Rozhovor Jana Rafaje pro Moravskoslezský deník

Bezmezné otevírání se Číně považuji za nesmyslný hazard.

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, říká v rozhovoru pro Deník:

Ostrava – Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a také člen představenstva a ředitel pro personalistiku a vnější vztahy v huti ArcelorMittal Ostrava, hodnotí v rozhovoru pro Deník aktuální hospodářskou situaci v Moravskoslezském kraji.

„To, co se povedlo u nás, je v mnohém ukázkové. Máme našlápnuto správným směrem,“ říká Jan Rafaj a doplňuje: „Věřím, že pokud se Evropa ochrání před neférovými dovozy, průmysl bude i nadále pýchou naší ekonomiky.“

* Jak hodnotíte současný stav průmyslu v našem kraji – v čem strádá, a v čem naopak vyniká?

Úspěšná transformace průmyslu v našem regionu v posledních dvou letech zaniká s kauzou OKD. Přesto jsem přesvědčen, že to, co se povedlo u nás, je v mnohém ukázkové, máme našlápnuto správným směrem. Podíl průmyslu na HDP je v naší zemni vysoce nad průměrem Evropské unie a v Moravskoslezském kraji je to ještě umocněno. Tvoří mnoho pracovních míst a ve světě má dobrou značku. Myslím si ale, že by mu prospělo větší propojení inovačních center s praxí. Potřebujeme přesvědčit nadnárodní korporace, aby zde měly nejen fabriky, ale i centra svého výzkumu. Infrastruktura zde v celku je, chybí schopnost propojení, pobídky a důvěra globálních investorů.

* Do jaké míry průmysl ohrožuje zmíněná situace v OKD? A můžou podle vás horníci najít uplatnění po rekvalifikaci v jiných průmyslových firmách v regionu?

Insolvence OKD a zejména její směřování samozřejmě ovlivní celý dodavatelsko-odběratelský řetězec. Osobně ale věřím, že lze najít řešení, které nepovede ke katastrofi ckým scénářům. Pro region by bylo velmi nepříjemné, kdyby restrukturalizace OKD nebyla pozvolná a plánovaná. Co se horníků týká, rozhodně si myslím, že je to cenná skupina potenciálních zaměstnanců pro průmyslové firmy v kraji. Jsou to velmi šikovní a zruční lidé. Problémem ale může být jejich dosavadní velice nadstandardní mzda, kterou bude málokterý podnik schopen nabídnout.

* Zdejší velké fabriky investovaly v posledních letech miliardy korun do inovací i ekologických opatření. Kam je to v konkurenceschopnosti posunulo?

Bohužel co se konkurenceschopnosti na světových trzích týká, může to být naopak nevýhoda. Český průmysl investoval do ekologie miliardy a v porovnání s průmyslem v zemích, kde tato nutnost či ochota není, to je z hlediska nákladů handicap. My ale nyní vyrábíme tak ekologicky, že jsme již na samé hranici dnes dostupných technologických možností, a máme tak v ekologizaci výrazný náskok před podniky v zahraničí.

* Jakým způsobem může zdejší průmysl zasáhnout dovoz čínské oceli?

Moravskoslezská tripartita odhaduje, že by udělení tržního statusu Číně mohlo ohrozit 15 tisíc pracovních míst jen v hutnictví a ocelářství, a až 45 tisíc míst v navazujících oborech. Import dumpingové čínské oceli se již dnes projevuje v přímořských zemích, kam je snadnější ocel z Číny exportovat. Společnost Tata Steel v Británii nedávno nabídla své ocelárny k odprodeji a stát se rozhodl do nich vstoupit. Podobnou diskuzi sledujeme na Slovensku či v Itálii. Na výsledcích společnosti ArcelorMittal se dumpingové dovozy negativně podepisují už od posledního čtvrtletí loňského roku. V České republice patří mezi nejohroženější již zmiňované hutnictví, ale i keramický, papírenský či automobilový průmysl. Lidé by přišli o nadstandardní platy, a často i o práci. Region a celou republiku by to negativně poznamenalo na dlouhou dobu. Osobně nerozumím národním obhájcům Číny. Zatím jsem nečetl smysluplnou studii, která by vysvětlovala přínosy pro Českou republiku a Evropskou unii v případě, že bychom Číně bezmezně Evropu otevřeli. Domnívám se, že je to nesmyslný hazard.

* Jak tedy vidíte další budoucnost průmyslu v našem kraji?

Věřím, že pokud se Evropa ochrání před neférovými dovozy, průmysl bude i nadále pýchou naší ekonomiky. Myslím si ale, že zároveň budeme muset přidat v aplikovaném výzkumu a inovacích, abychom byli konkurenceschopní. Naším cílem musí být změna struktury pracovních pozic, tedy modernizace průmyslu, společnosti. Budeme muset sázet na moderní technologie a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou. Kvalitou výrobků můžeme čelit dovozu zboží z třetích zemí, včetně Číny, kde ztrátový provoz firem často dotuje stát ze svého rozpočtu.

* Hodně se mluví také o nízkém zájmů studentů o průmyslové obory, přitom jde i podle vás o stále perspektivní směr. Čím byste tedy žáky přesvědčil, aby šli na učební obory s průmyslovým zaměřením?

Práce v průmyslu dnes nabízí zajímavou kariéru a možnosti pracovat na světových projektech. Technické vzdělávání navíc absolventům zajistí nadstandardní platové ohodnocení. Zájem o kvalifi kované lidi roste, šikovní absolventi technických oborů jsou po ukončení studia velmi žádaní. Statistky ukazují, že uplatnitelnost techniků je mnohem vyšší než lidí bez technického vzdělání.

* Kdybyste mohl udělat jeden zásadní krok či opatření, který by zvedl zdejší průmysl, co by to bylo?

Revidoval bych regulační opatření a zamezil jim. Stále jsme svědky, jak stát a populisté chtějí dále šněrovat podmínky pro podnikání. Novely zákoníku práce, zpřísňování ekologických limitů pod úrovně Evropské unie a okolních států, daňová opatření, karenční doby, poplatky na podporu solární energie, emisní povolenky apod. Navíc bych zavedl mimořádné pobídky pro umísťování aplikovaného výzkumu do České republiky.