Jak pomoci s kariérovým poradenstvím na školách?

Firmy dlouhodobě upozorňují na problémy s málo rozvinutým kariérovým poradenstvím ve školách.
Zmapovat, jaké jsou příčiny toho stavu a co by se dalo změnit, si dali za cíl organizátoři semináře zorganizovaného regionálním zastoupením Svazu průmyslu a dopravy ČR, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Moravskoslezským paktem zaměstnanosti. Seminář se uskutečníl jako součást kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání.

Úvod semináře byl věnován ocenění generálního ředitele společnosti BorsodChem MCHZ Přemysla Anteckého za dlouholetou podporu přírodovědného školství v regionu, která je realizována zejména úzkou spoluprací firmy se Střední průmyslovou školou chemickou akademika Heyrovského v Ostravě – Zábřehu.

Do pracovního života výchovného poradce účastníky semináře uvedla výchovná poradkyně Wichterlova gymnázia v Ostravě Hana Nováčková. Jednotlivé části pracovní náplně výchovného poradce paní Nováčková vydefinovala jako psychosociální, tedy řešení výchovných a vzdělávacích otázek, složku karirévou, kam spadají otázky sebepoznání a profesního zaměření, a v neposlední řadě se výchovný poradce věnuje také běžné pedagogické činnosti.

Paní Nováčková představila také svou ideální představu kariréového poradenství na střední škole, které by začínalo sebepoznáním a testováním osobnosti v prvním ročníku a pokračovalo druhým ročníkem, kdy by se studenti začali seznamovat s VŠ podle svých předpokladů k ročníku třetímu, kde by probíhaly individuální konzultace se studenty k volbě jejich dalšího zaměření. Ve čtvrtém ročníku by pak proces vyvrcholil jednak administrativními úkony spojenými s přechodem na další stupeň vzdělávání, tak volbou maturitních předmětů v souladu s volbou dlaší profesní dráhy. Přítomnní pedagogové se shodli, že analogicky by se dalo postupovat také na úrovni ZŠ. Nicméně, jak potvrdila paní Nováčková, problémem je čas. Například ve druhém ročníku by kariérový poradce potřeboval na uvedení představ paní Nováčkové do praxe na škole velikosti Wichterlova gymnázia úvazek asi 14 týdnů. V závěru nás paní Nováčková potěšila čísly ze svého gymnázia, kde odchází polovina studentů na přírodovědné a technické obory.

Pozvání vystoupit na semináři přijala také ředitelka Úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová. Paní Jungová se ve své prezentaci zaměřila na absolventy v evidenci ÚP. Důležitou částí prezentace byl počet absolventů jednotlivých oborů na Úřadu práce v Moravskoslezském kraji. U vyučených statistikám dominují absolventi oboru kuchař - číšník (aktuálně 262 evidovaných) a kadeřník (91 absolventů). Zajímavá je situace u maturitních oborů: hned 174 absolventů v evidenci je z oboru Ekonomika a podnikání. S lehkým odstupem (150 evidovaných) pak následují gymnazisté, kteří podle oponentů kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání v evidenci ÚP nekončí. 115 evidovaných pak má obor Hotelnictví a turismus a 105 informační technologie. Jak je patrné, podpora technického a přírodovědného vzdělávání jako dobré volby vzdělání, má své opodstatnění. V oblasti vysokého školství pak nejvíce evidovaných absolventů mají obory Ekonomika a management (116) a Hospodářská politika a správa.

Zajímavou prezentaci si připravila hostitelská společnost Vítkovice. Halina Ryšková z personálního oddělení firmy seznámila přítomné účastníky s tím, jak vypadá uchazeč bez šance na pozvání na příjímací pohovor. Požadavky na absolventy jsou jednoznačné: technické vzdělání, znalost minimálně jednoho světového jazyka a zájmová činnost spojená s oborem během studia. Zejména pedagogickým pracovníkům na semináři pak bylo doporučeno několik tipů, jaké informace mají uchazeči z řad absolventů uvádět informace od životopisu.

Zdeněk Karásek z Moravskoslezského paktu zaměstnanosti představil projekt „Krajská síť služeb kariérového poradenství". Pan Karásek upozornil na potřebu oddělit kariérového a výchovného poradce, jak doporučuje OECD. Projekt by nespočíval v budování nových institucí, ale vybral by a využil by pro tuto síť již existující personální a poradenské agentury působící v Moravskoslezském kraji s ověřenou kvalitou (stanovit kritéria kvality) a zadal jim úkoly (požadované služby a jejich kvantitativní a kvalitativní parametry) za jednotkové ceny. Očekávaným výstupem projektu by pak bylo minimálně 40 certifikovaných poradců v Moravskoslezském kraji.

Náměstkyně hejtmana Věra Palková ocenila ve svém vystoupení iniciativu průmyslových podniků, které se snaží situací ve školství zabývat. Připustila, že velkým problémem v řešení otázek spjatých se školstvím je čas. Reakční doba je v této oblasti velmi pomalá. Paní náměstkyně se však se zástupci Svazu shodla, že je dobře, že se díky Roku průmyslu a technického vzdělávání daří otevírat debaty na klíčová témata a vyzvala Svaz, abychom se k debatě o kariérových poradcích vrátili.

Výzvu paní náměstkyně jsme rádi přijali, protože z následné diskuse, která se uskutečnila z důvodu požárního poplachu v amfiteátru před budovou, vyplynuly závěry, jejíž naplňování bude jistě potřeba vyhodnotit:

1. Nastavit způsob přenosu statistik ÚP k výchovným poradcům.
2. Definovat roli a standardní náplň činnosti kariérových poradců, vč. způsobů psychodiagnostiky žáka a oddělit jí od činnosti výchovných poradců.
3. Zapojit personální agentury, které mají aktuální informace o potřebách trhu práce i o moderních trendech a nástrojích kariérového poradenství, do mapování trhu práce.

Petr Holica, regionální manažer SP ČR pro Moravskoslezský kraj