Kulatý stůl SP ČR a Economia k technickému vzdělávání

Rok průmyslu a technického vzdělávání pokračuje debatami na vrcholné úrovni. Závěr první z nich: změny je nutné provádět rychle.
K dispozici je videoreportáž!

Efekt může být patrný až s odstupem nejméně 15 let, přesto se zavedením změn nelze otálet. Tyto myšlenky rezonovaly v příspěvcích účastníků debaty „Jak dál v technickém vzdělávání“, kterou dnes v pražské Galerii DOX uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s vydavatelstvím Economia v rámci projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání.

„Vyzývám vládu, aby se nebála prosazovat důležité věci ve zrychleném tempu,“ řekl prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Konstatoval, že průmyslovým firmám, na nichž stojí česká ekonomika, dlouhodobě chybějí technicky vzdělaní pracovníci. Jejich příliv do firem není myslitelný bez zlepšení technického školství již od základních škol. SP ČR proto bude podporovat projekty na podporu výuky matematiky, fyziky a chemie i ty zaměřené na vzdělávání učitelů. Podporuje i zavádění prvků polytechnické výuky v mateřských a na základních školách (stavebnice, dílny apod.).

Z dalších cílů SP ČR v oblasti vzdělávání zmínil Jaroslav Hanák nutnost oslabit vliv financování „na hlavu“ a nastavování kapacity oborů podle predikce trhu práce či povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů. V rámci odborného středoškolského vzdělávání bude SP ČR prosazovat ty prvky duálního vzdělávání, jež jsou přenositelné do českého prostředí.

Nutnost vázat systém vzdělávání na potřeby společnosti zdůraznil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek.„Dlouhodobě se nám nepotkává trh práce a jeho potřeby se školským systémem,“ prohlásil ministr Chládek. Hodlá přispět ke změně postoje mladých lidí k průmyslu. „Už to není o špinavých montérkách. Musíme ukázat, že technika je zábava. Stejně tak matematika musí přestat být pro děti strašákem,“ konstatoval.

K apelům, že je třeba nadchnout děti pro technické obory se připojil i náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.„Poslední dobou stále silněji pociťujeme, jak jsou pro dětský zájem o techniku důležité technicky zaměřené kroužky a volnočasové aktivity, ať už je to robotika, modelářství či další. Tyto aktivity je třeba podporovat a rozšiřovat,“ uvedl.

Konkrétní příklady z praxe, jak firmy mohou s nedostatkem kvalifikovaných odborníků bojovat vlastními silami, uvedl předseda představenstva Vítkovice Holding Jan Světlík. Jeho společnost v uplynulých letech koupila budovu gymnázia, kterou přeměnila v odbornou technickou školu. „Proces převedení školy na firmu je v ČR perverzní, to se jinak nedá říci,“ posteskl si Jan Světlík při vzpomínce na těžké období transformace školy. Podmínky pro soukromé technické střední školy jsou podle něj oproti školám státním nevýhodné, přestože firemní školy studentům nabízejí lépe vybavené dílny i možnost sbírat cenné zkušenosti přímo v praxi. „Navíc se některé státní školy jako technické jen tváří, ale jsou to vlastně převlečené gymply,“ poznamenal Jan Světlík.

Ve prospěch technického studia mluví jasnou řečí aktuální čísla. Například na jedno volné pracovní místo v humanitně zaměřených oborech čeká až 12 absolventů. „Tady něco nehraje,“ komentoval zmíněnou statistiku Pavel Kysilka, předseda představenstva České spořitelny, která je generálním partnerem Roku průmyslu a technického vzdělávání. Připomněl, že největší ekonomický růst i zaměstnanost vykazují země, umísťující se na čelních místech v žebříčcích matematických znalostí žáků. Česká spořitelna proto na rozvoj vzdělanosti založila Nadaci Depositum Bonum, jež se snaží pomoci školám a učitelům zlepšit kvalitu výuky v technických a přírodovědných předmětech. „Naší vizí je, aby hodiny matematiky, fyziky, biologie i chemie v dětech probouzely radost z objevování světa a chuť věnovat se těmto oborům i v budoucnu“, uvedl ředitel nadace Václav Kubata.

Technické vysoké školy reprezentoval Petr Konvalinka, rektor ČVUT v Praze a současně předseda platformy Fórum průmyslu a vysokých škol. „Jako jednu z cest k budoucí prosperitě vidíme zvýšení podílu v současnosti naprosto nedostatečného institucionálního financování vysokých škol. Na ČVUT pak jednoznačně prosazujeme spolupráci s průmyslem na konkrétních zakázkách a zapojujeme studenty do práce na nich,“ řekl. Jaroslav Hanák vznesl i požadavek vytvořit systém hodnocení VŠ podle úrovně absolventů včetně jejich uplatnitelnosti. Podle jeho názoru by mělo rovněž dojít k úpravám bakalářských programů ve smyslu zvýšení jejich profesní zaměření.

Série debat v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání bude pokračovat dalšími diskusními setkáními na konkrétní témata. 

Fotogalerii z kulatého stolu najdete zde:

Videoreportáž z debaty najdete zde:

Růžena Hejná
/
kategorie Tiskové zprávy
zpět