SP ČR: Spolupráce průmyslu a vysokých škol není dostatečná

Na Evropském fóru v Brně se hledaly cesty překonávání odlišného jazyka a hodnot průmyslu a akademické sféry.

Spolupráce evropských podniků a vysokých škol, týká se to i České republiky, není nastavena dostatečně efektivně. Jedním z důsledků tohoto stavu je skutečnost, že Evropa zaostává ve vzdělání, výzkumu a inovacích za Spojenými státy i Japonskem a tudíž v konkurenceschopnosti. To se potvrzuje i v nynější době řešení dopadů globální recese, kdy má Evropa 20 milionů nezaměstnaných a současně existují stále ještě čtyři miliony volných pracovních míst. Jednou z cest odstranění této disproporce a posílení evropské konkurenceschopnosti je systematické předvídání budoucích dovedností a jejich lepší sladění s potřebami podniků.

A právě na partnerství vysokých škol a podniků a jejich posílení a na připravenost absolventů na budoucí potřeby trhu práce se zaměřilo Evropské fórum, které proběhlo v Brně ve dnech 2. a 3. února 2010. Za účasti zástupců českého průmyslu bylo organizováno Evropskou komisí, Ministerstvem školství, mládeže a sportu ČR a Fakultou sociálních studií Masarykovy university v Brně.

Diskuse, které byli přítomni i hosté z evropských zemí, potvrdila, že mezi podniky a vysokými školami nadále existuje propast. „Vysoké školy a průmysl mají příliš odlišný jazyk a hodnoty. Základem efektivnější spolupráce je proto jejich sbližování a kvalitnější komunikace. Nejde o to, aby vysoké školy byly servisním centrem pro firmy, ale aby byly schopny rozumět a reflektovat to, co určuje byznys, tedy zákazníci a trhy. Proto je důležité, aby tyto hodnoty byly cíleně přibližovány pomocí zprostředkovatelů, například v podobě speciálních institutů. Osvědčilo se to v některých evropských zemích.“ uvedl Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 Vladimíra Drbalová, ředitelka Sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí SP ČR, která na Fóru zastupovala Evropský hospodářský a sociální výbor, komentovala výsledky jednání:„Zájem účastníků byl zejména o konkrétní případy z praxe v jednotlivých členských zemích. Z diskusí pak vykrystalizovala řada otázek, jako jsou například - Jaká je úloha tzv. facilitators, tedy osob slaďujících vzájemná očekávání škol a podniků? Jsou univerzity manipulovány do úlohy poskytovatelů služeb pro podniky, a kde je hranice jejich nezávislosti? Je akademická sféra připravena na změny a dostatečně otevřená? Proč se malé a střední podniky zdráhají spolupracovat s univerzitami?“

K tomu Pavel Kafka poznamenal, že výsledky účinnější spolupráce s vysokými školami by mohly výrazněji využít právě malé a střední firmy, ovšem někteří jejich zástupci mají mentální problém jednat s představiteli univerzitní sféry kvůli nižšímu vzdělání.

Působivé bylo vystoupení Jana Mühlfeita, presidenta pro Evropu - Microsoft Corporation, který hovořil o tom, že vzdělání by se mělo stát „mantrou“. „Musíme uvolnit lidský potenciál. Potřebujeme kombinovaný přístup k e-dovednostem, který by nám umožnil propojit inovace jako hybnou sílu produktivity a konkurenceschopnosti a inkluzi, tady e-dovednosti jsou motor sociální inkluze a vzdělávání, otevírající cestu ke kariéře. Uvědomme si, že v budoucnu 90 procent všech pracovních míst bude vyžadovat znalost ICT a od 20 procent zaměstnanců se bude očekávat pokročilá znalost ICT,“ uvedl Jan Mühlfeit.