Česko potřebuje lepší podporu inovací a vzdělávání zaměstnanců

Pro úspěch české ekonomiky je klíčové, aby firmy zvyšovaly přidanou hodnotu své výroby. S tím jim může pomoci lepší podpora výzkumu, vývoje a inovací. Produktivitu práce sice firmy zvedají zaváděním automatizace, nicméně pro takto upravené provozy potřebují kvalifikované pracovníky. Ty jim může dodat jak duální vzdělávání, tak podpora celoživotního vzdělávání stávajících zaměstnanců. Nejen tato doporučení zazněla na konferenci Svazu průmyslu a dopravy "Jak podpořit rozvoj českých firem?", která se konala v rámci aktivit podle §320a zákoníku práce.GŘ Dagmar Kuchtová

Česká ekonomika pomalu dohání vyspělejší část Evropské unie. Loni se český hrubý domácí produkt přepočtený na jednoho obyvatele vyšplhal už na 89 procent průměru celé evropské osmadvacítky. Další zvyšování blahobytu Česka bude ovšem závislé na schopnosti tuzemských firem zvyšovat přidanou hodnotu svých výrobků a služeb. Pak budou moci rychleji růst také mzdy. „Zkušenosti ukazují, že zejména inovativní firmy dokážou uspět na světových trzích a expandovat, což se zpětně promítá do změn ve struktuře ekonomiky, do míry zaměstnanosti a struktury zaměstnanců,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.

Podpora výzkumu a vývoje ve firmách

Cesta k lepší a hodnotnější produkci vede přes investice do výzkumu, vývoje a inovací. Studie, kterou nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR, ovšem prokázala, že se významně rozevírají nůžky v objemu inovačních investic mezi firmami v českém a zahraničním vlastnictví. Zatímco české dcery zahraničních společností od roku 2010 zvyšují investice do výzkumu a vývoje, tak v ryze českých firmách objem těchto investic stagnuje. Stejný rozdíl je také mezi velkými firmami nad 250 zaměstnanců a menšími podniky.

Za hlavní bariéry pro soukromý firemní výzkum a vývoj označují podniky nedostatek peněz a kvalifikovaných pracovníků. „Na finanční bariéry nejčastěji upozorňují malé a střední podniky. Nedostatek lidí trápí velké firmy a podniky pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Kristýna Meislová z Technologického centra AV ČR, která se na zpracování studie podílela. Firmy také tvrdí, že bariéry se spíše prohlubují.
Jan Proksch SP ČR
Stát může sehrát významnou roli při podpoře soukromých investic firem do výzkumu a vývoje. Studie ukázala, že v Česku chybí podpůrné programy, které by pokrývaly celý inovační cyklus. Firmám by pomohly také dlouhodobé programy, které by podporovaly výzkum a vývoj v konkrétních technologických oblastech, například v nanotechnologiích nebo biotechnologiích. Na ně by mohly být navázány programy pro malé a střední firmy, z nichž by podniky mohly peníze použít i na uvádění svých inovací na trh. Silnější podporu by si zasloužily také začínající technologické firmy, které potřebují zdroje na studie proveditelnosti, posouzení komerčního potenciálu inovací nebo patentové rešerše. „Některá z doporučení obsažených ve studii už jsou součástí programového prohlášení Svazu. Některá jsou určena k širší diskusi,“ upřesňuje Jan Proksch, manažer Svazu průmyslu pro výzkum, vývoj a inovace.

Vzdělávání zaměstnanců

Česko je v Evropě výjimečné vysokým podílem průmyslu na celkové zaměstnanosti. Podíl lidí pracujících v průmyslu dokonce v posledních letech roste, zatímco ve zbytku Evropy je trend opačný. Za evropským průměrem ovšem český průmysl zaostává v podílu zaměstnaných specialistů. „Těch je ve zpracovatelském průmyslu 5,8 procenta, zatímco v Německu jich v průmyslu pracuje 12,6 procenta,“ říká Zdeňka Matoušková z Národního vzdělávacího fondu.

S postupující automatizací výrobJIří Vaňáseky budou firmy potřebovat více zaměstnanců s kvalitnějším vzděláním, kteří budou schopni nové stroje obsluhovat a řídit. „Chceme změnit systém rekvalifikací, abychom více vycházeli vstříc potřebám firem. Připravujeme také program, který bude zaměřený na další vzdělávání zaměstnaných. Jde o prevenci budoucí nezaměstnanosti,“ uvádí Jiří Vaňásek, náměstek ministryně práce a sociálních věcí.

Samotné firmy se už snaží spolupracovat se školami, aby z nich vycházeli absolventi, kteří budou lépe splňovat jejich požadavky. V Moravskoslezském kraji už Svaz průmyslu rozjel pilotní projekt duálního vzdělávání, v němž spolupracují vybrané firmy s několika středními školami. Tento koncept vzdělávání českým podnikům chybí, vyplynulo z průzkumu, který pro Svaz průmyslu zpracovala poradenská společnost Trexima. „Duální vzdělávaní nejvíce postrádají velké firmy. Uvedlo to 42,5 procenta podniků s více než 250 zaměstnanci. Mezi středními firmami od 50 do 249 zaměstnanců má stejný názor 32 procent firem,“ vysvětluje Marcel Navrátil z Treximy.

Dvě pětiny oslovených škol ovšem uvádějí, že intenzivnější spolupráci s firmami komplikuje obtížná koordinace odborné přípravy žáků v podnicích s obdobími školní výuky. Polovina škol tvrdí, že podniky mají nerealistické představy o rozsahu odborné přípravy. Firmy podle škol mají také nereálná očekávání ohledně počtu žáků zapojených do odborné přípravy u konkrétního zaměstnavatele.

Podpora dalšího vzdělávání

Kvůli automatizaci a robotizaci zmizí do roku 2050 podle některých odhadů až polovina dnešních pracovních míst. Nejvíce ohrožení robotizací jsou zaměstnanci se středním vzděláním. Proto je důležité, aby si lidé zvykli, že se musí vzdělávat i během pracovní kariéry. „Finanční podpora dalšího vzdělávání ze strany státu je však mizivá,“ tvrdí Miroslav Procházka z Národního vzdělávacího fondu.Miroslav Procházka
Zaměstnanci, kteří se v Česku při práci dál vzdělávají, tráví na školeních a dalších kurzech za rok 35 hodin. Evropský průměr je však 67 hodin. Ve vyspělých státech, jako je Německo, se průměrná doba dalšího vzdělávání pohybuje nad 100 hodinami za rok.

Nástroj, který by mohl zaměstnance k dalšímu vzdělávání motivovat, jsou takzvaná vzdělávací konta. Na nich by pracovníci měli na rok stanovenou částku, za níž by si mohli koupit vzdělávací kurzy podle vlastního výběru. Tato metoda podpory se osvědčila v řadě západoevropských zemí. „Kdyby v Česku tato konta aktivně používalo 10 procent ze všech zaměstnaných, kteří by měli k dispozici 5 tisíc korun za rok, stálo by to 2,7 miliardy korun ročně. Pokud by se systém omezil jen pro lidi se základním vzděláním, činily by náklady 860 milionů korun,“ vypočítává Procházka. Oslovení experti se shodují, že by bylo žádoucí, aby se zaměstnanci na financování dalšího vzdělání podíleli z vlastních prostředků.

Konferenci uzavřela svým příspěvkem k mobilnímu balíčku v dopravě na území Evropské unie Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy: „Stále nové povinnosti a pravidla výrazně zvyšují administrativní, časovou a finanční zátěž, dopravci ztrácejí konkurenční schopnosti a přestávají v některých zemích mezinárodní dopravu podnikat.“

Prezentace ke stažení:

Analýzy ke stažení:

Gbelec Ondřej
/
kategorie Probíhající projekty
zpět