Tři otázky pro Vladimíra Maříka

Ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT představuje strategii Průmysl 4.0.
marik


Co je cílem vámi vedeného Core Teamu Průmysl 4.0 a jak se mu daří naplňovat jeho úkoly?

Hlavním cílem je připravit pro ministerstvo průmyslu a obchodu výchozí materiály pro strategii Průmysl 4.0, která bude reagovat na německou iniciativu Industry 4.0. Půjde o rozpracování vize digitální ekonomiky v českých podmínkách. My se nikdy nemůžeme stát vůdčí silou v celosvětové průmyslové revoluci, ale musíme přizpůsobit naši ekonomiku potřebám toho, co se děje kolem nás.

Cílem našeho Core Teamu Průmysl 4.0 složeného z odborníků je tedy připravit daty i znalostmi podložený koncepční návrh toho, co je potřeba pro naplnění této vize udělat. Sešli se zde velice motivovaní lidé, kteří dobře spolupracují a rozumí si. Přímo nám to roste pod rukama. Tým je dělný, všechny termíny se ku podivu dodržují včas a myslím si, že i výstupy jsou dostatečně kvalitní.

Jak by měl český průmysl v případě přijetí této strategie vypadat a v jakém časovém horizontu by se to mělo stát?

Tak především tady nepůjde o to říci, ve kterém roce přesně dokončíme revoluci. Tady jde o něco většího - o přerod myšlení lidí, kteří jsou zapojeni do organizace průmyslové výroby a jejího řízení. Týká se to ovšem celé společnosti, řekl bych, že doslova všech občanů.

V průmyslové revoluci jde o změnu myšlení a postupné zavádění technologických změn tak, abychom se ideálu Průmysl 4.0 přiblížili. V různých podnicích se tomuto ideálu přiblíží v různých časových horizontech. Hlavní ovšem je, aby si všichni uvědomovali, že máme vize, ke kterým je třeba se přibližovat, a že to musíme udělat koordinovaným úsilím uvnitř ČR i v koordinaci s tím, co se děje v okolním světě.

Sledujeme tři hlavní cíle. První z nich je schopnost českých firem zapojit se do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Speciálně Německo jako hlavní hybná síla modernizace průmyslu považuje ČR za velmi důležitého, ne-li nejdůležitějšího partnera – i podle statistik to tak vypadá. Musíme být proto schopni se zapojit, integrovat.

Zadruhé by český průmysl měl zefektivnit výrobu. Zavedením principů Průmysl 4.0 budeme vyrábět rychleji, levněji, s větší úsporou zdrojů. A zatřetí cítíme, že máme na to, abychom některá svá vlastní řešení exportovali. Ve spolupráci s výzkumnou sférou – vysokými školami, Akademií věd ČR a dalšími výzkumnými pracovišti průmyslu - jsme schopni připravit taková řešení, že můžeme prodávat nejen patenty a know how, ale i třeba software a výrobní linky. Splnění všech těchto tří aspektů by ekonomice prospělo.

Pro úspěch Průmyslu 4.0 je důležitá i součinnost s podnikatelskou sférou. Jak hodnotíte přínos zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)?

Musím říci, že SP ČR v Core Teamu Průmysl 4.0. hraje velmi aktivní roli. Jeho zástupci do týmu přinášejí své podněty a odvádějí obrovský kus práce. Navíc velmi dobře zodpovídají za dvě zásadní oblasti. Tou první jsou potřeby českého průmyslu – dělají analýzu toho, jak na tom dnes v průmyslu jsme a co by se ještě mělo udělat. Druhá je velmi těžká oblast právního rámce – co je potřeba udělat v nejrůznějších zákonech, aby měl Průmysl 4.0 vůbec šanci volně vplout do života naší společnosti.

Celý rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem k tématice Průmysl 4.0 najdete v říjnovém čísle časopisu SP ČR Spektrum.

Jiří Janda
/
kategorie Rozhovory
zpět