15 výzev Svazu průmyslu

Vláda má ještě dva roky na dokončení důležitých úkolů pro budoucnost české ekonomiky a průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR předal na svém Sněmu premiérovi Andreji Babišovi 15 výzev, jejichž splnění do konce funkčního období od vlády očekává.

 

1. Vláda musí zjednodušit stavební právo ještě v tomto volebním období


Délka přípravy velkých stavebních projektů je v Česku stále tragická. V žebříčku Doing Business 2019 se Česko umístilo na 156. místě. Investor v průměru musí udělat 21 úkonů, které zaberou 246 dnů. Před deseti lety přitom bylo Česko na 86. místě, kdy investor v průměru potřeboval na 36 úkonů 180 dnů. Investor do infrastrukturních staveb nyní musí většinou získat nejméně čtyři složitá povolení – stanovisko EIA, stavební povolení, povolení pro nakládání s vodami a další závazná stanoviska dotčených úřadů. U některých projektů se ale počet povolení může vyšplhat na osm.

„Tato situace je neúnosná. Proto vláda musí ještě v tomto volebním období dokončit rekodifikaci stavebního práva, tak aby infrastrukturní projekt potřeboval ideálně jediné povolení. Věcný záměr stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, představil řadu ambiciózních řešení, která mají za cíl urychlení výstavby. Mezi nejvýznamnější patří čtyři změny: vznik nezávislé soustavy stavebních úřadů, maximální integrace jednotlivých povolení a řízení na stavebním úřadě, tzv. fikce souhlasu a změny ve vypořádávání námitek a odvoláních. Bohužel se objevují snahy na zavedení různých výjimek z maximální integrace jednotlivých povolení. Potřebujeme jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

2. Vláda musí zajistit, aby dlouhodobě bylo dostatek peněz na stavbu dopravní infrastruktury


Česko potřebuje 920 kilometrů nových dálnic. Loni se otevřely jen 4 kilometry, letos zatím můžou řidiči jezdit po 8 kilometrech nových dálnic. To je zcela nedostatečné tempo. Jen pro srovnání v Polsku je letos v plánu otevřít až 57 kilometrů nových dálnic. Hrozí přitom, že v příštích letech nebude na výstavbu dálnic a další dopravní infrastruktury dost peněz.

„V letech 2021 a 2022 podle našich analýz bude chybět na výstavbu dopravní infrastruktury dohromady 15 miliard korun. Vláda ale musí zajistit její dlouhodobě stabilní financování. V úvahu například připadá posílení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, a to navýšením podílu vyčleněného z vybrané spotřební daně z minerálních olejů. Velký vnitřní dluh také mají silnice nižších tříd. Proto je třeba systémově vyřešit, aby kraje měly každý rok zaručeno dost peněz na jejich opravy,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

3. Vyžadujeme, aby vláda co nejrychleji podpořila rozvoj nízkoemisní mobility


Automobilový průmysl v současnosti prochází evolucí, která bude mít významné dopady na strukturu ekonomiky, státní rozpočet, energetiku, budování sítí a v neposlední řadě domácnosti. Evropská regulace emisí CO2 vytváří na automobilky velký finanční tlak. Průmysl se na novou éru elektromobility odpovědně připravuje a investuje do řešení chytré mobility.

„V tomto úsilí je zcela zásadní podpora vlády ČR a státní správy. K udržení konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu musí vláda přijmout co nejrychleji opatření vedoucí k podpoře nízkoemisní mobility. Jde o efektivní nástroje pro naplňování klimatických cílů a Pařížské dohody. Jsou to často komplikovaná opatření, ale ani my se nevyhneme jejich přijetí v krátkodobém horizontu. Proto je potřeba více podporovat e-mobilitu a alternativní pohony z evropských a národních zdrojů. Vláda musí také vyřešit daňově-administrativní otázky elektromobility, podpořit budování dobíjecí infrastruktury, podpořit zdravý ekosystém pro nástup elektromobility a aktivně naplňovat opatření Memoranda a Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR,“ tvrdí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

4. VLÁDA musí do 2020 zajistit všechny podmínky nutné k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků


Vláda musí rozhodnout o výstavbě nového jaderného bloku, aby v roce 2020 začal výběr dodavatele. Je nejvyšší čas, aby vláda zahájila praktické kroky, které zajistí všechny podmínky nutné k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků. Česko totiž bude potřebovat nové bezemisní zdroje elektřiny po roce 2030. Vláda 8. července 2019 rozhodla, že nové jaderné bloky (prioritně v Elektrárně Dukovany a následně v Elektrárně Temelín) bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím svých dceřiných společností. Stát uzavře smlouvu s ČEZ o podmínkách výstavby. První blok by mohl být postaven v letech 2035-2040.

„Je třeba mít na paměti, že odstavení nynější jaderné elektrárny Dukovany je plánováno na rok 2035, pokud nebude prodloužena její životnost. Proto by nový blok měl v Dukovanech stát v roce 2035. Tento termín je už ale kvůli průtahům na straně státu reálně ohrožen,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

5. Vláda musí letos přijmout takový klimaticko-energetický plán, který umožní splnit klimatické a energetické cíle do roku 2030 s co nejnižšími náklady


Vláda musí letos rozhodnout, jakým způsobem se Česko zapojí do plnění evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě elektřiny a pro energetickou účinnost. K tomu bude sloužit Národní integrovaný klimaticko-energetický plán, který musí vláda dokončit do konce roku a odeslat ho do Bruselu. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí dodržet slib, že prověří a propočte potenciál České republiky v OZE i úsporách energie tak, aby plnění cílů mělo co nejnižší negativní dopady na konečné spotřebitele energie. Odpovědnost za dosažení cíle v oblasti energetických úspor musí nést stát. Stát se musí rovněž zasadit o to, aby Česká republika patřila mezi leadery v nových technologiích v energetice a z proměny energetiky i navazujícího hospodářství přímo profitovala (elektromobilita, ukládání energie, apod.).

„Hlavním zájmem průmyslu a občanů Česka je, aby stát naplňoval cíle pro OZE a energetickou účinnost s co nejnižšími náklady, to znamená, aby preferoval vždy co nejlevnější zdroje a opatření. Plnění cílů nesmí zatížit cenu energií tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopný a domácnostem porostou účty za energii. V oblasti úspor energie se pohybujeme v nákladech mezi 600 až 1000 miliardami pro období 2020-2030. Trváme také na tom, že pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů a modernizaci těch stávajících musí platit striktní zachování technologické neutrality,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

6. Vyzýváme vládu, aby připravila trh práce na budoucí výzvy, jako je Průmysl 4.0 nebo demografické změny, a vyčlenila dost peněz na oblast celižovotního vzdělávání


Česko stále nemá zákonem stanovený systém predikcí trhu práce. Pro průmysl je přitom klíčové, aby byl zajištěn dlouhodobý soulad nabídky a poptávky po pracovnících z hlediska očekávaného počtu a struktury zaměstnanců. Systém predikcí musí brát v úvahu národní a regionální informace o vývoji na trhu práce, o vývoji jednotlivých odvětví, profesí a studijních oborů. Musí také zahrnovat vazbu na vzdělanostní politiku státu.

Iniciativa Práce 4.0 ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje v příštích 20 letech úbytek 10 % pracovních míst a podstatné změny ve vykonávaných činnostech u 35 % pracovních míst, proto je nutná adaptace zaměstnanců i zaměstnavatelů na očekávané změny.

„Stát musí prostřednictvím Úřadu práce ČR zajistit co nejrychlejší zachycení uvolňovaných pracovníků, rychlou cílenou rekvalifikaci na nové pozice a jejich co nejrychlejší návrat do práce. Proto prosazujeme, aby bylo možné z prostředků Aktivní politiky zaměstnanosti platit již vnitrofiremní rekvalifikace, kde by si firmy přeškolily své ohrožené zaměstnance na nové pracovní pozice, aniž by je musely propouštět a znovu nabírat na volném trhu práce. Úkolem vlády musí být také vytvoření a zajištění financování systémů celoživotního vzdělávání, který bude rychle reagovat na změny na trhu práce,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Určující pro budoucí trh práce bude demografický vývoj v České republice. Zatímco loni bylo podle ČSÚ 65 procent populace v produktivním věku 15 až 64 let, v roce 2031 se tato skupina zmenší na 62,7 procenta populace a v roce 2051 bude tvořit 56,3 procenta populace. Letošní analýza OECD uvádí, že nyní v ČR připadá na 100 pracujících 44 důchodců. V roce 2050 bude na 100 pracujících připadat až 70 důchodců.

„Tento vývoj bude mít vliv na dostupnost pracovníků na trhu práce a zároveň ovlivní udržitelnost českého průběžného důchodového systému. Analýza MPSV uvádí, že objem peněz vyplacených na důchody začne po roce 2031 významně růst, postupně z nynějších 8 % až k 12 % HDP. I proto vyzýváme vládu, aby nepřistupovala do budoucna k razantním valorizacím důchodů. Takové valorizace prováděné v letech 2019 až 2020 budou představovat v dlouhodobém výhledu velmi velkou zátěž pro průběžně financovaný důchodový systém v řádu několika set miliard korun,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

7. Vláda musí dostat na trh práce všechny nezaměstnané, kteří mohou pracovat, a výrazně usnadnit i zrychlit příchod zahraničních pracovníků


Situace na trhu práce se nelepší. V srpnu bylo na úřadech práce registrováno 204,8 tisíce uchazečů o práci, ale firmy potřebovaly zaplnit 350,6 tisíce volných pracovních míst. Převis volných míst nad počtem nezaměstnaných trvá už od dubna 2018.

„Potřebujeme dostat na trh práce více lidí. Je nutné, aby úřady práce zmobilizovaly i zbývající zdroje nezaměstnaných tím, že zefektivní své činnosti. Musí se usnadnit registrace uchazečů, třeba tím, že se budou moci registrovat na kterékoli pobočce Úřadu práce v ČR, nebo že se budou moci registrovat elektronicky. Úřad práce také musí cíleně pracovat s uchazeči. Pokud uchazeči o práci nespolupracují s úřady práce a nepracují na svém začlenění do trhu práce, měl by jim Úřad práce odejmout některé sociální dávky,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zásadní nedostatek pracovníků na českém trhu práce částečně řeší i přísun zahraničních pracovníků, zejména z kulturně a jazykově blízkých zemí jako je Ukrajina. Po dlouhých diskusích a tlaku Svazu průmyslu vláda v červnu schválila navýšení roční kvóty bývalého Režimu Ukrajina na 40 tisíc osob. Od září se programy a režimy pro příchod zahraničních pracovníků transformovaly do vládou schválených programů ekonomické migrace. Ty jsou zaměřeny podle kvalifikace cizinců nejen na středně a nízko kvalifikované pracovníky, ale také na vysoce kvalifikované pracovníky a klíčový a vědecký personál. Agendu zaměstnávání cizinců je zapotřebí zjednodušit.

„Svaz průmyslu nadále působí jako jeden z tzv. garantů v Programu kvalifikovaný zaměstnanec, který se rozšířil kromě Ukrajiny, Srbska, Filipín a Mongolska také na Bělorusko, Černou Horu, Indii, Kazachstán a Moldavsko. Firmy potřebují, aby fungovaly co nejefektivněji,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

8. Vláda musí dořešit exportní financování a spolu s dalšími ústavními činiteli ještě více brát zástupce podnikatelů na oficiální návštěvy v zahraničí.


Podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu na oficiálních zahraničních cestách, jsou standardní nástroj podpory exportu i v zemích EU. Úspěšně tento nástroj používají řadu let Němci, Poláci a další.

„Vláda a další ústavní činitelé musí brát podnikatele na své oficiální návštěvy. Pokud to nebudou dělat, znevýhodní naše firmy ve světové konkurenci. V řadě zemí, do kterých vyvážíme, zejména mimo EU, je zvýšený vliv státu na ekonomiku. V těch se bez kvalitní ekonomické diplomacie a podpory vysokých ústavních činitelů prosazuje velmi obtížně. V nejbližší době chceme doprovodit české politiky do subsaharské Afriky, do střední a jihovýchodní Asie, do Latinské Ameriky, do Iráku či USA,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za posledních pět let Svaz průmyslu zajistil účast v podnikatelských misích pěti stovkám firem. Podle jejich zpětné vazby jsou podnikatelské mise hodnoceny jako efektivní nástroj k navázání kontaktů se zahraničními partnery, prohloubení stávajících obchodních vazeb a v neposlední řadě i k účinné podpoře konkrétních projektů a řešení souvisejících problémů.

Pro exportéry je důležitý přístup ke kvalitnímu exportnímu financování. Svaz průmyslu požaduje zachování obou hlavních státních institucí pro finanční podporu exportérů České exportní banky a pojišťovny EGAP. Do jejich řízení by se mělo více zapojit kromě ministerstva financí také ministerstvo průmyslu a obchodu. „Systém státní podpory exportu prostřednictvím exportních úvěrů a pojištění má většina zemí. Nelze znevýhodnit naše exportéry tím, že budou mít horší podmínky. Čelí globální konkurenci, která často nehraje podle férových pravidel,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

9. Žádáme vládu, aby do konce volebního období stanovila pevný termín přijetí eura


Česká ekonomika je životně spjata se zeměmi eurozóny. Směřuje do nich 65 procent českého exportu. Dovoz z eurozóny se na celkovém importu podílí ze 49 procent. České firmy už euro používají také ve vnitrostátních platbách. Dodavatelům platí 19 procent firem tuzemské platby v eurech. Soukromý sektor se takto už přirozeně připojuje k eurozóně.

„Chceme oddémonizovat debatu o přijetí eura, jeho výhody převažují. Vláda proto nesmí rezignovat na závazek přijmout společnou evropskou měnu. Požadujeme, aby byl do konce volebního období této vlády stanoven pevný termín přijetí eura. Naléhavost tohoto kroku se v příštích letech ještě zvýrazní kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

10. Vláda nesmí zrušit povinnou maturitu z matematiky


Čtyři roky se Svaz průmyslu na odborné úrovni baví s ministerstvem školství, proč je maturita z matematiky pro Česko důležitá a zároveň řeší, že se musí proměnit způsob výuky i obsah tohoto předmětu stejně jako závěrečná zkouška. Svaz dlouhodobě požaduje, aby výuka matematiky reflektovala její každodenní využití a rozvoj logického myšlení.

„Je nám líto, že za čtyři roky ministerstvo školství pro změnu výuky matematiky a zlepšení její kvality neudělalo nic. Místo toho chce nyní vláda povinnou maturitu rušit. Je to nekoncepční přístup ke klíčové oblasti pro budoucnost našich dětí. Pokud chceme udržet krok s trendy v technologickém vývoji, potřebujeme co nejvíce kvalitně vzdělaných absolventů. Podniky v ČR začínají digitalizovat a zavádět nové technologie. Mladí lidé potřebují matematiku, aby v nich našli snadněji uplatnění. Zaměstnavatelé upozorňují, že znalost matematiky a logiky je klíčová, abychom udrželi krok s vývojem. Matematika rozvíjí logické a invenční myšlení a schopnost dívat se na věci z různých úhlů pohledu,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

11. Vláda musí dodržet svůj slib a zvyšovat platy učitelům


Stát ve svých strategiích, ať už jde o Národní strategii pro umělou inteligenci nebo Inovační strategii, klade důraz na modernizaci školství. Vzdělávání je a bude klíčové pro odvrácení negativních dopadů nových technologií na zaměstnanost. Česko proto potřebuje kvalitní a motivované učitele. Na pedagogické fakulty se musí hlásit nejlepší studenti, kteří budou chtít vzdělávat budoucí generace.

„Učitelé jsou klíčem k české konkurenceschopnosti. Proto požadujeme, aby vláda dodržela svůj slib a v příštím roce zvýšila platy učitelům o 15 procent a do roku 2021 průměrný plat učitelů zvedla minimálně na 45 tisíc korun. Tak jsme si to s vládou a odbory dohodli také na tripartitě,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

12. Žádáme vládu, aby konečně spustila plně funkční e-government a zajistila podmínky pro celospolečenskou digitalizaci


I když existuje deklarovaná politická podpora pro zavedení prvků eGovernmentu, jejich praktické zavádění stále naráží na odpor jednotlivých rezortů a úředníků. „Nyní velmi diskutovaný zákon o právu na digitální služby prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Na jeho vypracování jsme se podíleli a jeho rychlé přijetí podporujeme. Ale i tento zákon inicioval sektor informačních technologií a nikoliv vláda či státní správa. V brzké době je potřeba dořešit také digitalizaci stavebního řízení a digitální technické mapy,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Velký pokrok dosud nenastal ani u elektronické fakturace či u služeb, které nabízí Portál občana. Ministerstvo financí slibuje, že projekt MOJE Daně by měl přinést usnadnění při plnění daňových povinností. Stát se ale musí kromě občanů zaměřovat také na firmy, aby se i jim snížila administrativní zátěž a mohly využít benefitů elektronizace. „Požadujeme skutečně efektivní propojení existujících systémů v rámci státní správy, např. v oblasti správy daní a správy pojistného. Projekt MOJE Daně musí přinést urychlení procesů, větší komfort pro firmy, které často mají rozsáhlou daňovou agendu počínaje DPH, přes ekologické daně, až po odvody sociálního pojištění,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

13. Vláda musí naplňovat své digitální sliby, nikoliv jen sepisovat strategie


Od roku 2016 Svaz průmyslu spolupracoval na tvorbě několika vládních Akčních plánech pro rozvoj digitálního trhu, Akčním plánu pro Společnost 4.0, na státní strategii Digitální Česko, Inovační strategii, Národní strategii umělé inteligence a mnoha dalších národních strategiích souvisejících s digitalizací. Svaz se velmi aktivně podílel na přípravě těchto dokumentů a konstruktivně do nich přispíval, nicméně vládních strategií neustále přibývá, místo aby se naplňovaly ty, které již byly přijaty. Ve chvíli, kdy mají na strategii navázat konkrétní kroky, napíše se strategie nová.

„Je správné mít představu, jaké Česko v budoucnosti chceme a jakými cestami toho dosáhnout. Vládní dokumenty jako Národní strategie umělé inteligence, Inovační strategie, Digitální Česko – společnost 4.0 jsou ambiciózní, obsahují správné cíle. Teď se vláda musí soustředit na to, jak převede tyto dobré nápady do reality. Tam pokulháváme. Zatímco stát sepisoval strategie, propadlo se Česko ve světovém žebříčku digitální konkurenceschopnosti, které sestavuje švýcarský institut IMD, z loňské 33. pozice na letošní 37. místo,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

14. Vláda musí převést směrnici o autorském právu tak, aby nebrzdila rozvoj umělé inteligence


Evropská unie letos přijala směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Teď přijde na řadu česká vláda, která ji bude muset do dvou let převést do českého práva. Na evropské úrovni se Svazu průmyslu podařilo vyjednat, aby byly do textu zapracovány povinné výjimky pro vytěžování textu a dat pro komerční účely, což je základní stavební kámen pro rozvoj umělé inteligence.

„Vyzýváme vládu, aby při převodu směrnice do českého práva nekomplikovala dojednaná unijní pravidla. Nesmí omezit prostor firem pro využívání a vytěžování textů a dat pro vývoj strojového učení a umělé inteligence. Musí také v co největší míře eliminovat možné negativní dopady směrnice na start-upy i zavedené firmy,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pokud si Česko vytvoří přísnější pravidla, než jaké budou platit ve zbytku EU, nebudou moci české firmy uspět v konkurenci na vnitřním trhu.

 

15. Vláda musí být v EU aktivní a hledat spojence, už na podzim musí zabrzdit zbrklé přijímání nařízení o ePrivacy


Na evropské úrovni se připravuje nařízení o soukromí v telekomunikacích zvané ePrivacy. Pokud bude přijato v podobě, jak ho navrhuje Evropská komise, bude pro firmy velmi obtížné investovat do nových technologií, například v oblasti komunikace mezi stroji. Takto získaná data totiž firmy nebudou moci snadno a levně využívat. To je v přímém rozporu se snahami firem o investice do nástrojů Průmyslu 4.0. Finsko, které v tomto pololetí předsedá Evropské unii, chce nařízení dokončit velmi rychle.

„Český tým z ministerstva průmyslu a Stálého zastoupení v Bruselu odvádí v této věci skvělou práci, boxují vysoko nad svoji váhovou kategorii. Apeluji na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby naše společné úsilí podpořil a v prosinci na Radě pro telekomunikace důrazně vystoupil proti zrychlenému posunu v projednávání nařízení a aby na politické úrovni podpořil tvorbu koalice stejně smýšlejících států, která by prosazovala reálně použitelný text,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
kategorie MSV
zpět