Skláři vidí příležitosti v inovacích a volají po euru

Další rozvoj sklářského odvětví u nás musí být postaven vedle tradice také na produktových, technologických, materiálových a designových inovacích. Základním předpokladem je dostatek kvalifikovaných, odborně i řemeslně zdatných a kreativních pracovníků, pro něž je práce ve sklářství současně věcí srdce a přesvědčení. Na včerejším diskusním setkání o současnosti českého skla a bižuterie „SKLÁŘSKÉ SVÍTÁNÍ 2017“ konaném v Jablonci nad Nisou se na tom shodli zástupci předních sklářských firem působících v České republice. Akci společně organizovaly Svaz průmyslu a dopravy ČR, jeho členská Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. 

Na „SKLÁŘSKÉM SVÍTÁNÍ 2017“ diskutovali vrcholní manažeři a majitelé firem, které působí v různých segmentech sklářského odvětví, od výrobců plochého a obalového skla či skleněných vláken až po výrobce bižuterie, užitkového skla a svítidel. Své názory na setkání prezentovali například zástupci společností PRECIOSA ORNELA, VETROPACK MORAVIA GLASS, AGC Flat Glass Czech, Crystalex CZ, KNAUF INSULATION, Bohemia Machine, Rückl CRYSTAL či LASVIT. Během diskuze zaměřené na témata exportu, legislativy Evropské unie, recyklace, výzkumu a vývoje, vzdělávání nebo trhu práce se shodli na požadavcích směrem k budoucí politické reprezentaci i k dalším aktérům působícím v rámci odvětví (Závěry Sklářského svítání 2017).

V současnosti zaměstnává sklářský sektor u nás přibližně 20 tisíc pracovníků, produkuje obrat bezmála 50 miliard korun a ze své produkce zhruba 80-90 % vyváží. Vzhledem k této silné proexportní orientaci volají skláři logicky nejen po co největší stabilitě formou přechodu na euro, ale také po silnější podpoře konkurenceschopnosti sektoru ze strany státu zejména na trzích třetích zemí, tj. mimo prostor EU. Formy této podpory mohou být spíše nepřímého rázu, jako například aktivní marketing ve prospěch odvětví ve světě, efektivní a finančně výraznější podpora účasti na veletrzích. Další podporou může být dostupnější financování a pojišťování vývozu do zemí řazených do tzv. rizikovějších kategorií.

Neméně důležité je pro skláře i podnikatelské prostředí, v němž působí na domácím i jednotném evropském trhu. Proto požadují, aby stát pro vyjednávání nové legislativy Evropské unie uměl efektivně sbírat kvalifikovaná stanoviska zástupců sklářského sektoru a následně je na půdě EU i aktivně hájil a prosazoval. Palčivé jsou pro skláře problémy na trhu práce. Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, poukázal na rozšiřující možnosti překonávat potíže na trhu práce právě prostřednictvím mezioborového přístupu, další automatizace a robotizace nebo získáváním pracovníků ze zahraničí. „Diverzita a silnější propojování know-how různých oborů, včetně těch uměleckých, podněcují kreativitu a tím i další pozitivní vývoj sklářství u nás,“ upřesnil Špicar. Jako zástupce zaměstnavatelů v Radě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství se Špicar také vyslovil pro další prohloubení spolupráce sklářských firem a akademické sféry, ať již při samotném vzdělávání studentů či v oblasti výzkumu a vývoje.

Závěry Sklářského svítání 2017 naleznete zde.

Tisková zpráva zde.