SP ČR: Výzva vládě od kulatého stolu VŠ a podniků v Ostravě

Tisková zpráva

Technické vysoké školy a podnikatelé vyzvali vládu k řešení situace v oblasti vědy a výzkumu a vzdělávání

Vysocí představitelé technických vysokých škol z Ostravy, Prahy, Brna a Zlína diskutovali dnes se zástupci podniků a organizací v rámci kulatého stolu na téma „Spolupráce univerzit s průmyslem a odběrateli – legislativní prostředí ČR“. Besedy na Vysoké škole báňské v Ostravě, kterou inicioval Svaz průmyslu a dopravy ČR, se zúčastnily na dvě desítky odborníků a podnikatelů.

Z několikahodinové diskuse vzešel návrh požadavků na vládu a na odpovědná ministerstva, které zástupci technických vysokých škol a Svaz průmyslu a dopravy ČR chtějí prosazovat. Mezi tyto požadavky patří:

1. Otevřít diskusi na vládní úrovni se zástupci technických vysokých škol a podniků, která by jasně definovala hospodářskou politiku České republiky a současně technického vysokoškolského vzdělávání ve spojitosti s požadavky průmyslu.
2. Přehodnotit omezení prostředků ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj v následujících 3 letech na úroveň roku 2009, podporovat a zajistit prostředky na českou účast v technologických platformách
3. Efektivně nastavit vznikající Technologickou agenturu jako platformu účinné podpory výsledků spolupráce vysokých škol, dalších výzkumných organizací a podniků.
4. Zjednodušit systém čerpání prostředků ze strukturálních fondů na výzkum, vývoj,  inovace a vzdělávání v souladu s jejich posláním a dobrými mravy, preferovat obsah projektu nad formou.
5. Zjednodušit odpočet daní pro VaV a zvýhodnit nákup služeb pro VaV od výzkumných organizací

Diskutující poukázali na problém nedostatečných objemů prostředků, které plynou do technického vysokého školství. „V ČR jsou prostředky na jednoho vysokoškolského studenta 10% oproti Dánsku a čtvrtinové ve srovnání s Finskem,“ uvedl rektor Vysoké školy báňské Tomáš Čermák. I to je důvod,
proč klesá kvalita absolventů technických vysokých škol. Nastavení systému financování VŠ podle počtu studentů je podle diskutujících přežité.
Klesající počet zájemců o technická odvětví by ml být přitom podpořena systémem stipendií.

Co se týká prostředků na výzkum a vývoj, jak uvedl místopředseda Rady pro výzkum a vývoj Vladimír Haasz, ty by měly být mrazeny pro rok 2010 na letošní úrovni.

Navíc zhledem k tomu, že mnohé podniky omezují investice do vědy a výzkumu kvůli dopadům globální recese, je třeba, aby vláda poskytla pomoc pro překlenutí problémů výzkumných agentur a středisek technických vysokých škol.

Problémem je stav čerpání prostředků ze strukturálních fondů, které byly využity pro roky 2007 a 2008 pouze z 1,6%. „Jedno procent hrubého domácího produktu na výzkum a inovace nebude dosaženo ani letos či v roce 2010, a to ani pomocí strukturálních fondů“ poukázal na nedostatek né čerpání peněz ze strukturálních fondů Karel Šperlink, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast výzkumu a inovací. Jak uvedli účastníci diskuse, čerpání prostředků z unijních fondů ztěžuje zbytečná byrokracie a složité nastavení propozic, což je problém zejména pro malé a střední firmy.
Prostředky se v řadě případů čerpají na méně potřebné oblasti než je podpora vědy a výzkumu a technického školství. „Některé projekty nám nebyly uznány. Na druhé straně byl přijat projekt minimalizace šikany za 48 milionů korun, vzdělání pracovníků školních jídelen za řadu milionů,“
uvedl Tomáš Čermák.

Z diskuse vyplynul požadavek, aby byla udělána analýza čerpání strukturálních fondů. „Tvrdí se, že nejsou peníze, ale proč nečerpáme strukturální fond?“ apeloval na odpovědná ministerstva Jiří Cienciala, generální ředitel Třineckých železáren.

Přítomní podpořili vznikající Technologickou agenturu, která by však podle nich neměla být orgánem lobbyistických tlak, nýbrž platformou podpory hmatatelných výstupů spolupráce vysokých škol a podniků.

Co technické vysoké školy i podnikatelé postrádají je vytvoření a naplňování strategie rozvoje prioritních odvětví, na které by navazovalo vysoké školství a tomu odpovídající výzkum. „Je třeba nastavit odvětvovou politiku a podle toho nastavit vědu a výzkum a systém vzdělání. Nyní se peníze rozdělují bez cíle, neboť cíl rozvoje ekonomiky nemáme,“ poznamenal Pavel Juříček, generální ředitel Brano Group.

Zájmem podnikatelů, což vyjádřili při jednání, je možnost daňových odpočtů.  Navrhují také, aby náklady na nákup výzkumu byl zahrnut do samotného výzkumu. Zlevnilo by to výzkum o 20 až 25%: