Školy nedostatečně připravují žáky na práci
Pouze polovina základních škol v Jihomoravském a Ústeckém kraji do výuky zapojuje témata budoucího uplatnění žáků. Necelá polovina se věnuje jednotlivým profesím z hlediska jejich nároků na vzdělávání a jen dvě pětiny z nich žákům přibližují regionální specifika trhu práce. To jsou některé výstupy z aktuální analýzy Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s názvem „Soulad potřeb trhu práce a vzdělávání na úrovni ZŠ v Jihomoravském kraji a Ústeckém kraji“. Zjistit měla zejména přístup základních škol v obou krajích k přípravě žáků k jejich budoucímu profesnímu uplatnění v rámci vzdělávacího procesu.
Jak vyplynulo z analýzy, školy působící na severu a severozápadě Čech mnohem více zapojují do výuky témata spojená s významnými lokálními zaměstnavateli. Specifičnost ekonomické struktury Ústeckého kraje může být jedním z důvodů tohoto počínání.
Rozdílný přístup k zapojení jednotlivých témat do výuky je patrný u typu (stupně) základních škol. Malotřídky (1. - 5. třída) vůbec nevěnují pozornost tématům, jako je „Budoucí uplatnění žáků na místním trhu práce“ a „Zaměstnavatelé, kteří v lokalitě působí a jsou důležití“. Pro většinu ZŠ s oběma stupni základního vzdělání je naopak dané téma poměrně důležité.
Analýza zkoumala také názor zástupců firem na kvalitu absolventů. Většina zaměstnavatelů se domnívá, že kompetence absolventů jen částečně odpovídají jejich požadavkům. Nutné je jejich doškolení i v oblastech, které měli studenti získat na škole. Tento stav je kritičtěji vnímán mikropodniky a malými podniky. Subjekty byly v případě kompetencí kritičtější v Ústeckém kraji. Zatímco v tomto kraji chybí zaměstnavatelům hlavně kvalifikované a technické profese, v Jihomoravském kraji je nedostatek spíše nekvalifikované pracovní síly.
Pro přípravu budoucích absolventů je důležitá spolupráce ZŠ s lokálními podnikateli. Většina ZŠ zapojených v průzkumu ji však nemá nastavenou. Nejčastějšími důvody jsou omezené časové možnosti (více než polovina škol) a omezené finanční možnosti škol (téměř 40 %). Více než třetina ZŠ uvedla jako bariéru spolupráce nezájem místních zaměstnavatelů.
Nejvíce firmy spolupracují se středními odbornými školami (s maturitou) nebo gymnázii. Více než třetina firem má navázanou spolupráci i se středními odbornými učilišti a s vysokými školami nebo univerzitami. Téměř 30 % firem nespolupracuje se školami vůbec.
Analýza zjistila tři základní problémové okruhy. Jsou jimi:
- slabá a neefektivní koordinace aktérů vzdělávacího systému,
- nedostatečná informovanost ZŠ o potřebách trhu práce a profesních trendech,
- nedostatečné vzdělávání v polytechnických a přírodovědných oborech.
Celá analýza ke stažení zde.
Analýza byla zpracována v rámci projektu Propojování národního, odvětvového a regionálního dialogu v ČR.
- Gbelec Ondřej
- /
-
kategorie Realizované projekty