Minimální mzdy v Evropské unii v roce 2023

Roční přezkum minimálních mezd pro rok 2023 byl připraven v kontextu bezprecedentní inflace v celé Evropě. I když to v mnoha zemích vedlo k výraznému zvýšení nominálních mezd, v mnoha případech to nestačilo k udržení kupní síly pracovníků. Na základě vývoje za poslední desetiletí tato zpráva ukazuje, že celkově téměř ve všech zemích rostla kupní síla osob s minimální mzdou, zmenšoval se rozdíl mezi mzdou a průměrnou mzdou a do určité míry růst převyšoval vývoj produktivity práce.

Přes krátkodobé ztráty v reálném vyjádření tyto dlouhodobější zisky v roce 2023 nezmizely. Ani v kontextu rostoucí inflace se procesy stanovování mezd zásadně nezměnily. Ale rané dopady směrnice EU o adekvátních minimálních mzdách jsou patrné, přičemž více zemí se rozhodlo používat mezinárodní „orientační referenční hodnoty“ uvedené ve směrnici – 50 % průměrné nebo 60 % mediánové mzdy – při určování svých cílů. Letošní zpráva poprvé představuje hloubkový pohled na čistou minimální mzdu pro svobodné dospělé prostřednictvím modelu mikrosimulace daňových dávek EUROMOD a zároveň představuje nejnovější výsledky výzkumu o minimálních mzdách zveřejněné během roku 2022.

Klíčová zjištění

• Osoby s minimální mzdou ve většině zemí EU těžily v posledním desetiletí různými způsoby ze zvýšení zákonných minimálních mezd – jejich kupní síla se reálně zvýšila a hrubé mzdy vzrostly více než průměrné mzdy, často tempem, které převyšuje produktivitu práce . Lidé ve střední a východní Evropě se těšili největšímu nárůstu reálných hrubých a čistých mezd za desetiletí – i když z velmi nízkých absolutních úrovní.
• Nedávné ztráty reálných minimálních mezd v několika zemích nenarušily dlouhodobý nárůst kupní síly pracovníků s minimální mzdou od roku 2013. Průměrný nominální nárůst mezi členskými státy činil téměř 11 % ve srovnání s 5 % v roce 2013. 2022.
• Vzhledem k vysoké míře inflace v celé EU nevedly tyto velké nominální nárůsty k významnému nárůstu kupní síly mezi osobami s minimální mzdou, s výjimkou několika zemí (zejména Německa a Belgie). V tomto inflačním prostředí je obzvláště důležité, aby kupní síla zákonem stanovených minimálních mezd odrážela životní náklady.
• Průměrná sazba daně zaměstnanců (daň z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální zabezpečení) z hrubé minimální mzdy pro jednotlivce bez dětí se pohybovala od 6 % ve Španělsku do 40 % v Rumunsku.
• Dopad směrnice EU na národní stanovení minimální mzdy byl zatím omezený, protože fáze transpozice teprve začala. Jedním z prvních dopadů je, že referenční hodnoty stanovené ve směrnici (50 % průměrné a 60 % mediánové mzdy) jsou stále více uplatňovány v návrzích zákonů nebo cílů (Belgie, Bulharsko, Irsko, Slovensko, Španělsko), které se používají pro aktuální navýšení (Chorvatsko, Německo), nebo čerpané z požadavků odborů (Česká republika, Řecko, Nizozemsko). Podíl

https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef23019en.pdf

 Vladimíra Drbalová, poradkyně prezidenta a generální ředitelky SP ČR pro mezinárodní organizace a EU