyškrtnutím nejvíce ovlivněn. I tak se ale soutěž zpozdí oproti harmonogramu a řešení formou půjčky od ostatních resortů ovlivní negativně rozpočet na výzkum a vývoj na příští roky. U jiných programů podpory výzkumu a vývoje se kompenzace bohužel nenašly. Budeme usilovat, aby se podpora aplikovaného výzkumu a vývoje do NPO v příštím roce vrátila. Nebude to ale lehké.

Stávající situace vysoké nejistoty, neustálého odkládání slibovaných výzev či nestability financování do budoucna podpoře aplikovaného výzkumu rozhodně nepomáhá a plnění deklarovaných cílů “ČR jako země s vyšší přidanou hodnotou” neodpovídá.

Jak vnímáte rozhodnutí o vyškrtnutí podpory výzkumu a vývoje z Národního plánu obnovy?
Považujeme to za zásadně chybné politické rozhodnutí. Do poslední chvíle to byla jedna z klíčových a kvalitně připravených komponent, o čemž nás několikrát ujišťovaly EK i MPO. Splňovala jedno z doporučení pro ČR, kam prostředky směřovat. Toto rozhodnutí zásadně ztížilo podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Bude na nové vládě, aby zajistila a stabilizovala prostředky na výzkum, vývoj a inovace. Bez podpory aplikovaného výzkumu se Česká republika středoevropským tygrem jen tak nestane.